U polí vysedávají orli mořští. Běžně tu byli jen ve středověku (Mladá fronta DNES)

V Olomouckém kraji můžete nyní vidět orla mořského. Ornitologové tyto dravce zpozorovali nedaleko Tovačovských jezer. Co je to za ptáky, kde žijí a jak se dostali zrovna na střední Moravu?

PŘEROVSKO
Jeli jste autem kolem pole a zdálo se vám, že na stromě seděl pták, který byl mnohem větší než ten, kterého byste v našich končinách čekali, třeba káně nebo poštolka?
Tak to jste zřejmě viděli orla mořského. Největší dravec vyskytující se v Česku a zároveň největší evropský orel se totiž objevil v Olomouckém kraji.
Ornitologové napočítali nedaleko Tovačovských jezer na Přerovsku tři kusy a další pak objevili i na Chomoutovských jezerech na Olomoucku. Hned za hranicemi kraje, v Záhlinicích na Kroměřížsku, se usadilo dalších osm orlů.
"Potkat běžně orla na střední Moravě se dalo naposledy snad ve středověku. Do přírody se vracejí hlavně díky umělému vysazování," popisuje ornitolog Jiří Šafránek. Jedinci, kteří jsou k vidění na střední Moravě, jsou podle něj mladí. "Orel mořský se do svých zhruba čtyř let poflakuje po světě. Usazuje se až později. Loni jsme pozorovali jeden pár, který vypadal, že se na Tovačovsku uhnízdí, ale nakonec se tak nestalo," říká.
Orla mořského, jehož rozpětí křídel dosahuje až dvou a půl metru, mohou lidé poznat podle toho, že létá s nataženými ručními letkami křídel. Staří ptáci mají potom žlutý hákovitý zobák a krátký bílý kýlovitý ocas. Mladí jedinci mají tmavě zbarvený zobák i tmavší ocas. Neopeřené nohy jsou žluté. Samec a samice se navzájem liší pouze velikostí. Tito ptáci se ve většině případů živí rybami nebo vodními opeřenci. Denně potřebují zhruba sedm set gramů potravy. Ryby loví většinou v letu a jen ty těsně u hladiny, na vodní ptáky útočí rovněž pouze na vodě, letících si nevšímají. Kořist orla mořského mívá nejčastěji až dva kilogramy, pták ale unese i šestikilový úlovek.
Podle Šafránka nepohrdnou orli ani mršinami. Právě v době jejich hledání je mohou lidé spatřit na polích. Bohužel právě pole nebo les jsou však prostředími, ve kterém orlům hrozí největší nebezpečí. Tohoto ptáka, který nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, totiž může ohrozit nezodpovědné chování lidí. "Mnoho orlů padne během roku za oběť ilegálně pokládaným otráveným návnadám. Dochází k tomu v současnosti tak často, že se může stát, že orel během několika málo let znovu z České republiky zmizí,"míní ornitolog.
Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. "Od roku 2004 jsme našli dvacet jedna otrávených orlů - a to i přes to, že je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázané více než padesát let. Nejčastěji traviči užívají zakázaný insekticid Fudaran, jehož účinnou látkou je karbofuran," popisuje Vermouzek.
Pokud podle něj lidé mrtvého orla najdou, měli by vše ohlásit na lince 158 a trvat na výjezdu policie na místo. "Podrobnější informace k tomuto problému lze najít na www.karbofuran.cz," dodává ornitolog. Orel mořský žije v Evropě nejvíce v Pobaltí, na Ukrajině, v Rusku a na pobřeží Norska a Švédska. "V Česku jsou k dispozici statistiky jejich počtu jen z roku 2000, kdy tady žilo sedmnáct párů, a z roku 2003, kdy jich bylo až třicet. Jakmile ptáci u nás zahnízdí, což se ale zatím moc neděje, bude se jejich populace zvyšovat," uvádí Šafránek. Unás je tak zatím nejsilnější populace orla mořského v jižních Čechách, na jižní Moravě, ojediněle se vyskytuje také okolo České Lípy. A teď i na pomezí střední a východní Moravy.