Africký mor budí obavy (Zemědělec)

Na území České republiky se poprvé v historii objevil africký mor prasat. Nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata, byla zjištěna minulý týden u dvou uhynulých divočáků na okraji Zlína. Novináře o tom informoval ministr zemědělství Marian Jurečka spolu s ústředním ředitelem Státní veterinární správy (SVS) Zbyňkem Semerádem. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky zlikvidovat a vyhlásit ochranné pásmo.

Od nálezu divočáků bylo vytyčeno v kruhu o poloměru deset kilometrů tzv. zamořené území, kde platí zákaz lovu a krmení divokých prasat a je třeba v něm dodržovat mimořádná veterinární opatření. Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Pokud opatření
fyzická osoba, hrozí jí pokuta až 50 tisíc korun, u právnické osoby nebo podnikatelů je pokuta až dva miliony korun. Podle Semeráda veterináři od tohoto pondělí na základě dohody s evropskými institucemi tuto oblast rozšíří na celý okres Zlín. Drobní chovatelé mimo základní desetikilometrové pásmo kolem nálezu uhynulých divočáků však nebudou muset veterinářům odevzdávat soupis svých prasat.
Zástupci SVS kvůli moru kontrolovali také firmu Zemet u Zlína, která na dvou místech v tomto pásmu chová pět tisíc prasat, a otestovali její prasata. Žádné pochybení v provozu ani výskyt nemoci do čtvrteční uzávěrky našeho listu ale neobjevili.
Hromadný odstřel divočáků veterináři neplánují. Českomoravská myslivecká jednota však vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy.
"Bohužel, a pobaltští kolegové nám toto potvrzují, se v tomto případě nejedná o účinná opatření. Naopak je nutné podpořit lov v širším okolí," upozornil člen myslivecké jednoty Miloš Ježek. Myslivci na Zlínsku se však budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. V ČR se africký mor prasat nikdy nevyskytoval. Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni, kde se divočáci nakazili, ale nevědí. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti nákaze neexistuje. Inkubační doba by měla být podle Semeráda tři až pět dní.
Nákaza není přenosná na lidi, ti ale mohou být jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase. Lidé, kteří naleznou uhynulé prase, by to měli v každém případě nahlásit veterinářům. Měli by si dát pozor na zanesení infekce do domácích chovů. Potravinářská komora České republiky doporučila, aby si lidé nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, protože by se z nich mohly na zvířata šířit zárodky afrického moru prasat.
Nemoc však může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty. Pro vývoz masa to může podle Semeráda znamenat velký problém. "Třetí země reagují na základě toho, jaké mají podniky osvědčení, ale mohou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celé České republiky," dodal. Do zemí mimo EU se loni z ČR podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra vyvezlo živých prasat a vepřového za 60 milionů korun, letos za první čtvrtletí více než za 12 milionů korun. Dopad na agrární obchod by tak podle něj neměl být výrazný.