Tetřev, Pták roku 2012, obýval kdysi i lesy Žďárských vrchů (Žďárský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Poslední výskyt kriticky ohroženého druhu byl na Vysočině zaznamenán v roce 1977
Vysočina
Tetřev hlušec, kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka, se před 150 až 200 lety hojně vyskytoval i ve Žďárských vrších a na dalších místech Českomoravské vrchoviny. Teď ale populace tohoto druhu existuje prakticky jen na Šumavě, kde je evidováno kolem 300 jedinců.
Česká společnost ornitologická proto vyhlásila Ptákem roku 2012 právě tetřeva hlušce. Cílem je upozornit na nutnou ochranu těchto u nás kdysi hojných opeřenců a lokalit, kde ještě žijí.
V 19. století byl tetřev hlušec poměrně běžný i ve Žďárských vrších. "Podmínky měl na Vysočině dobré, patřil ale mezi lovnou zvěř a žádná ochranářská opatření tehdy nebyla. To vedlo k tomu, že se na přelomu 19. a 20. století stal postupně vzácným druhem," popsal Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
V sedmdesátých letech 20. století se už tetřev vyskytoval jen v horských oblastech republiky a ve vnitrozemí populace poklesla o asi 90 procent. "Poslední prokázané pozorování na Vysočině bylo zaznamenáno v roce 1973 a 1977, a to na Pelhřimovsku. Nešlo ale o hnízdění, jen výskyt jedinců," upozornil Jaromír Čejka.
Nezvěstný i tetřívek
Za vymizelý druh lze ve Žďárských vrších považovat i silně ohroženého tetřívka obecného, dalšího zástupce čeledi tetřevovitých. Po druhé světového válce byly v regionu ještě desítky tokanišť - tři se nacházely třeba u Matějova a Nového Veselí. Kolem 40 tokajících kohoutků tetřívka bylo dále zaznamenáno v roce 1980 i v oblasti mezi Svratkou a Kameničkami. O deset let později jich tam už bylo napočítáno jen devět a od té doby, vyjma krátkého období po roce 1990, kdy se tito ptáci vysazovali uměle, se jejich početnost snižovala. Důvodem je mimo jiné nevhodné prostředí.
"Tito ptáci hnízdí na zemi, takže je ohrožují predátoři, například draví ptáci či lišky," podotkl Jaromír Čejka s tím, že v současné době není výskyt tetřívka ve Žďárských vrších evidován.
Další z čeledi tetřevovitých, silně ohrožený jeřábek lesní, se ještě v přírodě Žďárska vyskytuje. Jeho pobytové známky, stopy a trus, jsou v regionu téměř pravidelně pozorovány v zimě. Ptáci volí rozsáhlé lesní komplexy - například v okolí Svratky, Křižánek, Cikháje, Kuklíku či Radostína. Dle pravidelnosti jejich výskytu ochranáři soudí, že tam dochází i k jeho hnízdění.
Vysočina
Tetřev hlušec, kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka, se před 150 až 200 lety hojně vyskytoval i ve Žďárských vrších a na dalších místech Českomoravské vrchoviny. Teď ale populace tohoto druhu existuje prakticky jen na Šumavě, kde je evidováno kolem 300 jedinců.
Česká společnost ornitologická proto vyhlásila Ptákem roku 2012 právě tetřeva hlušce. Cílem je upozornit na nutnou ochranu těchto u nás kdysi hojných opeřenců a lokalit, kde ještě žijí.
V 19. století byl tetřev hlušec poměrně běžný i ve Žďárských vrších. "Podmínky měl na Vysočině dobré, patřil ale mezi lovnou zvěř a žádná ochranářská opatření tehdy nebyla. To vedlo k tomu, že se na přelomu 19. a 20. století stal postupně vzácným druhem," popsal Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
V sedmdesátých letech 20. století se už tetřev vyskytoval jen v horských oblastech republiky a ve vnitrozemí populace poklesla o asi 90 procent. "Poslední prokázané pozorování na Vysočině bylo zaznamenáno v roce 1973 a 1977, a to na Pelhřimovsku. Nešlo ale o hnízdění, jen výskyt jedinců," upozornil Jaromír Čejka.
Nezvěstný i tetřívek
Za vymizelý druh lze ve Žďárských vrších považovat i silně ohroženého tetřívka obecného, dalšího zástupce čeledi tetřevovitých. Po druhé světového válce byly v regionu ještě desítky tokanišť - tři se nacházely třeba u Matějova a Nového Veselí. Kolem 40 tokajících kohoutků tetřívka bylo dále zaznamenáno v roce 1980 i v oblasti mezi Svratkou a Kameničkami. O deset let později jich tam už bylo napočítáno jen devět a od té doby, vyjma krátkého období po roce 1990, kdy se tito ptáci vysazovali uměle, se jejich početnost snižovala. Důvodem je mimo jiné nevhodné prostředí.
"Tito ptáci hnízdí na zemi, takže je ohrožují predátoři, například draví ptáci či lišky," podotkl Jaromír Čejka s tím, že v současné době není výskyt tetřívka ve Žďárských vrších evidován.
Další z čeledi tetřevovitých, silně ohrožený jeřábek lesní, se ještě v přírodě Žďárska vyskytuje. Jeho pobytové známky, stopy a trus, jsou v regionu téměř pravidelně pozorovány v zimě. Ptáci volí rozsáhlé lesní komplexy - například v okolí Svratky, Křižánek, Cikháje, Kuklíku či Radostína. Dle pravidelnosti jejich výskytu ochranáři soudí, že tam dochází i k jeho hnízdění.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.