Přednáška o životním prostředí Krušných hor (Sokolovský deník)

V zimní zahradě sokolovského zámku se pod záštitou městské knihovny konala dne 7. 2. 2012 velmi působivá přednáška s názvem Životní prostředí Krušnohoří, z cyklu Krušné hory - minulost, přítomnost, budoucnost. Průvodcem úžasnou krajinou Krušných hor, historií, kulturou hornictví a jejím přesahem až do současnosti nám byl RNDr. Petr Rojík, Ph.D. Vystudovaný geolog, pocházející ze smíšeného manželství sudetské Němky a Čecha, a hlavně Krušnohorák každým coulem je autorem publikace Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří: kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a jejich okolí a svazku České geologické společnosti pod názvem Za geologickými zajímavostmi Karlových Varů, Sokolovské pánve a západních Krušných hor. Pan doktor Rojík velmi originálně povyprávěl, zahrál, zazpíval, zaglosoval, zavtipkoval, ale hlavně zauvažoval nad důležitými otázkami životního prostředí nejen v Krušnohoří.
Voda ­ Svoji pozornost věnovalnapř. rýžovištímcínuna horním toku Rolavy, Ledové a Vlčí jámě v Horní Blatné a vodním pumpám, odvodňovacím štolám v podzemních jeskyních. Vysvětlil, jak tyto opuštěnéodvodňovacíštolypo důlní činnosti měnily ze dne na den krajinný ráz, neboť se v nich ztrácela voda, resp. proudila podzemím jinam, mnohdy neznámo kam. Vodní kanály převáděly vody k rýžovištím cínu mnoho kilometrů z povodí do povodí. Nastínil dále, že směrem do hloubky kovnatost cínu klesá. Proto se zpočátku těžilo na povrchu. O poměrech v dolech, jak uvedl pan Rojík, již okolo r. 1700 vyšla kniha Krasličana Balthasara Rösslera.
Oheň ­ důležitý pomocník horníků, ale hlavně zpracovatelů těchto cenných kovů. Velká spotřeba dřeva na výrobu dřevěného uhlí měla za následek vždy a všude bezlesí. Dřevěné uhlí působilo jako vhodné redukční činidlo při výrobě kovů. Bezlesí zase způsobuje nedostatečné vsakování povrchové a dešťové vody. Fotografie na plátně ukazující velkolepé vodní dílo - přehradu přečerpávací elektrárny Markersbach, měla být nápovědou k odpovědi na otázku, jak si tímto nevhodným způsobem lze podmanit přírodu. Dalším bodem přednášky bylo povídání o uranových dolech v Jáchymově na výrobu barev na sklo, glazury a později na štěpný materiál. Těžba v těchto dolech se podílela jen z 6 % na celkové těžbě uranu v Čechách, význam a světová proslulost spočívají však v jejím prvenství. Zabýval se také otázkou utajované havárie v Nejdku, při níž došlo k protržení hráze s kontaminovanými radioaktivními kaly v r. 1961. Zaměřil se také na problematiku vysídlování sudetských Němců, kteří uměli krajinu kultivovat nejen vlastní zemědělskou technikou, ale hlavně měli mezi sebou vybudované silné sociální vazby, naproti tomu nově příchozí se tomu museli teprve učit. Krušné hory oživují vzácné druhy rostlin a živočichů. Můžeme jmenovat např. břízu trpasličí nebo rosnatku okrouhlolistou a z fauny např. skokana hnědého nebo některé druhy brouků Cercyon. Pro vědce jsou zvláště zajímavé biotopy vytěžených hald, na kterých se uchytily a přizpůsobily danému podnebí i povrchu různé druhy rostlin. Stále ožehavou otázkou do dalších let bude, jak do budoucna naložit s krajinou deformovanou těžbou a co nejšetrněji ji využít ku prospěchu všech místních obyvatel, tak aby slovo turismus neznamenalo pouze investiční příležitost pro bohaté podnikatele odkudkoliv na světě. Za velmi zajímavou přednášku děkujeme.