Sokolům se v Českém ráji daří (5plus2)

Chráněná krajinná oblast hlásí hnízdění šesti párů sokolů. Každý má mladé, pochvalují si ochránci přírody

ČESKÝ RÁJ
Nejvíce skutečně potvrzených hnízd sokolů s mláďaty od roku 2001, kdy se začali do regionu vracet, je letos v Českém ráji. Hnízdí tam šest párů chráněného dravce.
Svědčí to o zlepšujícím se životním prostředí a také o tom, že si sokoli zvykají na lidi a turistické hemžení ve skalách jim nevadí.
"Dosud jsme o šestém páru tušili, ale teď to máme potvrzené. Letos jsme věnovali mapování hnízd velkou pozornost. V Suchých skalách má tamní pár dokonce čtyři mláďata, což je opravdu hodně. Sokoli mívají většinou dvě či tři," sdělil vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj (CHKO) Jakub Čejka.
Ochránci přírody dokončili kroužkování mláďat. Jsou stará zhruba čtyři týdny, což je pro kroužkování ideální věk. U starších mláďat by hrozilo, že z hnízda vyskočí. Každé z nich má pařát opatřený dvěma kroužky. Jedná se o ornitologický kroužek Národního muzea Praha a odečítací kroužek s barevným kódem a vygravírovanými písmeny pro identifikaci ptáka. Dají se pomocí dalekohledu nebo fotografie odečíst na velkou vzdálenost.
Dostat se kvůli kroužkování k některým hnízdům znamená podstoupit náročný horolezecký výstup. CHKO kvůli tomu najímá horolezce, kteří shora zafixují lano, aby se po něm k hnízdu dostali strážci, případně snesou mláďata dolů. "Ptáci se orientují hlavně zrakem, proto nehrozí, že by se kvůli lidskému pachu rodiče k mláďatům nevrátili. K mláďatům a hnízdu mají silné pouto," uvádí Jakub Čejka.
Kvůli hnízdění platí v Českém ráji až do osamostatnění mláďat omezení pohybu. Uzavřena je třeba část Suchých skal nebo masivu Maják. Další hnízda jsou v místě, kde horolezecký provoz není intenzivní. "Spíš se snažíme okolí neomezovat, pokud to není bezpodmínečně nutné. Zdá se, že opatření stačí," říká Čejka. 
Sokoli se do kraje vracejí ze západní Evropy přibližně od přelomu tisíciletí, kdy postupně osidlují historická hnízdiště. Ve skalních oblastech Českého ráje jsou první hnízda zdokumentována v roce 2001, první úspěšné hnízdění s vyvedením mláďat v roce 2005.
Tehdejší páry přiletěly patrně z oblasti Hřenska nebo ze Saského Švýcarska. "Sokolům se daří díky lepšímu stavu životního prostředí. Ubylo chemizace, především insekticidu DDT. Ten způsoboval, že vajíčka měla tenkou skořápku a sokoli vejce rozsedli. Byla to jedna z příčin, proč sokolů v šedesátých a sedmdesátých letech tak ubylo," řekl Čejka.
Dalším důvodem, proč se sokolům v Českém ráji tak daří, je ochrana hnízd před zloději a to, že si ptáci postupně zvykli na lidi. Podle šéfa CHKO Český ráj hnízdí i nad frekventovanými stezkami nebo v blízkosti horolezeckých cest. "I když tam rušení je, páry sokolů si na to zvykly a dokážou tam žít. Třeba na Suchých skalách se leze na sousedních věžích, které jsou dvacet metrů od hnízda, a ptáci to tolerují. Stejně jako to, když je hnízdo nad cestou. Vadí jim jen, když se lidé dostávají nad hnízdo," upozorňuje Čejka.
V Česku žije pouze několik desítek sokolů. S Českým rájem se jejich počtem mohou měřit především Labské pískovce.