Člověk potřebuje les. A zimní les zase člověka (Ústecký deník)

V poslední době jsme si zvykli vodit své děti o víkendu do obchodních center. Co takhle pro změnu vyvést je třeba do lesa?
A ukázat jim, že zvířata nejsou jen v počítačových hrách a kreslených filmech.

Severní Čechy - Bára a Míša Horynovi z Jablonce nad Nisou se rok co rok těší na Štědrý den. A nejen kvůli Ježíškovi. "Každý rok dopoledne chodíme do lesa a zdobíme stromeček pro zvířátka. Děti už o poslední adventní neděli navlékají řetězy z mrkve a jablek a ty pak věšíme na stromek. Je to taková naše tradice už od školky," říká maminka osmiletých dvojčat Klára.
Takovéhle aktivity vítají nejen někteří rodiče a pedagogové, ale i sami "lesů páni".
"Dobrovolnictví se meze nekladou a čím víc nám lidé pomáhají, tím lépe," potvrzuje má slova Ota Kučera z Lesní správy Frýdlant.

Bambi jako živý
Odměnou může být dětem třeba setkání s opravdickou srnkou. "To je úplně běžné, srnčí zvěř se s námi už naučila žít. Často ji vídám v Oldřichově mezi chalupami a nezřídka se může objevit i v okrajových částech Liberce," říká hajný.
Vzácnější už je setkání s plachou jelení zvěří, která se ke krmelcům vydává většinou až za tmy. Děti si tak mohou zahrát na stopaře a určovat, které zvíře v jejich lese žije. "Jsou to všechny běžné druhy lesních zvířat. Liška, zajíc, divočáci. Spekuluje se, že se sem vrátil dokonce i rys," potvrdil hajný Ota Kučera. Podle něj je možné v některých oblastech Českolipska vzácně zahlédnout kamzíka. "Na Ještědském hřebenu, ale i tady na Frýdlantsku se vyskytuje také pár muflonů," dodal.

Jak myslivci pomáhají
Vraťme se ale k našim malým školákům, k Báře a Míšovi. Donedávna se u nich tradovala rodinná historka, jak Bára poprvé uviděla v lese při zimní výpravě kolouška a věřila, že je to Bambi ze stejnojmenné knížky.
Teď, co děti povyrostly už vědí, že zvířata potřebují krmení, aby přestála hladovou zimu. A tak jim kromě "vánočních" řetězů ze zeleniny a ovoce nosí pravidelně i tašky kaštanů, které nasbíraly na podzim. "Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře," chválí děti Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Zároveň ale varuje před suchým pečivem.
"Tím raději nekrmíme, protože rychle navlhlá a plesniví," radí. Připomíná také, jak důležitou roli hrají v životě zimního lesa právě myslivci, kteří se starají o doplňování krmelců.
"Je pro to hned několik důvodů, nejdůležitější je minimalizace škod na zemědělských a lesních kulturách. Tam, kde je přikrmování zvěře prováděno správně, jsou škody téměř nulové," uvádí Šilha.
Okusování mladých stromků, které s takovou nevůlí registrujeme zjara při obhlídce chalupy, ale není tím nejpádnějším argumentem. Tím hlavním je pomoc zvěři v době zimního strádání.

S batohem a na běžkách
Jsou ale místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů nebo traktorů. "V krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky," potvrzuje zástupce mysliveckého svazu..
Na jedno myslivecké sdružení v průměru připadá dvanáct krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou.
"Ta myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jednou týdně. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře suchými jadrnými krmivy.
V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo nutné předkládat, vždy ale v malých dávkách," popisuje práci členů mysliveckých sdružení.
Zapomínat se nesmí ani na sůl. "Zvěř ji ráda olizuje a zároveň tak vstřebává minerály či léčiva, která se jim do směsi přidávají," vysvětlil frýdlantský revírník.

Jiný jídelníček do Vánoc a jiný po nich
Nejvhodnější pro přikrmování zvěře jsou klasická krmiva, tedy luční seno, oves a čerstvá kukuřičná siláž.
"V době mrazů není vhodné předkládat dužnatá krmiva jako jablka, výlisky, krmnou řepu, protože rychle mrznou a mohou zvěři způsobit problémy," říká Jiří Šilha.
"V zimě se mění žaludeční mikroflóra zvláště u spárkaté přežvýkavé zvěře. To je nutné respektovat. Při vysokých dávkách nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže potravu v bachoru zpracovat, a hrozí úhyny nejsilnějších jedinců, kteří potravy přijmou vždy nejvíce," vysvětlil zástupce mysliveckého svazu.

Shlukování není zakázáno
Vzimních měsících se můžete stát i svědky zajímavého úkazu. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. "Rozhodně to není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje jako obrana," dodává myslivec Nebezpečí pro zvěř představují i volně pobíhající psi, proto nezapomínejte, zvláště teď v zimě, kdy je zvěř více bezbranná, používat při lesní procházce s psy vždycky vodítko.