Nový projekt bude zkoumat, jak bobři pomáhají s adaptací na klimatické změny (ČTK)

Hodnotit, jak bobři přispívají k adaptaci krajiny na klimatickou změnu, bude nový projekt českých vědců ve spolupráci s německými experty. Vypracují mimo jiné doporučení pro obce, jak přistupovat k hrázím, kterými bobři proměňují menší toky. Na projektu s názvem BIBOB se podílí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), nezisková organizace Alka Wildlife a Česká zemědělská univerzita (ČZU), která o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.

„Bobři jsou fascinující zvířata, která dokážou vybudovat rozsáhlé vodní mokřady. Jejich činnost pomáhá stabilizovat vodní režim v krajině, zvýšit biologickou rozmanitost území a posílit odolnost vůči změně klimatu,“ uvedl Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Podle Tomáše Dostála z Fakulty stavební ČVUT bobří hráze pomáhají zadržovat vodu v krajině nad povrchem i pod ním a rovnoměrněji ji pak uvolňovat do vodních toků, čímž zmírňují následky povodní i sucha. „Avšak činnost bobrů je pro úřady a obce spojena s výzvami, protože bobři mohou způsobovat lokální záplavy nebo narušit břehy toků svými norami,“ dodal. V současné době chybí obcím a orgánům ochrany přírody jasné informace a argumenty pro kvalifikovaná rozhodnutí, zda mají být bobří hráze zachovány, nebo zda je třeba do bobřích staveb zasáhnout.

Projekt podpořil dotační program Evropské unie v přepočtu 21,4 miliony korun. První veřejný workshop k projektu, do kterého se mohou zapojit i další instituce a občané, je naplánovaný na letošní červen v německém Bad Schandau. Postup projektu je možné sledovat na webu.

Média i veřejnost v lednu zaujala zpráva o tom, že bobři pomohli v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy s plánovanými úpravami oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem. Postavili tam hráze a vytvořili přírodní mokřad. Ušetřili tak několik milionů korun, což byly náklady chystané revitalizace řeky Klabavy.

ČTK