I když je počasí nevlídné, ptáci už jsou tu (Horácké noviny)

Třebíčsko
Letošní zima za moc nestála. Podle kalendáře stále ještě trvá, ale nic moc už to asi nebude. Navíc únorová obleva vše ještě popostrčila a kromě napučených sněženek nastartovala i tažné ptáky, kteří přilétají dříve než jiné roky. A tak i když počasí je, že by psa nevyhnal, můžeme již pomalu naslouchat jarnímu cvrlikání. Radou nám přispěl Václav Křivan, ornitolog z nedalekých Chaloupek.

* Jaké období se před námi otevírá?
Říká se mu předjaří a je to velmi zajímavé období, protože spousta druhů přetahuje a objevuje se tu na krátkou chvíli. Ale to většinou vyžaduje určitou míru poznání, aby byl člověk, za procházky do přírody a naslouchání zpěvu, schopen rozeznat mezi strnady třeba konopku žlutozobou a podobné rarity.
Co se týká těch ptáků, kteří v naší krajině zůstávají a jsou to takoví poslové jara, jsou to samozřejmě skřivani, kteří jsou v jarním období nejnápadnější, protože masově táhnou a zaplňují jarní krajinu. Stojí za to srovnat, kde je uvidíme nyní na jaře a kde potom v létě, když hnízdí. Zjistíte, že kukuřičná pole pro ně nejsou to pravé. Na druhou stranu Třebíčsko je na skřivany poměrně bohaté.

* Máme tu nějakou zajímavost, kterou stojí za to zmínit?
Velkou zajímavostí, kterou tu máme, je skřivan lesní. Přilétá v podstatě stejně jako skřivan polní, někdy dokonce ještě dříve. I když se jmenuje lesní, hnízdí převážně na pastvinách v otevřené krajině s remízky nebo na lesních pasekách. Dalo by se říci, že takovou vyloženě zemí zaslíbenou je pro ně Přírodní park Třebíčsko. Suché ostrůvky borových háječků, mezi nimi políčka nebo pastviny a louky, to je naprosto ideální krajina. Zajímavé je to proto, že v hnízdních atlasech a vůbec dosud udávaných počtech je tu tento druh jen ojediněle. My ale máme zjištěno, že východní Třebíčsko obývá Přílet husy velké voní dálkami. skutečně hojně. Centrem je okolí Ptáčova, Trnavy a směrem na Studenec v okolí rybníků.

* Něco většího by nebylo?
Bylo. Takovým druhem je třeba čejka. Je to opět druh pro naši krajinu vyloženě typický. Mají rádi mokřiny a jak přestávají fungovat meliorace, které byly před lety nacpány do země, objevují se čejky čím dál tím více. Vracíme se tak ke stavu, který zde dříve fungoval. Dokonalá krajina je opět v okolí Ptáčova, kde pastviny vypásané krávami volně přecházejí v mokřady nebo rovnou do rybníka. Tato krajina byla dříve běžná, ale vymizela. Když se totiž nechá a dobytek ji nevypásá, zaroste náletovými dřevinami a čejky mají po chlebě. Přechodně ji ale nahrazují mokrá pole. Právě únor je období, kdy překotně táhnou a vyskytují se ve stovkových hejnech. Později se budou vyskytovat jen ojedinělé páry. Škoda, že husa velká tu jen přetahuje. Právě že ne. Možná, že by se dalo říct, že za posledních deset let se sem husa velká vrací a začíná hnízdit. A sice na Ptáčovsko a studenecké rybníky, kde pochopitelně kdysi byly. Jim opět vyhovuje stejný typ krajiny, kdy rybník přechází plynule v pastvinu a husy tam mohou vyvést na pastvu housata.

* Jak to vypadá se studeneckými rybníky? To byla dříve ornitologická velmoc.
Tam je to spíš horší. Co tam bylo z ornitologického hlediska nejcennější, byly právě ty louky, rybníky a krajina otevřených vodních ploch, přechody vody a louky, porosty rákosí tak, jak to zbylo na Ptáčovsku. Za desítky let, kdy tato krajina nebyla udržována, to vše zarostlo břehovými porosty nebo jsou rybníky vyhrnuté, takže okraje jsou úplně bez vegetace.
V roce 2009 vyšla krásná knížka shrnující údaje ornitologa pana Fialy Náměšťské rybníky a jejich ptactvo 1885 - 2008. Pan Fiala tuto krajinu pozoroval mnoho let a prováděl sčítání ptactva. I podle této knížky je jasné, že stavy i rozmanitost druhů jdou dolů. Některé druhy se vrací, ale těžko říci, jak trvalý je to stav.

* Nějaký další nápadný posel jara?
Určitě špaček. Zajímavé je, že ještě v prosinci ho někdo mohl vidět na krmítku a teď už zase přilétají. Mezi tím bylo období, kdy buď stačili odletět, nebo zmrzli. Již v únoru ale nalétávají znovu a je to pěkný rachot. Jejich přílet může uspíšit obleva. Přilétnou a i když se ochladí, už tu zůstanou.

* Pro které ptáky by se měly stavět budky?
Já se přiznám, že vůbec nejsem přítel budkaření. Když totiž nejsou skutečně dobře udělané a umístěné, jsou pro ptáky spíš pastí. Už jen proto, že je tam s oblibou vybírají kočky a kuny. Ony je samozřejmě vybírají i v jejich přirozených hnízdech, ale ptáci mají větší šanci volby. Takto jim tu past připravíme my.

* Takže nestavět?
To zase ne. Pro některé ptáky to vhodné je. Na mysli mám drobné dutinové hnízdiče, protože je pravda, že dutin ve stromech v lesích i parcích ubývá. Suché stromy i větve se prostě vyřezávají. V tomhle bych využil internet, tam je návodů i s přesnými rozměry dost.

* Dá se říci, že stavěním budek, na mysli mám těch pořádných a dobře umístěných, pomůžeme nějakému druhu zvýšit populaci?
Snad jen lokálně. V globálu to žádný druh před vyhynutím nezachrání. Ale výborné je to pro toho, kdo chce ptáky pozorovat. Pro tyto účely je to výborné a velmi příjemné a dají se tak zažít krásné okamžiky. Rozhodně tak člověk může ledasco ze života ptactva pochopit. Chce se tomu ale pořádně věnovat.

* A co špačci?
Jo, to je typický dutinový pták. O ty bych ale starost neměl, těch jsou v krajině mraky. Někdy doslova, stačí se zeptat vinařů. Špaček je krásný, ale velmi drzý pták, který si tu svou dutinu vždycky najde a vybojuje.

* Je pravda, že jsou tak chytří, že se do vinice připlíží třeba pěšky?
Já myslím, že to možné je. Po prvním vylétnutí z hnízd, což je v půli května, se shlukují do hejn a pak nalétávají na zdroje potravy. Ta hejna jdou do statisíců. Ideální pro ně je, když se poblíž nachází rybník s rákosím, protože tam rádi přenocují. To má potom majitel třešňové aleje nebo vinice opravdovou smůlu. Plašení střelbou naslepo na ně neplatí. Velmi rychle zjistí, že to nic nedělá, a ignorují ji. Takže třeba jsou schopni přijít i pěšky.

* Co na střelbu do špačků říkáš ty jako ornitolog?
Ohrozit populaci to nemůže. Je to na každém z nás, jak se se zabíjením srovná, jestli není lepší vinice zasíťovat nebo plašit ptáky akusticky a nechat je žít.