Divočáci na odstřel, prasata na porážku (Zlínský deník)

Kvůli africkému moru prasat byla nařízena nová přísná opatření

Zlín
Porazit všechna domácí prasata musí do konce července jejich chovatelé v zamořené oblasti, tedy v celém okrese Zlín, pokud odmítnou respektovat nová bezpečnostní opatření. Ta přijala Státní veterinární správa ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Jejich cílem je zabránit šíření afrického moru prasat. Ministr zemědělství Marian Jurečka včera s politováním prohlásil: "Uděláme maximum pro to, aby se africký mor prasat nešířil. Navržená opatření jsou nepříjemná, ale nezbytná." Pokud se chovatelé nebudou řídit novým nařízením a v jejich chovu bude prokázána nákaza, může chovatel dostat pokutu ve výši 50 tisíc korun, firma či podnikatel až ve výši 2 miliony korun. "Doufám, že veřejnost tuto mimořádnou situaci pochopí a bude s myslivci a veterináři spolupracovat," vyjádřil se ministr Jurečka.
"V zamořené oblasti v okrese Zlín zakazujeme malochovy prasat v případě, že chovatel není schopen zabezpečit, aby prasata byla chována v uzavřeném zařízení bez výběhu, a tudíž bez jakéhokoliv kontaktu s divokými prasaty," informoval ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. "Dále prasata nesmí být krmena zelenou pící, podestýlána slámou nebo něčím ze sklizně z letošního roku. K ošetřování prasete je nutné používat výhradně vyčleněný pracovní oděv a pracovní obuv," upřesnil.
Zelenou pící chovatelé nesmí krmit mimo jiné proto, že může být potřísněna slinami divočáků, což je jeden ze zdrojů nákazy.
Pokud se chovatelé rozhodnou pro porážku, veškeré ze zabijačky získané potraviny musí spotřebovat ve své domácnosti. Za porušení nařízení hrozí výše zmíněná pokuta.

Co je africký mor prasat (AMP)
Akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce odolný vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1-2 dny před klinickými příznaky. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nežerou, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat, ale průběh je rychlejší.

MYSLIVCI BUDOU STŘÍLET VE VELKÉM
Zamezení nebezpečné nákazy má pomoci také nařízený intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví. Nevztahuje se to však na zamořenou oblast. Případný lov divočáků v oblasti výskytu nákazy totiž zvyšuje nebezpečí jejího rychlého přenosu, protože vyplašená zvěř by se mohla zaběhnout do větší vzdálenosti. Do budoucna bude možné lovit divoká prasata i v zamořené oblasti, ale pouze při splnění přísných požadavků na biologickou bezpečnost při lovu a přepravě uloveného kusu. "V oblastech kolem okresu Zlín (s výjimkou okresu Zlín) je nově možné pro lov divočáků používat i zakázané způsoby lovu jako například zdroje umělého osvětlení, střílení za jízdy, lov na pozemcích, kde probíhá sklizeň zemědělských plodin, či střílení divočáků v odchytových zařízeních. Lovci musí odevzdávat z každého uloveného divočáka vzorek k laboratornímu vyšetření na africký mor prasat," zdůraznil Zbyněk Semerád.
Oblast je ohraničena dálnicí D1 od Brna směr Ostrava do Vyškova, dále pak do Olomouce po D46, z Olomouce do Lipníka nad Bečvou po D35, poté přes Ostravu a Bohumín po hranici s Polskem po D1, dále po státní hranici s Polskem a Slovenskem až na hraniční přechod Lanžhot a dále zpět po dálnici D2 do Brna. "Zavádíme v této oblasti také takzvané zástřelné za ulovení prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví ve výši 1 tisíc korun za kus," dodal.

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ BUDOU TRVAT MINIMÁLNĚ DVA ROKY
Přijetím nových opatření chtějí zabránit šíření nákazy na další území. "Omlouváme se tímto všem drobným chovatelům, kterým to znepříjemňuje život. Nicméně je to nutné, aby se nákaza nešířila na domácí chovy," konstatoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle ředitele Krajské veterinární správy SVS pro Zlínský kraj Františka Mahdalíka se na území kraje aktuálně vyskytuje zhruba deset tisíc kusů divočáků. "Mimořádná opatření mohou v zamořené oblasti trvat minimálně dva roky od posledního nálezu. Opatření se ale vyvíjí. Možnost odlovu v zamořené oblasti časem bude možná dovolená, rovněž za přesně stanovených podmínek," dodal Mahdalík.

