Africký mor prasat poprvé v Česku (Právo)

Africký mor prasat se poprvé v historii objevil v České republice. Jde o vysoce nakažlivé virové onemocnění, které ale není přenosné na lidi.

Pokud se ale objeví v chovu, je třeba podobně jako u ptačí chřipky všechna zvířata utratit. Chovatelé by pak dostali od státu kompenzace. Nakažená zvířata téměř ve všech případech uhynou. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i s živými prasaty, celé České republice může hrozit zákaz vývozu do některých zemí.
Už loni informovali o riziku přenosu choroby z Polska čeští veterináři myslivce. "Šíření nákazy souvisí převážně s ilegálním obchodem z neznámých zdrojů, s pohyby lidí, s nehlášením nákazy nebo s nedodržováním opatření biologické bezpečnosti," uvedl tehdy šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Farma v blízkosti je v pořádku
Mor byl podle ministra zemědělství Mariana Jurečky zjištěn u dvou uhynulých divočáků nalezených na okraji Zlína v blízkosti tamní nemocnice. Nedaleko se nalézá firma Zemet, která na dvou farmách chová kolem 5000 prasat.
Zástupci veterinární správy tam včera uskutečnili kontrolu, obě její farmy byly podle zástupce Zemetu Aleše Mikošky v pořádku. Podle Petra Majera ze Státní veterinární správy veterináři žádné pochybení v provozu neobjevili.
Dnes se budou podle zástupce Zemetu odebírat prasatům vzorky. V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno takzvané zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat.
Veterináři dlouhodobě upozorňovali, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření podařilo zastavit, nákaza mohla přijít i z jihu. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto již dříve zahájili monitoring divokých prasat, vyšetřovali uhynulá zvířata.

Spor s myslivci
Hromadný odstřel divočáků se podle veterinářů neplánuje, do oblasti by se podle nich pouze nastěhovala jiná divoká prasata. Českomoravská myslivecká jednota ale včera vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Podle člena vedení jednoty Miloše Ježka zkušenosti pobaltských myslivců ukazují, že lov v širším okolí je nutný.
"Podle zkušeností z pobaltských států, kde se africký mor prasat vyskytuje od roku 2014, předpokládáme velice rychlé šíření viru. Neexistují účinná opatření k zabránění šíření viru s výjimkou totální depopulace černé zvěře," uvedla jednota.
"Masivní rozšíření nákazy s sebou přinese mnoho negativních jevů. Rozsáhlými opatřeními budou postihnuti zemědělci, myslivci i zpracovatelé masa," dodala jednota, která zastupuje 62 000 myslivců.

Problém pro vývoz
Jednota vyzvala své členy, aby začali více lovit divoká prasata. S méně hustou populací divočáků se zmenší pravděpodobnost přenosu viru, soudí. Myslivci na Zlínsku se však budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. "Veterinární správa je nám nadřízený orgán, který budeme respektovat," řekl.
Podle veterinářů se v ochranné zóně nesmí lovit a krmit divoká prasata, dále musí myslivci aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Pokud opatření poruší fyzická osoba, hrozí jí pokuta až 50 000 korun, u právnické osoby nebo podnikatelů je pokuta až dva milióny korun.
Pro vývoz masa to může podle šéfa veterinářů Semeráda znamenat velký problém. "Třetí země reagují na základě toho, jaké mají podniky osvědčení, ale můžou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celé České republiky," dodal.
Výskyt choroby na českém území může podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska omezit obchod s prasaty a zvýšit chovatelské náklady.
Nákaza sice není přenosná na lidi, ti ale mohou být jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo v mraženém mase. "Pro spotřebitele je určitě doporučením, aby nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, které mohou být pro domácí populace zvířat z hlediska nákazy velmi rizikové," řekl prezident komory Miroslav Toman.

Jíst maso je bezpečné
Konzumace výrobků by se ale spotřebitelé podle Tomana bát neměli. "Důležitou informací pro všechny spotřebitele je fakt, že není žádný důvod k panice nebo k jakýmkoli obavám z konzumace vepřového masa, a dokonce ani toho z divokých prasat," doplnil Jandejsek.
O tom, že se virus vyskytuje v nedalekém okolí, jako je Polsko nebo Ukrajina, podle něho všichni věděli. "Chovatelé jsou díky tomu dobře informováni o všech nebezpečích, která s morem souvisejí, a zároveň i se způsoby ochrany chovu. Velmi důležité je vystupňovat biologickou ochranu na maximální možnou úroveň. Prioritou je zabránění kontaktu zvířat v chovech s divokými zvířaty nebo s materiály, ke kterým měla divoká zvířata přístup," řekl prezident agrárníků.
Malí chovatelé prasat by si pak měli uvědomit, že se choroba šíří i prostřednictvím kontaminovaných potravin. "Krmení prasat zbytky potravin je sice i za běžného stavu zákonem zakázáno, momentálně je ale dodržování tohoto zákazu ještě mnohem důležitější dokonce i v malochovech," varoval Jandejsek.
Počty chovaných prasat v Česku dlouhodobě klesají. Podle veterinárních údajů se loni chovala ve 2154 hospodářstvích v počtu 1,35 miliónu kusů. O rok dříve to bylo 1,45 miliónu, v roce 2012 pak 1,73 miliónu. Nejvíce se chovají na Vysočině a ve středních Čechách.

***

Třetí země můžou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celého Česka Zbyněk Semerád, šéf Státní veterinární správy

Co je africký mor prasat
Je to akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat. V ČR se dosud nikdy nevyskytoval. Nákazou mohou onemocnět prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Virus je vylučován nemocnými zvířaty a nákaza se šíří všemi výměšky a krví do vnějšího prostředí. Přenos je možný i kontaminovanými živočišnými produkty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u dalších přenosných zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Inkubační doba je u nákazy od nemocného zvířete tři až 19 dní, u nákazy od klíštěte pět dní. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Vakcinace proti této nákaze neexistuje. Původním nositelem onemocnění je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, která nakazila další prasata. Virus může přenášet i další hmyz. Do Evropy se africký mor prasat dostal ve druhé polovině minulého století, k opětovnému zavlečení na evropský kontinent došlo v roce 2007. Nákaza se poprvé objevila v Gruzii a odsud se rychle šířila do Ruska, dalších zakavkazských republik, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a do Lotyšska. (ČTK)