Řezbář: Můj um ocení především myslivci (Zlínský deník)

Řezbářství se věnuje 17 let, přestože původní profesí je obráběč kovů. K práci se dřevem jej přivedla láska k lesu a k přírodě. Ve svém velkém koníčku však mnohokrát zužitkoval zkušenosti ze své práce. Bez přesnosti a smyslu pro detail se totiž neobejde. Svoje umění nabízí především myslivcům. Věnuje se hlavně výrobě zdobných podložek pro myslivecké trofeje, jako jsou zvířecí zuby či parohy. Ve zbytku volného času hraje v kapele na křídlovku. Řeč je o osmasedmdesátiletém Bohumilu Havlíkovi z Fryštáku na Zlínsku, který svůj um o víkendu předvedl na místních farmářských trzích.

Nebojí se výzvy
Nejčastěji prý pracuje s lipovým dřevem. "Začínal jsem s malými podložkami," vzpomíná řezbář, který si dnes už troufne na mnohem náročnější výzvy.
"Pro jelení paroží jsem zpracovával i metr a půl dlouhý věšák. Měl to být dárek pro myslivce, který slavil šedesátiny. Dokončil jsem jej za měsíc," dodává Havlík s tím, že každý den práci věnoval čtyři hodiny dopoledne i odpoledne.
"Je to náročné na pozornost a namáhavé pro oči," svěřuje se, když dlátkem zajíždí do dřeva tak snadno jako nožem do másla. Právě vyrábí podložku na paroží daňka. "Měří padesát pět centimetrů," doplňuje s tím, že výrobek této velikosti zpracovává přibližně týden. S úsměvem vzpomíná i na práci se zrcadlem zasazeným do dubového rámu. "Dalo mi to dost práce. Dubové dřevo je totiž tvrdé. Dlátko nestačí, je třeba používat i paličku," vysvětluje Havlík.
Taje své práce přiblížil Zlínskému deníku. "V prvé řadě materiál musím přichystat, nahoblovat na správnou sílu a podle šablony motiv přenést na dřevo," vysvětluje řezbář, který si šablony navrhuje sám. Poté dřevo opracovává dlátky, kterých má rovných osmdesát v nejrůznějším provedení. "Pro každý tvar a záhyb se totiž hodí jiný nástroj," vysvětluje. Dlátka prý přitom rozhodně nejsou levnou záležitostí. Například to, kterým opracovává podložku pod daňka, pochází z Anglie a stojí víc než tisíc korun.
"Až je vše hotové, namořím výrobek lihovým mořidlem, nechám zaschnout a pak ještě nalakuji," popisuje celý postup. Vyřezávání se věnuje rád na chatě na Držkové. "Je to odreagování. Nemusím pořád myslet na to, že stárnu. Zkrátka mě to baví," dodává s tím, že k práci se dřevem je třeba cit. "Musí to být dané od pána boha," říká s úsměvem.