Myslivosti jsem podřídil celý život, ... (Region Opavsko)

říká předseda OMS Opava Zdeněk Glauder.

Myslivec tělem i duší. Tak by se dal stručně charakterizovat předseda Okresního mysliveckého spolku (OMS) Zdeněk Glauder. Kromě toho, že od dubna minulého roku vykonává funkci předsedy OMS Opava, je ve svých rodných Větřkovicích předsedou Mysliveckého spolku Dubina a tamtéž dělá honebního starostu. Pracuje v zemědělství, od roku 1989 na rodinné farmě. Vlastní chovnou stanici, v níž chová české fousky a drsnosrsté jezevčíky. Je ženatý a má 3 děti. Řeč tentokrát bude o OMS, myslivosti i o zvířatech na Opavsku.

* Můžete v prvé řadě přiblížit, co má Okresní myslivecký spolek (OMS) na starost?
Okresní myslivecký spolek Opava se zabývá službou pro myslivce, kteří jsou členy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Organizuje pro ně veškeré akce, které jsou potřebné a nutné k výkonu práva myslivosti. Pořádáme tedy nejrůznější školení, zkoušky nutné k výkonu honitby, kynologické akce, hodnotitelskou přehlídku trofejí, což je taková naše chlouba, která zhodnotí celý rok chovu a průběžného výběru, který je naším cílem. Kromě toho vyřizujeme pro naše členy vyznamenání k životním jubileím, účastníme se výročních schůzí, jakožto předseda OMS jezdím do Prahy na sněm zástupců. Důležité jsou také střelecké akce, okresní přebor, praktické zkoušky pro uchazeče, soutěže během roku a mnoho dalších s tím souvisejících aktivit.

* Kolik má OMS Opava členů?
V okrese Opava máme zhruba 1500 členů, kteří jsou rozděleni do 85 honiteb ve 4 pověřených obcích, jež jsou prakticky za výkon práva myslivosti zodpovědné - Opava, Hlučín, Kravaře a Vítkov. Jen tak na okraj z oněch 85 honiteb máme dvě uznané bažantnice (Albertovec a Šilheřovice) a dvě obory (Jelenice a Guntramovice).

* Jaké akce organizujete?
Kromě kynologických akcí, které se pořádají pro to, aby pes získal certifikát, potvrzení, že se může pohybovat v myslivosti, že se může účastnit honů (tedy nejrůznější zkoušky pro malá i velká plemena, které jsou nutné k lovecké upotřebitelnosti), to jsou především memoriály. Okres Opava je známý tím, že dokáže zorganizovat tyto špičkové soutěže, jakými memoriály jsou, velice dobře. V roce 2006 jsme v Opavě měli mezinárodní Memoriál Karla Podhajského, což je nejvyšší soutěž psů v České republice. Podobný význam má Memoriál Richarda Knolla, který bude probíhat příští rok a který organizuje OMS. Vždy je o něj obrovský zájem, pro psy a jejich pány to znamená kvalifikační kola, nominační kola a mnoho dalšího. Letos se uskuteční tradiční místní Memoriál Jitky Hromadové v Albertovci, který se také těší velké oblibě.

* OMS se také věnuje práci s dětmi.
Ano, to máte pravdu. Takřka v každém mysliveckém sdružení v okrese Opava je někdo, kdo se dětem věnuje. I když přiznávám, že v tomto směru máme rezervy a budeme usilovat o to, aby se jednotlivá sdružení na práci s dětmi zaměřovala daleko více, protože myslivecká ekipa, přiznejme si, stárne a mladí jsou naše budoucnost. Jednotlivá sdružení pořádají dětské dny a akce pro nejmenší, například člen OMS Opava, Ing. Jiří Groda organizuje Povídání s lesní vůní, což je beseda pro Základní školu v Březové.

* Všeobecné povědomí o myslivcích není moc dobré. Proč tomu tak je?
Většina lidí si myslí, že my myslivci zkrátka a jednoduše vezmeme klobouk a flintu a jdeme do lesa zabíjet zvířata. Není to v žádném případě pravda. Sám ze své vlastní zkušenosti musím říct, že 90 % myslivecké práce tkví v chovu a péči o zvířata, ve starosti o honitbu, v zimě zabezpečujeme krmení, v létě přípravu krmení, pořádáme kulturní a kynologické akce, provádíme ošetřování, hlídáme zemědělské plodiny, aby nedocházelo ke škodám, sázíme stromky. Je toho strašná spousta. Samotný lov, který se navíc řídí velice přísnými pravidly, je jen pomyslná třešinka na dortu, je to jakési vyvrcholení a zhodnocení naší celoroční práce. Lovíme jen kusy špatné, nemocné nebo staré, a to proto, aby své geny již nerozšiřovali nebo nenakazili ostatní. Protože v přírodě není predátor (vlk by tady fungovat nemohl), dělá to člověk už několik set let za něj. Kromě výše zmiňovaného je myslivost také hodně o tradici.

