U sokolů v obýváku. Díky kameře (Mladá fronta DNES)

Na 200 metrů vysokém továrním komínu v Mladé Boleslavi se odehrává ptačí reality show

MLADÁ BOLESLAV
Prachové peří malých sokolů se čepýří a zdvihá. Pak přilétá dospělý sokol a mláďata krmí. Netrpělivé čekání je u konce.
I tak vypadá běžný obrázek života na vrcholu 200 metrů vysokého komína v Mladé Boleslavi. Za domov si ho vyvolil pár sokolů stěhovavých. Mláďata se tu vylíhla nedávno. Jejich život teď může sledovat každý.
"Jejich první společné okamžiky může sledovat široká veřejnost díky on-line přenosu z webkamery na našem webu," říká Miroslav Žďánský z firmy Ško-Energo. Ohrožení dravci se na komínu usídlili i přesto, že je plně funkční, v kotlech pod ním se spaluje hnědé uhlí a biomasa. Elektrárenská společnost Ško-Energo tam vyrábí elektřinu a teplo pro automobilku Škoda a také zásobuje teplem a teplou vodou tisíce domácností ve městě.
Noví obyvatelé nejvyššího patra komínu však firmě nevadí. Naopak, o jejich zahnízdění dlouhodobě usilovala. "Před několika roky jsme pro ně podle pokynů ornitologů a ochránců přírody instalovali přístřešek," říká jednatel firmy Jaromír Vorel. Sokolí pár na komínu zahnízdil poprvé před třemi roky. Vítaní jsou nejen pro ekologickou image firmy, ale také coby výkonní likvidátoři přemnožených holubů, kteří svým trusem ničí stavby.
Až na údržbáře a ornitology nikdo neměl tušení, co se na komínu děje a jak si tam vzácná rodina vlastně žije. To už je minulostí, z opeřenců jsou teď celebrity a zájemci je mohou sledovat i 24 hodin denně po internetu. "Přímý přenos života sokolů zpestřují pohledy na harmonické souznění rodinky, pravidelné rituály, včetně dravého krmení mláďat, i spolupráci sokolího páru, který starostlivě pečuje o své malé přírůstky," říká Žďánský.
Lidé tak mohou pozorovat život zvířat, který by reálně nikdy nemohli sledovat. A zájem je velký. "Zaznamenali jsme značný nárůst přístupů na naše stránky asi na 1 400 přístupů za den," říká Alena Najmanová ze Ško-Energo. Ačkoli podle ní návštěvníci na webu zůstanou průměrně asi tři minuty, mnozí se na kamery dívají výrazně déle.

"Lidé jsou voyeuři"
Podle psycholožky Marty Boučkové není zájem o sledování sokolů překvapivý, protože lidé v sobě mají přirozený pátrací a sledovací reflex, aby byli schopní přežít. "Pořád chceme sledovat své okolí, je to přirozená lidská zvědavost. Sledovat, jak žijí zvířata, nás pak láká ještě více, protože jsme jako lidé součástí přírody. Ten zájem v nás byl vždy, ale až moderní technologie nám takové sledování umožňují, proto to vypadá jako velký trend," říká Boučková. Díky on-line sledování mají diváci také pocit, že mohou odhalovat něco, co by jim jinak zůstalo ukryto. "Je to trochu pocit koukání věcem pod povrch a v dobrém smyslu slova šmírování. Můžeme se podívat na život sokolů do úplného detailu, tedy jak vypadá jejich hnízdo, jak tam ptáci dlouho sedí, co tam dělají, jak se krmí. A také platí, že čím více o tom víme, tím větší zvědavost to v nás budí," říká psycholožka.
A je tady i další zajímavý aspekt. "Diváci vidí, jak ti ptáci žijí v souladu s přírodou v klidu, za ničím se nehoní, čas kolem nich jen plyne. To na nás může mít uklidňující vliv," dodává Boučková.
Zájem o takové přenosy je velký. Ohlas vzbudila koncem minulého týdne třeba kamera namířená na hnízdo čápů bílých v Dubném na Českobudějovicku. Čerstvá čápata nepřežila vlnu mrazů. Pozorovatelé "reality show" dokonce zburcovali hasiče, aby se čápatům vydali na pomoc. Ta ale přes zásah nepřežila. "Je mi stále hodně smutno z toho včerejška, ale když vidím čapí pár, jak vylepšuje hnízdo a má se k sobě, tak doufám a budu držet všechny palce, aby se jim to znovu povedlo a všechno se k lepšímu obrátilo," napsala do diskuse Iva Koreňová. A pozorovat milovníci přírody mohou třeba i orlovce v Lotyšsku, supy ve Španělsku nebo lesní krmelec v Rusku.
V nabídce živých přenosů se předhánějí i zoologické zahrady. Tak třeba v Brně nechávají lidi nahlédnout do výběhů medvědů ledních či kamčatských, v Ústí nad Labem můžete pozorovat z domova slony či tuleně a v Plzni nabízejí živý přenos ze stáje nosorožců indických. Když se tu v únoru letošního roku narodilo už druhé mládě, bylo to pozdvižení. "Krátce po porodu nám lidé zasílali ohlasy, že nespali a porod viděli," popisuje zájem mluvčí zoo Martin Vobruba.

V přírodě není klid
Fakt, že sokolí rodina našla konečně klid až na průmyslovém komíně v rušném městě automobilů, zní trochu paradoxně, ale v kontextu sokolího života to dává smysl. V době sezení na vejcích jsou sokoli nejcitlivější na rušení a potřebují klid, který v české přírodě nacházejí jen obtížně. V Česku není tolik skal a často se na nich shromažďují turisté či horolezci a sokoli jsou rušeni. Sokol si hnízdo nestaví, využívá buď hnízda jiných dravců, nebo připravené budky. Stejné, jako mají i na komíně v Boleslavi.
"Náš komín je aktuálně nejvýchodnější českou stavbou obsazenou sokoly. Když si vyberou místo k hnízdění, a to zůstává vhodné i v následujících letech, hnízdí zde stejní sokoli opakovaně. Také v případě mladoboleslavského páru předpokládáme, že tu hnízdí stále stejní sokolí rodiče. Bohužel o nich zatím detailní informace nevíme," říká Žďánský. To má změnit kroužkování mláďat, které chtějí ornitologové provést právě dnes. Díky kroužkům bude možné dozvědět se více o dalších cestách mláďat, migraci nebo případném hnízdění jinde.
Běžně hnízdí v nedostupných místech vysoko na skalách. Jak skutečně žijí ohrožení sokoli stěhovaví ve svém hnízdě, je tak velmi těžké sledovat. Díky on-line přenosu z jejich hnízda na komíně v Mladé Boleslavi se však tato možnost nabízí. Před kamerami si hrají, spí anebo se krmí. Lidé sledují i čápy. Příběh jejich umrzlých mláďat budil na konci týdne emoce na Českobudějovicku.