Stráskému pomáhá agent tetřev (LN)

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský získal při svých plánech na větší zpřístupnění chráněné přírody turistům nečekaného spojence. Tentokrát nejde o žádného vysoce postaveného politika, ale tetřeva. Zatímco totiž ornitologové tvrdí, že pohyb turistů v tetřevích územích na Šumavě může zdecimovat jejich populaci, minimálně jeden tetřev chodí pravidelně do centra šumavské obce Kvilda. Sedá si na plot nebo na sloup veřejného osvětlení a nechává se od lidí dokonce krmit. A pak zase v klidu zmizí v lese. Podle přírodovědců ale jde o pomateného jedince, jehož chování není možné zobecnit na všechny tetřevy.

„Pokud bude na vesnici žít blázen, neznamená to, že jsou blázni všichni vesničané,” říká předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Fakt, že se jeden tetřev takzvaně vyčlení z hejna a začne sám od sebe navštěvovat lidi, není podle něj ani v mezinárodním měřítku ničím výjimečný. „O jednom takovém tetřevovi víme například i na Slovensku,” říká Vermouzek. Na Šumavě ale podle něj žije zhruba 300 dalších tetřevů, kteří se lidem nejen vyhýbají, ale jsou velmi citliví i na jakýkoliv zvýšený turistický ruch ve svém okolí. „Vyplašení může být pro tetřevy smrtící zejména v zimě, kdy mají málo potravy, a tedy i energie. Jeden přelet pro ně znamená takový energetický výdej, že pak už nedokážou uniknout predátorům nebo prostě zahynou vysílením,” tvrdí Vermouzek. Podobně jsou tito vzácní ptáci podle něj ohrožení i na jaře, kdy vyvádějí mladé.

Spor o ochranu tetřeva na Šumavě dostal novou dimenzi poté, co se ředitelem národního parku stal Jan Stráský, který by rád otevřel turistům ještě více stezek, a zejména zpřístupnil Luzenské údolí u Modravy, kudy se mohou návštěvníci nejkratší cestou dostat k tradičnímu česko-bavorskému hraničnímu přechodu Modrý sloup. Jenže průchodu návštěvníků Luzenským údolím brání právě ochrana tetřeva.

„Když se ale podíváte na mapu výskytu tetřevů na Šumavě, nejvíc se jich paradoxně vyskytuje v lesích kolem Poledníku, doslova protkaných turistickými stezkami,” argumentuje starosta Kvildy Václav Vostradovský. Domnívá se proto, že musí existovat způsob, jakým by bylo možné za určitých podmínek více zpřístupnit i další tetřeví území, včetně Luzenského údolí, aniž by to populaci ptáků ohrozilo. Vedení národního parku si dokonce nechalo zpracovat studii, podle níž, laicky řečeno, ptáky více než rozumně regulovaný turistický ruch ohrožuje usychání lesa a přemnožení predátoři. Ornitologové ale závěry studie, která je podle nich naprosto amatérská a účelová, zpochybňují. A jako důkaz používají jeden pádný argument. „Kdyby měla tato studie pravdu, tetřevi by jako v minulosti žili i u Prahy, a nikoliv jen na Šumavě, kde přežívá poslední životaschopná tetřeví populace v republice,” tvrdí Vermouzek.

Jeden ze spoluautorů analýzy chování šumavských tetřevů, lesník Karel Plaňanský ale zase argumentuje tím, že podle jeho názoru tetřevům neublížil ani tak zvýšený pohyb lidí kolem jejich hnízdišť, jako nedostatek vhodné potravy, způsobený nárůstem intenzivního lesnického hospodaření.