* Jaká zvířata vlastně v opavských lesích žijí?
Okres Opava je specifický. Je totiž rozdělen na dvě přírodní krajiny. Jedna z nich - Vítkovsko je hornatější, s vyšší nadmořskou výškou. Zde žije hlavně spárkatá zvěř, srnec, zvěř daňčí, jelení, mufloní a černá zvěř (divočák). Ta druhá je oblast Hlučínska a Kravařska, kde se vyskytuje především drobná zvěř (zajíc, bažant) a srnčí zvěř. Například v Albertovci je významná bažantnice. Zajímavé je i to, že třeba muflon se běžně chová v oborách, ale volně se vyskytující není mnoho k vidění - a my jej tady na Opavsku volně se vyskytujícího máme. Byl zde také několikrát spatřen los, zalétávají sem orli nebo čáp černý, vrací se vydra a bobři.

* A co ožehavé téma srážek zvěře s auty na silnicích?
Zařídili jsme, a nutno podotknout, že letos se budeme opět v této věci angažovat, pachové ohradníky. Žádali jsme o dotaci na kraji již minulý rok. Naší nabídky zřídit ohradníky využilo 5 sdružení a takto bylo ošetřeno 100 kilometrů cest po celém okrese Opava. Ohradníky, které jsou napuštěny látkou Hagopur, která imituje lidský pot a pachy velkých šelem, jenž nemají zvířata ráda, tedy samotnou zvěř, stejně jako projíždějící řidiče chrání například v Děhylově, Větřkovicích, Kylešovicích, Kravařích-Koutech a Štáblovicích. Musím říct, že za dva měsíce, po které jsou ohradníky nainstalovány, jsme nezaznamenali ani jedno sražení, přičemž v loňském a předloňském roce bylo sraženo asi 30 kusů. Takže úspěch.

* Mají mladí lidé zájem o myslivost?
Zájem mají. Většina těch, kteří se k nám přihlásí do ročního mysliveckého kurzu, jsou mladí lidé. Minulý rok jsme vyřazovali celkem 30 adeptů, mezi nimi byla také jedna žena, letos dokonce do kurzu nastoupilo 37 zájemců, mezi nimiž bylo 8 žen.

* Předpokládám, že myslivost je váš největší koníček.
Je to můj kůň, nejen koníček. Baví mě to a podřídil jsem tomu celý svůj život. K myslivosti mě přivedlo asi to, že jsem z vesnice a že jsem chodil na hony. V roce 1983 jsem pak absolvoval zkoušky z myslivosti a od tohoto roku se jí zabývám velice intenzivně. A to jak soukromě, tak pracovně. Ve Větřkovicích, kde bydlím, mám chovnou stanici, kde chovám české fousky a jezevčíky drsnosrsté. To je moje potěšení a radost.

* Na jakou vaši trofej vzpomínáte rád?
Nerad se chlubím, trofejí mám za svůj život celkem dost a vážím si opravdu každé. Velice dobře si pamatuji na svou úplně první trofej. Bylo to v roce 1984 a jednalo se o sele prasete divokého, které jsem ulovil se svým kamarádem na jetelině při měsíčku. Když jsme k němu přišli, zírali jsme na něj, protože to bylo atypicky zbarvené sele, které nebylo černé, ale bylo flekaté bílé. Můj první kus černé zvěře a byl bílý. Taková malá rarita.

* Jaké má OMS plány do budoucna?
Máme v plánu domluvit se s okolními OMSy, abychom společně vytvořili regionální projekt, díky němuž bychom mohli čerpat peníze z fondů Evropské unie. Prozatím jsme ve fázi jednání. Za další chceme každopádně pomáhat mysliveckým sdružením, protože příští rok končí 10letý nájem a nájemní smlouvy honiteb. Budou zapotřebí nájemní smlouvy nové, a tak vypomůžeme v jejich realizaci, s aktualizacemi členů apod. Pracuje se také na to, aby byla vytvořena skupina odborníků na škody zvěří na polních plodinách, takové ty klasické spory zemědělec versus myslivec. Tito odborníci by pak nabídli svou radu jednotlivým mysliveckým sdružením. A jak pracovala celá Okresní myslivecká rada v uplynulém roce, bude v tomto měsíci hodnotit členská základna na Okresním sněmu.