Zvířata hynou při žních a pod koly aut (Blanenský deník)

Při sečení trávy umírá na Blannensku až polovina mláďat lesní zvěře. Dospělé srnčí někdy neunikne ani strojům při žních. Nejvíc zvířat však zahyne na silnicích.

Blanensko - Mrtvé srnky, lišky, divoká prasata či kočky. S tím vším se setkávají lidé nejen při cestách po silnicích Blanenska. Právě tam zvířata najdou smrt pod koly aut nejčastěji. Mláďata zase neutečou zemědělským strojům při sečení trávy, některé kusy umírají i nyní při žních. Myslivci se snaží zvěř uchránit domluvou se zemědělci a stavbou pachových ohradníků. Při sečení trávy uhyne mnohdy až polovina mláďat. "Mláďata nemají šanci utéct. Často pak umírá srnčí zvěř někdy i divoká prasata. Některá zvířata zahynou i při žních. Zemědělské stroje jsou totiž příliš rychlé, a jak se zvíře pod ně dostane, je konec," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
Podle něj však umírají zvířata nejčastěji na silnicích. "V tomto období nacházíme přejetá liščata. Za Černou Horou jsme také našli za poslední dny už dva sražené srnce," sdělil Zelený s tím, že dalším kritickým úsekem je třeba silnice mezi Šebrovem a Lipůvkou. Letos tak myslivci na tato místa dali pachové ohradníky. Ty vydávají pach šelem, jako je medvěd či vlk, a zvířata tak odpudí z blízkosti silnice. "Ohradníky pomohly jak v Černé Hoře, tak i u Lipůvky, kde myslivci loni zaznamenali čtyřicet přejetých kusů," přiblížil Zelený. Myslivci se snaží uchránit také zvířata v polích a na loukách. "Bohužel ne všichni zemědělci nám hlásí dopředu, že se chystají séct. Pokud tak ale udělají, vyrazíme na místo a umístíme tam pachové nebo elektronické zvučící zařízení, které zvěř zažene," řekl Zelený.
S myslivci spolupracují třeba pracovníci Zery Rájec. I tak ale některá zvířata pod jejich stroji umírají dál. "Nejhorší je to při sečení trav. Stroje jsou rychlé a zvěř, zejména mláďata, bohužel nestihnou utéct. Když je stroj pak dojede, nemají šanci přežít," poznamenal ředitel Zery Rájec Vladimír Skoták.
Se dvěma srnami a jedním zajícem se střetl na silnicích Blanenska za poslední léta muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Vždy se to stalo ve dne. Do silnice mi náhle vběhla srnka třeba u Lipůvky směrem na Blansko. Nestihl jsem zareagovat a šťouchl do ní. Naštěstí utekla. Další srnka bohužel skončila mrtvá v příkopu," řekl muž a vzpomněl ještě zážitek svého kolegy, který po cestě autem srazil bažanta. Po nárazu měl rozbité čelní sklo. Zvíře bylo mrtvé. "V takové chvíli mě vždycky napadne,komumám zavolat, když zvíře srazím a ono bude ještě žít," dodal muž.
Pokud řidiči srazí na silnici zvěř, musí volat policisty na linku 158. Tvrdí to jejich mluvčí Iva Šebková. "Policisté pak kontaktují myslivce, kteří přijedou na místo nehody a o zvěř se postarají. Tyto případy na Blanensku řešíme. Může při nich dojít k velké škodě a v ohrožení jsou nejen zvířata, ale také řidiči," míní Šebková.
Mrtvá zvířata odklízejí z cest někdy i silničáři. "Přestože to není naše povinnost, jsme na to vybavení. Vezmeme igelitový pytel, rukavice a vápno a vyrazíme na místo. S lesní zvěří se příliš nesetkáváme, většinou jde o přejeté kočky a jiná drobnější zvířata, která se toulají po dědině," uvedl šéf blanenských silničářů Miloš Bažant.
Diskutujte na www. blanenskydenik.cz