Privilegovaná zvířata (Ústecký deník)

Zatímco v Madridu demonstrují milovníci zvířat proti koridě, v Praze se zavírají do klece před parlamentem kvůli liškám. Milovníci zvířat mají svou volnočasovou aktivitu dobře vyargumentovanou, ale citové vydírání zákonodárců nefunguje. Ve Španělsku drží ochrannou ruku nad býčími zápasy Ústavní soud kvůli zákonu z roku 2013, který koridu prohlásil národním kulturním dědictvím. U nás se poslancům nechce omezovat podnikání v kožešinách a lišky berou spíš jako žádané zboží než jako roztomilé šelmy.
Býkům speciálně chovaným na koridu a liškám na kožich se mimochodem dostává zjevně většího zastání, než býkům chovaným na maso a slepicím snášejícím v miniaturních celách. Obecně se pak člověk dojímá nad těžkým osudem zvířat, kterým hrozí vyhynutí, zatímco se zvířaty určenými na zabití se ve velkochovech zachází racionálně, ekonomicky. Tedy bezcitně.
Vedle lidí, bránících právo lišky na důstojný život predátora, jsou lidé, kteří před liškami brání své slepice, kterým jde o život kvůli tomu, že netrpí v kleci.
Je tedy jasné, že se lišce měří dvojím metrem podle toho, zda je za chudáka, anebo za bestii. Pokud kožešinové farmy zaniknou, bude to kvůli nezájmu o pravé kožichy, ne kvůli lásce k liškám. A korida se přestane provozovat, když přestanou chodit diváci. Ti ovšem chodí proto, že občas zvíře porazí člověka, což se na jatkách stát nemůže.
Snad poslanci neuzákoní amnestii pro 20 000 lišek z kožešinových farem. Myslivci by takovou kalamitu nezvládli!