***
Trofeje
"Podniky, které zacházejí s loveckými trofejemi určenými k vycpání či jiné úpravě, musí být registrovány místně příslušnou krajskou veterinární správou. Odpady, které při preparátorské činnosti vznikají, musí být předávány pouze oprávněné osobě, která zajistí jejich neškodné odstranění nebo zpracování," upozornil Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

Co na to říká myslivec:
"Je to nepříjemná situace," říká Zdeněk Hluštík, předseda zlínského okresního mysliveckého spolku v souvislosti s novými opatřeními. Že by si myslivci teoreticky mohli přivydělat částku 1 tisíc korun za zastřelení divočáka ve vytyčeném území kolem okresu Zlín, jej ani netěší. "Nějaká motivace to je, ale ne přivýdělek. Není na to ani nálada," vysvětluje. Zdeněk Hluštík však s lovem přemnožených divokých prasat ve velkém souhlasí. I s tím, že lov je v oblastech kolem ohniska zakázaný.
"V Bělorusku šli do toho, že divočáky preventivně, jak se říká, vymlátí, vystřílí. Nakonec je ale spíše rozehnali do jiných lokalit a zamořili si i své území, kde nákaza nebyla. Takže vymezení hranic vítám," dodává.

Co na to říkají v rizikové oblasti
Více než dvacet prasat nahlásili v rámci nedávné evidence chovatelé na území města Fryšták. Starosta Lubomír Doležel věří, že nákaza se už dále rozšiřovat nebude, a to ani směrem k jejich městu, kde zatím žádný případ uhynulého prasete nebyl. "Na druhou stranu to člověk neodhadne.
Nikdo tady s africkým morem prasat nemá zkušenost. Jsem ale rád, že se zpřísnila bezpečnostní opatření v rámci prevence. Je to na místě," zhodnotil.

K pašíku Bobíkovi teď ani komár nevletí
Mimořádná veterinární opatření ještě ani nestihla na papíře pořádně zaschnout, František Ševců z Veselé na Zlínsku je už ale vzal na vědomí a řídí se jimi. Na zahradě v chlívku totiž chová malého pašíka Bobíka. Jeho obec spadá do vymezeného pásma, kde už nějaký čas po vypuknutí moru na Zlínsku panovala přísná hygienická nařízení. "Slámu mu nedávám, protože ani žádnou nemám. Výběh nemá, Bobík je zavřený jen ve svém chlívku. Okno je rovněž zavřené, aby k němu ani komár nevletěl," usmívá se chovatel dva a půl měsíce starého vepříka. Chlívek má nově vybílený, u vstupu pro jistotu rozsypané vápno s chlorem kvůli možné nákaze. "Nechodím ani do lesa, abych domů náhodou něco nedonesl. Když jdu k Bobíkovi, mám na to speciální oděv," říká František Ševců.

Postup při nálezu uhynulého divokého prasete na Zlínsku
Nález uhynulého divokého prasete "civilní" osobou
- v žádném případě se podezřelého, uhynulého nebo při autonehodě usmrceného divokého prasete nedotýkat ani s ním jinak nemanipulovat
- udržovat bezpečnou vzdálenost cca 2 m od uhynulého zvířete
- oznámit (telefonicky/osobně) krajské veterinární správě Státní veterinární správy místo nálezu divočáka nebo kontaktovat Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR, městskou policii

Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj: telefonní kontakt - 720 995 201

Nutnost dodržovat zákaz krmení prasat kuchyňskými odpady
Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že již téměř 15 let platí v ČR zákaz krmení prasat kuchyňskými odpady. Dodržování tohoto zákazu je jednou z důležitých zásad bezpečnosti, která má zamezit tomu, aby se pro prasata smrtící nákaza dostala do chovů domácích prasat. Odpadem ze stravovacích zařízení se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně kuchyní v domácnosti. Virus afrického moru prasat je vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu. Onemocnění se může rychle šířit nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Jednou z reálných možností, jak mohlo k zavlečení nákazy do ČR dojít (vzhledem k tomu, že nejbližší ohnisko nákazy se nachází zhruba 400 kilometrů od českých hranic), mohly být potraviny dovezené ze zahraničí.