"Zaječí nemoc" postihla letos už dva lidi (Klatovský deník)

Dva roky nebyl na Klatovsku zaznamenán ani jeden případ tularémie, přezdívané zaječí nemoc, která může člověku velmi vážně poškodit zdraví. Letos se však nakazili už dva pacienti. Podle lékařů navíc hrozí, že by k nim mohl přibýt někdo další, neboť teď na podzim je riziko nákazy největší. Ohroženi jsou především lidé pracující v zemědělství, myslivci a návštěvníci lesa.
"V okrese Klatovy bylo zaznamenáno od roku 1978 do konce srpna 2011 celkem 89 případů onemocnění tularémií. Věkový průměr nemocných byl 34,7 roku. Mezi nemocnými bylo 53 mužů a 36 žen. Nejvíce postiženými oblastmi jsou Horažďovicko, Pačejovsko, okolí Plánice, Švihovsko, Chudenicko i oblasti sousedící s okresem Domažlice," informovala klatovská okresní epidemioložka Anna Kubátová.

Projevy nemoci
Primárně se onemocnění vyskytuje u hlodavců (myši, zajíci apod.) a je přenosné na člověka. Podle místa, kudy se do lidského organismu mikrob dostane, dochází i k postižení orgánu a různým formám onemocnění. Při vdechnutí kontaminovaného prachu mluvíme o formě plicní (kašel, poruchy dýchání, bolesti na plicích), při vniknutí poraněnou kůží vzniká vřídek v místě poranění a současně dochází ke zduření spádových mízních uzlin. Kůží vniká nákaza také při poštípání klíštětem nebo ovády. Při snědení kontaminované potravy dochází k postižení úst a spádových mízních uzlin nebo i dalších částí trávicího traktu a mízních uzlin podél střev. Mohou být postiženy také pouze mízní uzliny v podpaží nebo tříslech, bez kožních projevů. Při vniknutí kontaminovaného prachu do oka může dojít k hnisavému zánětu spojivek až postižením rohovky a zduřením mízních uzlin před ušima. Ojediněle může jít o těžký toxický stav bez postižení kůže nebo uzlin, komplikovaný zápalem plic.
"Vnímavost vůči nákaze je všeobecná. Po infekci je dlouhodobá imunita, avšak byly popsány i opakované infekce. Nemocný člověk musí vyhledat lékaře. Léčba je nutná podáním vhodných antibiotik. V případě, že onemocnění není léčeno, může docházet ke vzniku nevratných komplikací v organismu," upozornila Kubátová.

Riziko je i v senu
Jako prevence nákazy tularémií je důležité nemanipulovat s divokými zvířaty, která ztratila plachost, nepít vodu z neznámých zdrojů. Nutná je dostatečná tepelná úprava pokrmů ze zajíců. Při manipulaci se senem a stelivem by měly být používány ochranné pomůcky. O odstraňování klíšťat platí nezakapávat tukem, nekroutit, rychle vyjmout pomocí kleštiček a postižené místo vydezinfikovat. "Vzhledem k tomu, že nejvíce nakažených osob je dlouhodobě evidováno v podzimních měsících, je v období honů potřeba připomenout, že i nákaza tularémií je něco, s čím se na našem okrese můžeme setkat," připomněla Kubátová. "Jsme si vědomi toho, že když se stahuje zajíc, může například dojít k poškrábání ruky a kontaminaci. V okrese Klatovy se ale nyní zajíci neloví, takže to riziko nákazy tularémií není tak velké," domnívá se jednatel Okresního mysliveckého spolku Klatovy Pavel Martin.

Žádná opatření
Kvůli tularémii musí veterináři často vyhlašovat na Klatovsku mimořádná opatření. "Opakuje se to prakticky každý rok, protože myslivci jsou povinni odevzdávat nalezené uhynulé zajíce a vždy jeden, dva jsou pozitivní na tularémii. Na základě toho se vyhlašuje ohnisko a ochranné pásmo," uvedl inspektor Krajská veterinární správy pro Plzeňský kraj Vlastimil Liška s tím, že v současné době ale v okrese žádné mimořádné opatření vyhlášeno není.