Nezvaný host škodí v honitbách (Vyškovský deník)

Viděl ho jen málokdo, přesto už na Vyškovsku úplně zdomácněl. Řeč je o psíku mývalovitém

Šelmu původem z Dálného východu, která se velice podobá severoamerickému mývalovi, nemají myslivci ani trochu rádi. Loví ptáky a veškerou drobnou zvěř.
"Psík mývalovitý se v okrese objevil poprvé v roce 1996. Přišel sem z jihovýchodu, první hlášený výskyt byl ve Vícemilicích a Kloboučkách. Velice se mu tady daří," informoval pracovník vyškovského odboru životního prostředí odpovědný za státní správu myslivosti a rybářství Pavel Smejkal.
Letos podle něj psíka mývalovitého už ulovila myslivecká stráž v Ivanovicích na Hané, ve Vyškově a v Moravských Prusech. "Usadil se v jižní části Drahanské vrchoviny, dva zástřely jsou hlášené například z Viničných Šumic," popsal Smejkal.
Své zkušenosti s odlovem psíka mývalovitého mají například habrovanští myslivci. "Už před čtyřmi lety jsme tu odlovili fenu a psa tohoto druhu, od té doby se tu psík mývalovitý neobjevil," sdělil hospodář habrovanského mysliveckého sdružení Radoslav Dvořáček.
Psík mývalovitý loví často chráněná nebo nehojná zvířata. Kromě toho má také další negativní vliv. Konkuruje totiž domácím predátorům, lišce a především jezevci, který žije velmi podobným způsobem života. Psík mu bere obvyklou potravu, navíc může zabíjet jezevčí mláďata. Ve Skandinávii už psík mývalovitý jezevce vytlačuje. Situaci zhoršuje skutečnost, že se psík velice rychle množí. Fena může mít výjimečně v jednom vrhu až patnáct mladých. Navíc nemá v naší přírodě žádného přirozeného nepřítele.
Jakožto nepůvodní šelma není psík mývalovitý nijak hájený. Ulovit ho přitom není zrovna snadné. Je to plachý noční živočich, který žije velice skrytě. Kolik je na Vyškovsku psíků mývalovitých, je tedy prakticky nemožné zjistit.
Otázkou také je, do jaké míry se na území regionu zabydlel další nepůvodní dravec, norek americký. Ten se do volné přírody rozšířil z kožešinových farem a škodí tím, že decimuje původní faunu. "Je to extrémně plaché zvíře, takže těžko říct, zda se v okrese vůbec vyskytuje. Není tu tolik vodních toků, jako třeba na Blanensku, kde se objevil," objasnil Smejkal.
Právě problémy se zanikáním vodních toků na Vyškovsku společně s úbytkem obojživelníků podle Smejkala způsobil, že je tam už vzácností kdysi zcela běžný tchoř.
Řada nepůvodních druhů zvířat už na Vyškovsku stejně jako jinde v České republice zdomácněla. Patří k nim třeba bažant, kamzík, daněk nebo ondatra. Stále častěji se ve vodních nádržích objevuje severoamerická želva nádherná, kterou vypouštějí do přírody nezodpovědní chovatelé. Jiná zvířata sice do naší přírody patří, ale na Vyškovsko se stěhují až v poslední době zřejmě v souvislosti s celkovým oteplováním. Mezi ně patří třeba známá kudlanka nábožná, jež patří mezi náš největší hmyz.

• Předchozí
• Následující