Divoká prasata v intravilánu Horních Počernic (Hornopočernický zpravodaj)

Tento druh zvěře byl na našem území v osmnáctém století ve volné přírodě vyhuben a byly zachovány pouze oborní chovy. Koncem války v roce 1945 se tato zvěř dostala v celé střední Evropě do volné přírody. Pokud byly udržovány nízké stavy, tak jim stačil les, žaludy, bukvice, kaštany, kořínky a drobní obratlovci. Divočáci mají velkou reprodukční schopnost. Mladá bachyňka je pohlavně dospělá v osmi měsících, březost trvá 16 až 20 týdnů. Selata se rodí často na sněhu, hned vidí a jsou velice čilá, bývá jich pět až třináct. Ve dvou týdnech, přestože ještě sají, už následují matku a sbírají potravu. Dožívají se deseti, výjimečně až dvaceti roků.
Nemají predátory, ale protože divoké prase je všežravec, tak je samo velkým nebezpečím a predátorem pro vše živé v přírodě. Při tomto přemnožení dělají divoká prasata značné škody převážně na polních kulturách, hlavně na vysázených bramborách nebo vyseté kukuřici. Dokáží jít v řadě po řádku a vybrat ze země veškerá kukuřičná zrna. Při tomto přemnožení sbírají mláďata jak užitkové zvěře, tak vejce zpěvného i drobného ptactva. Nepohrdnou ani zdechlinami velkých zvířat, rozkoušou i velké kosti.
Žijí v rodinných tlupách tvořených bachyní se selaty. Těm je dobré se vyhnout. Pokud jsou selata odrostlejší, přidávají se k nim i tzv.
lončáci, to jsou nejčastěji kňourci z předešlého roku, protože o několik měsíců později pohlavně dospívají. Staří kňouři žijí většinu roku samotářsky.
Přes den odpočívají v úkrytu, v letním období to bývá v polních kulturách, řepce, kukuřici a pod. V zimním období jsou přes den v hustém lese nebo rákosí a jiném krytu. Aktivní bývají až s večerem. Když mají dostatek potravy a nejsou ničím rušeni, vydrží na jednom místě. V situaci, kdy jsou vyrušeni, mohou během noci urazit desítky kilometrů. Jsou známy případy, že kanec urazí za noc vzdálenost až 50 kilometrů. Nedostatek potravy je nutí k celodenní aktivitě.
Na první pohled se divoké prase jeví jak těžkopádné, nemotorné zvíře, ovšem opak je pravdou. Je velmi rychlé a hlavně v rychlosti vytrvalé. Má vynikající čich a sluch. Hmotnost kňoura je 180 až 200 kg, bachyně je menší, výška v kohoutku 100 až 120 cm a délka až 200 cm. Hlava přechází v dlouhý pohyblivý ryj, v kterém má značnou sílu. Zbarvení srsti je rezavohnědé až černé. Selata se rodí světle rezavá s podélnými světlými pruhy.
V posledních letech se divoká prasata celoevropsky přemnožila, takže jsou i v místech, kde dříve nikdy nebyla. Jediná možná regulace je odstřelem. Občasné snížení stavů je způsobeno v některých oblastech výskytem prasečího moru. To je však nebezpečné, protože se může přenést i na populaci domácích prasat. Vysoká reprodukční schopnost a pro tento druh dobré životní podmínky, následně pak vysoké kmenové stavy, narušují biologickou rovnováhu v přírodě. Naše pražská honitba měla před uzavíráním posledních smluv 1500 ha. Když někdo potkal v honitbě divoké prase, tak se o tom dlouho mluvilo. Nyní obhospodařuje myslivecké sdružení 606 ha a v loňském roce se zde odstřelilo 43 divočáků.
Jsou tomu asi tři roky, co náš intravilán navštěvují divočáci častěji, a to jak zahrádky u rodinných domků, tak i zahrádkářské osady. Nadzvednou pletivo, nebo v úplně novém udělají potřebný otvor, a pokud jim nevyhovuje, tak si druhý den další udělají vedle. Často je ráno potkávají lidé spěchající na autobus MHD. V loňském roce prý bachyně s osmi selaty střežila vrátného na štosu palet téměř dvě hodiny, když se ji připletl do cesty.
V souladu s povolením Magistrátu hl. města Prahy jsem 14. února ve 3.15 ulovil na zahradě svého rodinného domku ve Svépravicích lončáka - kňourka, vážícího po vyvržení 60 kilogramů.