Nehotovou studii o šumavských tetřevech paradoxně hodnotí profesoři, kteří se touto problematikou nikdy nezabývali (TZ NP Šumava)

Je s podivem, že dvanáct profesorů se vyjadřuje k materiálu, který nemá definitivní podobu. Písemný materiál, o kterém těchto třináct profesorů mluví, není v žádném případě konečná verze. Není to verze určená k oponentuře, proto se k ní oněch dvanáct profesorů zatím vyjadřuje zbytečně.  Správa však velmi přivítá, pokud k finální verzi získá jejich oponenturu, zvláště když jí nabízí bezplatně.

Upozorňuji, ze studie vznikla na základě vlastních dat Správy Národního parku Šumava o výskytu tetřeva hlušce na Šumavě. Jiná soubornější data o tetřevovi k dnešnímu dni na území naší republiky neexistují. Jsou to data, která léta sbírali naši výzkumní pracovníci a lesníci přímo v lesních provozech od roku 2006 do roku 2011. Data byla sbírána jak v zásahových částech lesa, tak v bezzásahových. Protože data o záznamech výskytu tetřeva nebyla správou ani nikým jiným dosud hodnocena, rozhodlo vedení o jejich zpracování. Autoři studie tedy pracovali s daty Správy NP Šumava.  Vstupy jsou tedy nezpochybnitelné a zcela relevantní. Navíc se jedná o jediná a kompletní data, jiná na Šumavě nejsou k dispozici.

Základním zjištěním je fakt, že tetřev je opakovaně pozorován kolem turistických cest, i když taková turistická cesta existuje mnoho let a lidé po ní mnoho let chodí. Tedy ho turisté zásadně nevytlačili. Rozhodně neklesla početnost jeho populace. A tetřev se opakovaně vyskytuje i v těch porostních skupinách, kde před rokem vrčela motorová pila. To jsou jen holá fakta, žádné objevy. Je to zasazení dlouholetého monitoringu do reality.

Až bude studie hotová, necháme k ní vypracovat oponentské posudky. O výsledku budeme veřejnost informovat. Jeden z názorů o který rozhodně stojíme je názor kolegů z Národního parku Bavorský les, se kterými připravujeme společné setkání nad výsledky jejich monitoringu, ze kterého máme zatím jen stručnou prezentaci a výsledky našeho monitoringu. O tom, kdo vypracuje další oponentské posudky, zatím přemýšlíme. Jednáme s některými odborníky, kteří o tetřevovi publikovali a kteří této problematice rozumí. Pokud je to někdo z oněch 12 nespokojených profesorů, je možné, že je správa parku osloví. Podle informací, které dnes máme k dispozici, zatím o tetřevech ale nenapsali vůbec nic. Uznáváme jejich erudici v jejich oborech, nerozumíme ale faktu, že se mediálně vyjadřují k živočišnému druhu, který sami nikdy nestudovali. Většina z nich ani nejsou zoologové. Žádat je proto o posudek na studii o tetřevech, by asi bylo zbytečné, protože by takový posudek mohli jiní profesoři také zpochybnit. Určitě to ale není tak, že bychom se bránili diskusi na toto téma. I my máme výhrady ve vztahu k některým závěrům studie. To je ale v pořádku, diskuse je zcela na místě a jsme rádi, že se o problematice tetřeva na Šumavě mluví. O tetřevech na Šumavě je třeba mluvit ve všech souvislostech. Pokud má dvanáct nespokojených profesorů nějaké pochybnosti o relevantnosti dat, ze kterých vycházíme, mohou nás oslovit, můžeme se sejít a na to téma diskutovat. Setkání se rozhodně nebráníme. Několikrát už jsme na to téma dokonce společně hovořili v médiích.

Výslednou podobu studie budeme v horizontu dvou měsíců prezentovat na tiskové konferenci, kde představíme vedle oponentských posudků i finální podobu studie.

Ve Vimperku dne 4.4. 2012

Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. Je profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Vystudoval teoretickou kybernetiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Je specialista na ekologii terestrických orchidejí, ekologií mšic a jejich predátorů, dynamikou populací, stabilitou ekologických společenstev. Tetřevem hlušcem se nikdy nezabýval.

RNDr. Roman Fuchs, CSs. Zoolog, etolog a vysokoškolský pedagog. Vystudoval systematickou zoologii na Přírodovědecké fakultě v Praze. Kromě toho začal v roce 1997 současně přednášet i na katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě v Praze (PřF UK). Je specialista na zoologii obratlovců, zoologii vyšších obratlovců, zoogeografii obratlovců, systematickou ornitologii, ekologii terestrických obratlovců. Vědeckou publikaci o tetřevech zatím nenapsal.

Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.

Je specialistou v problematice znečištění ovzduší.  Posuzuje kvalitu životního prostředí a vlivy na životní prostředí a lidské zdraví. Tetřevem hlušcem se nezabývá.

Doc. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.

Je specialistou na ekologii půdních organismů, roli půdních organismů v tvorbě půd a koloběhu živin, obnovu půd a obnovu těžce poškozených ekosystémů, obnovu výsypek, ekologii mravenců. Tetřevem hlušcem se nezabývá.

prof. RNDr. Jan Lepš CSc.

Je odborníkem na sukcesi vegetace a interakci rostlin a herbivorů, ekologii společenstev, analýzu ekologických dat, diverzitu prostředí. Tetřevem hlušcem se ve své profesní kariéře nikdy nezabýval.

Prof. RNDr. Ing. Michal Vladimír Marek, CSc.

Ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor ekologie lesa a je považován za průkopníka moderních ekofyziologických metod používaných při terénních výzkumech lesních ekosystémů. Tetřevem hlušcem se nezabývá, jeho široká publikační činnost tetřeva hlušce nezahrnuje.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.

Je profesorem na Univerzitě Karlově v oboru ochrana životního prostředí.  Žádné vědecké ani populární články o tetřevech dosud nepublikoval.

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný CSc.

Specialista na tropické ekosystémy. Zabývá se studiem ekologie potravních sítí zahrnujících rostliny a hmyz, rozšíření tropické biodiverzity a dynamiky tropických ekosystémů. Není specialista na tetřeva hlušce, doposud žádnou práci o tetřevech nevytvořil.

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.

Jeho specializace je geobotanika. Působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity na katedře botaniky. Od r. 2001 je profesor, po dvě funkční období vedl katedru botaniky. Zabývá se především vegetační dynamikou a zavedl u nás obor ekologie obnovy. Tetřevem hlušcem se nikdy nezabýval a doposud o něm nevydal žádnou práci.

Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.

Je pracovníkem Botanického ústavu akademie věd ČR v Průhonicích. Specializuje se na invazní rostliny. Tetřevem hlušcem se doposud nezabýval.

Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.

Jeho oborem geobotanika. V roce 2002 byl jmenován profesorem. Od roku 2003 je vedoucím oddělení geobotaniky katedry botaniky Přírodovědné fakulty UK. Jeho vědecká činnost se věnuje geobotanické problematice. S tetřevem hlušcem nemá žádné zkušenosti.

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.

Je profesorkou na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je specialistkou na ekologii půdy a biogeochemické cykly. Do své publikační činnosti problematiku tetřeva hlušce doposud nezahrnula.

Prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.

Je specialista na populační dynamiku obratlovců. Mimo jiné se zabývá populační dynamikou černé zvěře (prasete divokého). Tetřevem hlušcem se doposud nezabýval.

Mgr. Petr Šípek, PhD.

Zaměstnanec Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Je profesionálním entomologem. Vědecké práce o tetřevu hlušci nepublikoval a ani se jím nezabýval.