Dravci se vracejí do ráje (Mladá fronta DNES)

V Českém ráji ubývá populace drobných ptáků, naopak ti velcí jako sokoli se zde znovu zabydleli

V posledních letech mizí z Českého ráje drobní zpěvní ptáci. Může za to hlavně člověk a úbytek ovocných stromů. "Pěvců skutečně ve většině druhů ubývá. Naopak větší ptáci jako třeba krkavec či jeřáb, tak ti přibývají, i když jich nikdy nebude tolik jako těch malých," říká zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj Zdeněk Mrkáček. Velcí ptáci mají velké revíry a za potravou se vydávají daleko.

Místo jabloně zasadí lidé na zahradu okrasný jehličnan
Co se pěvců týká, jejich stavy narostly jen výjimečně, třeba u slavíka obecného. "Ten se šíří i mimo svá tradiční území. I tady v Turnově jsme měli v posledních letech několik jeho hnízd, přitom je to spíš teplomilnější druh, který žije například v Polabí. Přibývá i slavík modráček," podotýká Mrkáček. Za úbytkem drobných ptáků stojí hlavně člověk. Ať už svou rozpínavostí do volné přírody, tak změnou hospodaření i používáním různých chemických látek.
"Ubývá ovocných stromů, jak ve volné přírodě, tak ve městech. Lidé si na zahradu dají spíš okrasný jehličnan než jabloň, která by byla ptačím domovem i zdrojem potravy," míní zoolog.
Není nadšen ani takzvanými anglickými trávníky. "Už teď jsem cestou na Jičín viděl v akci sekačku. A to ještě nic neroste. Co tam pak může kos nebo drozd ve dvoucentimetrovém porostu najít k jídlu," podotkl Mrkáček.
Co nejvíc ovlivňuje stav ptactva, nelze jednoznačně říct. Jednotlivé vlivy se vzájemně překrývají. Nemálo ptáků zahyne po střetech s automobily a vlivy chemických látek se projevují třeba až s desetiletým odstupem. "Ptáků ubývá dlouhodobě. Jsme asi v nejnižším bodě vývojové křivky ptačí populace," uvedl Mrkáček.
"Mezi nejvzácnější ptáky v Českém ráji rozhodně patří orel mořský, sokol, slavík modráček, jeřáb, moudiváček lužní, který tu kdysi býval běžný, ale v posledních letech šly jeho stavy prudce dolů. Vzácný je i hýl rudý, který má nejsložitější hnízdo z našich domácích ptáků," vypočítává Mrkáček. Z dalších ptáků za zmínku stojí i drozd kvíčala, pěnkava jíkavec či různé druhy bahňáků. "Kdysi běžná čejka se dnes stává raritou. Ubývají i koňadry a modřinky, naopak po letech se objevují stehlíci," vypočítává Mrkáček.
Na stav ptactva má vliv i počasí. Průběh letošní zimy byl celkem příznivý. Vděčný objekt fotografů Českého ráje ledňáček se začíná objevovat na rozmrzlých březích potoků, kde si hloubí své nory. K hnízdění jsou již připraveni krkavci a během několika dnů začnou budovat hnízda i sokoli.
Svá oblíbená místa k zahnízdění vyhlížejí i krkonošští sokoli stěhovaví. Jejich hnízdění často brání neukáznění návštěvníci hor, zvláště pak adrenalinoví lyžaři, kteří pohybem ve volném terénu mohou ptáky vyrušit. Ti nejen, že nezahnízdí, ale lokalitu mohou po čase opustit.
"S ohledem na počasí upravujeme služby tak, aby strážci byli v terénu v době, kdy je zvýšené riziko přestupků," říká ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
Když je příznivá předpověď počasí, tak je téměř jisté, že někteří lyžaři budou chtít jezdit v lavinových karech a kromě sokolů mohou vyrušit i tetřívky. Do terénu proto vyrážejí nejen strážci, ale i další pracovníci KRNAP.

***
FAKTA
CHKO Český ráj Vyhlášena: 1. března 1955
Původní rozloha: 92 km², po rozšíření 181,5 km²
Přírodní památky: Suché skály, Kozákov
11 přírodních rezervací: Na Hranicích, Bučiny u Rakous, Klokočské skály, Hruboskalsko, Bažantník, Žabakor, Příhrazské skály, Podtrosecká údolí, Apolena, Údolí Plakánek, Prachovské skály