Kormoráni a vydry řádí a kraj platí (Jihlavské listy)

Norek americký? Psík mývalovitý? Šakal obecný? Dřív se s nimi lidé setkávali pouze na stránkách dobrodružných románů či zápisků cestovatelů. Dnes je ovšem můžeme potkat i v přírodě na Vysočině. Tyto změny lze přičíst přirozenému pronikání živočišných a hmyzích druhů. "Je tomu tak například u křižáka pruhovaného nebo krtonožky," uvádí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben, který stěhování zvířat částečně přičítá i měnícímu se klimatu.
Myslivec Karel Křen z Jihlavy upozorňuje na tři druhy, na které může obyvatel kraje narazit. "Psík mývalovitý žádné škody nedělá. Ano, vyskytuje se tady, ale v omezeném množství," konstatuje. Za daleko větší problém považuje výskyt norka amerického. Ten tropí škody nejen na rybách, ale také na mláďatech kachen. "Nesmíme zapomenout na kormoráni. Ti se také u nás nevyskytovaly a nyní tady likvidují ryby ve velkém," podotýká Křen.
O šakalech nic neví, osobně si myslí, že si je lidé pletou se psy. "Samozřejmě že by odstřel norka či kormoránů ztráty vyřešil. Myslivci by k tomu ale museli mít povolení," dává myslivec Křen.

Rekordní škody
Kraj Vysočina letos pravděpodobně zaznamená rekordní částky za škody způsobené chráněnými živočichy. Zejména kormoráni velcí a vydry říční v regionu loni natropili vodním hospodářům pohromu za téměř tři miliony korun. "Už za první pololetí letošního roku bude čtyřiceti žadatelům vyplaceno více než 2,25 milionu korun," uvádí mluvčí kraje Jitka Svatošová. Kraj proto očekává, že během druhého pololetí letošního roku naroste celková částka za poskytnutí náhrad škod do rekordních výšek.
Za posledních sedm let od zavedení zákona o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými živočichy požádali rybáři na území Vysočiny o celkovou částku přesahující 17 milionů korun.
Kormoráni velcí se živí výhradně rybami a jejich lovy jsou vysoce organizované. Jedinec za den spořádá asi 500 gramů ryb, zhruba stejně tolik denně pozře i dospělá vydra. "Oba dva tito živočichové jsou zařazeni jako zvláště chráněný druh, je zakázáno proto jejich pronásledování," informuje Svatošová. Myslivci ani nikdo jiný je tedy lovit nemůže.

Vytlačí lišky
"Letos byl výskyt šakalů zmapován na Moravě, na Břeclavsku a především Uherskohradišťsku," potvrzuje jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Odborníci zdůrazňují, že psovitá šelma není pro člověka nebezpečná. Může ale z krajiny vytlačit tradiční lišky a i u nich hrozí vzteklina.
Do ČR, a tedy i na Vysočinu se valí další druhy zvířat a rostlin. U hmyzu se jedná například o křižáka pruhovaného.
Státní rostlinolékařská správa proto upozorňuje, že dovoz dovolenkového suvenýru v podobě hmyzu nebo rostliny může české přírodě uškodit.
Mnoho exotických rostlin nebo brouků dokáže tady nejen přežít, ale také se rozmnožovat. Jelikož zde nemá přirozené nepřátele, z nevinného brouka nebo rostliny se může brzy stát nebezpečný organismus.
Jeden příklad za všechny, bolševník velkolepý. Ten byl v Česku vysazen roku 1862 jako okrasná rostlina. V dnešní době potlačuje původní rostlinná společenstva a je ve velké míře likvidován.