Srnčí dilema: raději myslivcova puška než hlad (lidovky.c z)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Raději zemřít kulkou z myslivecké zbraně než trpět hladem. Takovým pravidlem se řídí srnčí zvěř podle výsledku průzkumu v Národním parku Šumava.
Zoologové zkoumali stavy srnek v místech, kde se tato zvířata už dvacet let nesmí střílet, a porovnávali je se stavy v těch šumavských lesích, které sousedí s parkem a myslivecky se v nich hospodaří. Závěr byl jednoznačný.
Srnčí zvěř se v mnohem hojnějším počtu drží poblíž mysliveckých posedů než tam, kde jí žádné nebezpečí od člověka nehrozí, zato ale v lese nenajde žádný krmelec.
Myslivci-lovci mají v revíru více zvěře
"Pokud myslivci přikrmují a přitom zároveň loví, celkový stav srnčí zvěře je v těchto lesích až o desítky procent vyšší než na území bez mysliveckých zásahů," řekl LN Pavel Šustr z oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.
Monitoring srnek a srnců na Šumavě přitom může snadno přihrát argumenty těm vlastníkům lesů, kteří kritizují myslivce za to, že si spíše "pěstují trofeje" na odstřel, než aby chránili les před srnčí zvěří.
V lese bez myslivců se totiž o regulaci srnčí zvěře, okusující mladé stromky, postará sama příroda. "Jenže otázkou zůstává, zda opravdu chceme dosáhnout stavu, kdy neuvidíte v lese prakticky žádnou srnčí zvěř," řekl LN mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.
Srnky okusují majitelům lesů stromy
Mnozí vlastníci lesů by podle něj nejraději v lese srnky a laně úplně vyhubili, aby jim nevznikaly žádné škody, přitom ale zvířatům sami nešetrným hospodařením berou přirozenou potravu.
"Kdyby lesníci různou chemií nezbavovali lesy trávy a plevele, srnky by určitě v takové míře nemusely okusovat stromky," uvedl Šilha. Srnčí zvěř podle něj v Česku do lesa patří a člověk se o ni v kulturní krajině prostě musí starat, i když k této starosti patří i lov.
"Do krmelců se v zimě například přidávají i antiparazitika proti střečkům, kteří dokážou srnkám způsobit neuvěřitelné utrpení," tvrdí Šilha.
Zoologové zkoumali stavy srnek v místech, kde se tato zvířata už dvacet let nesmí střílet, a porovnávali je se stavy v těch šumavských lesích, které sousedí s parkem a myslivecky se v nich hospodaří. Závěr byl jednoznačný.
Srnčí zvěř se v mnohem hojnějším počtu drží poblíž mysliveckých posedů než tam, kde jí žádné nebezpečí od člověka nehrozí, zato ale v lese nenajde žádný krmelec.
Myslivci-lovci mají v revíru více zvěře
"Pokud myslivci přikrmují a přitom zároveň loví, celkový stav srnčí zvěře je v těchto lesích až o desítky procent vyšší než na území bez mysliveckých zásahů," řekl LN Pavel Šustr z oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.
Monitoring srnek a srnců na Šumavě přitom může snadno přihrát argumenty těm vlastníkům lesů, kteří kritizují myslivce za to, že si spíše "pěstují trofeje" na odstřel, než aby chránili les před srnčí zvěří.
V lese bez myslivců se totiž o regulaci srnčí zvěře, okusující mladé stromky, postará sama příroda. "Jenže otázkou zůstává, zda opravdu chceme dosáhnout stavu, kdy neuvidíte v lese prakticky žádnou srnčí zvěř," řekl LN mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.
Srnky okusují majitelům lesů stromy
Mnozí vlastníci lesů by podle něj nejraději v lese srnky a laně úplně vyhubili, aby jim nevznikaly žádné škody, přitom ale zvířatům sami nešetrným hospodařením berou přirozenou potravu.
"Kdyby lesníci různou chemií nezbavovali lesy trávy a plevele, srnky by určitě v takové míře nemusely okusovat stromky," uvedl Šilha. Srnčí zvěř podle něj v Česku do lesa patří a člověk se o ni v kulturní krajině prostě musí starat, i když k této starosti patří i lov.
"Do krmelců se v zimě například přidávají i antiparazitika proti střečkům, kteří dokážou srnkám způsobit neuvěřitelné utrpení," tvrdí Šilha.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.