Zajímavost o myslivosti a myslivcích (Bruntálský a krnovský deník)

Máme tu březen. V lese je klid, jsou holomrazy a zvěř se začne připravovat na příchod jara. Na to musí být připraveni i myslivci. Myslivecký rok končí 31. března. To kvůli evidenci, statistice a rekapitulaci předcházejícího roku. Loňská myslivecká sezona se hodnotí na výstavách trofejí zvěře, která byla v minulém roce ulovena.
Co myslíme pod pojmem trofej? Již od nepaměti si lovci dělali náhrdelníky z chrupu ulovených tygrů a jeskynních medvědů. To symbolizovalo jejich hrdinství, zkušenost a mohli se naparovat před svými tehdejšími ochránkyněmi ohně. Není to špatná myšlenka, ale co by nám řekly dnešní ženy, kdybychom se doma naparovali s parožím? Raději pryč od tématu.
Dnešní myslivec a potažmo lovec se věnuje plánovanému odstřelu zvěře jak samčí, tak samičí. A trofej je tradice. Slouží k ukázce chovné hodnoty zvěře, porovnávání kvality mezi oblastmi a hlavně každá trofej evokuje paměť myslivce. Je spojena s loveckými zážitky a emocemi při pobytu v lese.
Každá zvěř má svou trofej. Ta drobná jako zajíc má například zaječí vous, ze kterého se dělá i štětka za klobouk.
U bažanta je to paletka. Jediné malé a pevné pírko, které je v ohbí letky (křídla) nebo klín (bažantí ocas). Ze zlatého bažanta se dělají preparáty.
Ze zvěře spárkaté se jedná o jelení trofeje - paroží, preparáty hlavy s krkem, hubertku, což je chrupavka ve tvaru kříže ze srdce jelenů, kelce jsou špičáky, které mají krásné hnědé pálení a používají se do šperků místo kamenů atd.
Ze srnce bereme jako trofej hlavně paroží, popřípadě hubertku. Z divočáků jde hlavně o zbraně (páráky a klektáky), což jsou špičáky, které stále dorůstají. Dále štětky za klobouk ze hřbetních osin, vyčiněná kůže( deka), ryjová kost, to je chrupavka z ryje ( nosu), pírko (ocas).
U muflonů jsou to lebky s rohy (toulce), vyčiněná kůže (deka s čabrakou) a bezoárová koule. To je koule z chlupů po olizování srsti, která se postupem času utvořila v žaludku zvěře a neprojde trávícím traktem.
U kačen jsou to kačírky, lyrovitě stočená ocasní pírka. U šelem a jiných jako kuna, vlk, liška, jezevec, medvěd, jsou to lebky, preparáty a vyčiněné kůže (deky).
No a mohli bychom pokračovat dál. Je ještě mnoho druhů zvěře a i vyjmenované trofeje nejsou všechny.
Jistě si pozorný čtenář všiml, že uvedené trofeje jsou popsány nějak divně. Vůbec ne. Do mysliveckých tradic patří i myslivecká mluva, která se vyvíjela staletí. Text je uzpůsoben laikům. Pravý myslivec kroutí hlavou. Ale při použití řádné myslivecké mluvy by mnoho lidí nevědělo, o co se vůbec jedná. Jak bylo uvedeno výše, každoročně se dělá přehlídka trofejí. Jedna pěkná bude v Bruntále v Kulturním domě na Dukelské 2, a to 12. března 2011 od 9 do 17 hodin a 13. března 2011 od 9 do 14 hodin.
Co bude k vidění? Paroží jelenů. V našem regionu máme Jelení oblast I, to je šumperská strana Jeseníků a Jelení oblast II, což je bruntálská strana Jeseníků. Tyto oblasti byly vytvořeny z důvodu lepších chovatelských zásahů do populace jelenů. Je známo z telemetrických měření, že jelen ujde i 80 km přes různé honitby, a proto musí být sledování a evidence jelení zvěře na velké ploše.
Obdobně jsou na tom daňci. Na výstavě bude ukázána daňčí oblast, která je nově založena na Osoblažsku.
Dále budou k vidění trofeje muflonů, srnců, zvěře černé apod. Zvěř je rozdělena do věkových kategorií I, II, III. Toto rozdělení stanovuje vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky a slouží k plánování věku zvěře, která má být v honitbách a určují se jejich minimální a maximální stavy. Věk se určuje převážně z obrusu chrupu a srůstu lebečních švů.
Každá trofej je hodnocena. Existují mezinárodní srovnávací tabulky body CIC. U paroží se hodnotí délka lodyh, délka a množství výsad, perlení na lodyhách, průměr a hmotnost. Dále i estetické posouzení. U vyčiněných kůží jejich délka a šířka. A podobně dle druhu zvěře. Trofej může dostat zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. Rekordní trofeje musí však ještě potvrdit mezinárodní komise. Největší trofeje jsou na výstavě na speciálním panelu. Medailových hodnot však dosáhne málokterá. Na popisných štítcích hodnotící komise označí zelenou barvou, že zvěř byla odlovena v rámci správného chovatelského zásahu. Pokud je označena červeně, jde o chybný odstřel a zvěř se mohla dále vyvíjet co do kvality a je to ostuda myslivce.
Dále jsou zvlášť ukázány rarity. To jsou atypické tvary paroží. Ty jsou způsobeny buďto chorobou zvěře nebo úrazem, když jsou ještě pučnice či nové paroží měkké, a vzácná rarita je tzv. srnec parukář. Je to srst (lýčí), která zůstává na základu paroží, srnec se jí nezbavuje a tato porucha je způsobena většinou úrazem či nemocí pohlavního ústrojí.
Je nutno ještě upozornit na omyly, které jsou zažité u laické veřejnosti. A lidé se na výstavě na to ptají. Srnec obecný je samostatný druh zvěře a nikoliv mládě od jelena lesního. Jelenů ma srncům nevyrůstá každý rok jedna výsada.
Například jelen desaterák může být ve 3. roce života, více nedosáhne. Bude jen větší hmotnost paroží. Toto bude mít třeba do 12 let věku, kdy bude na vrcholu. Jakmile bude stárnout, paroží začne slábnout a výsady ubývat. Vše záleží na genetické výbavě každého jedince a na kvalitě stravy. Muflon, kozy bezoárovy a kamzík nemají parohy, ale rohy. Parohy jsou kosti, které každoročně nově vyrůstají z pučnic, co mají srnci a jeleni na hlavách. Kdežto rohy jsou tvrdá zrohovatělá kůže. Neustále dorůstá. Má na sobě příčné vrypy, na jejichž základě zhruba určíme i věk zvěře. V zimě přirůstají pomalu a vrypy jsou zhuštěné na rozdíl od letního růstu. Obdobně jako letorosty u dřevin. Dalo by se o trofejích psát ještě hodně, ale lepší je, když se každý, co má blízko k přírodě, osobně přijde na výstavu podívat. Uvidí hodně zajímavého, může se podívat do stánků s mysliveckým zbožím, pochutnat si na mysliveckých specialitách, potkat se známými, které třeba již dlouho neviděl, v sobotu od 10h se může zúčastnit přednášky o chovu a výživě srnčí zvěře. Pravdou je, že se z této každoroční výstavy stává i společenská událost.
Organizátor - Okresní myslivecká rada ČMMJ se těší na vaši návštěvu.