Biocentra v Hruškách brzy přivítají návštěvy (Vyškovský deník)

Přes dva a půl milionu korun stála výstavba dvou biocenter v těsné blízkosti Hrušek. Jejich součástí je třeba i speciální plazník pro hady

Dům pro slepýše a užovky
S trochou nadsázky se dá říct, že přesně to postavili nedávno v Hruškách. Takzvaný plazník je součástí nově postavených biocenter za víc než dva a půl milionu korun, která si už zanedlouho prohlédnou první lidé.
Dvě biocentra budou sloužit k přirozenému životu mnoha živočichů a rostlin a k procházkám milovníků přírody. "Část umístěná na spodní straně kopce u Hrušek se jmenuje Tůně a je příznačně věnovaná vodním živočichům. Tvoří ji čtyři uměle vytvořené vodní plochy se stromy a travnatými plochami," uvedl investor a majitel pozemku Jaroslav Hégr.

Sazenice stromů
Druhá část, nazvaná prostě Biokoridor, se nachází přímo na kopci. "Jsou tu vysázené odrostky a sazenice stromů a keřů. Odrostky jsme vysázeli, aby měly výškový náskok před sazenicemi a stromy byly věkově i výškově rozličné. Nově vysázené stromky chráníme proti mrazu vrstvou slámy. V lokalitě Tůně jsme vysázeli mokřadní druhy rostlin, například blatouchy, kosatce a podobně. Tůně jsou bezúdržbové a částečně se budou samy pročišťovat," vysvětlil projektatnt biocenter Ondřej Štourač.
Cílem projektu bylo zvýšit rozličnost biologických druhů v lokalitě a ekologicky stabilizovat území. "Zdější krajina je intenzivně zemědělsky využívaná, což se projevuje právě na nižší rozmanitosti druhů. Našeho cíle jsme dosáhli vysázením dřevin, založením travního porostu a stavbou biotechnických objektů, jako jsou kamenné zídky, budky a plazník," řekl investor Hégr.
Zmíněný plazník je už podle jména určený plazům. "Je jedno, jestli jsou to ještěrky nebo hadi. V této lokalitě je možné najít především slepýše a užovky. Plazník tvoří konstrukce z kůlů, uvnitř jsou větve a na nich je nasypaná hlína tak, aby uvnitř zůstalo co nejvíce otvorů vhodných k životu plazů," vysvětlil projektant Štourač.
S původní myšlenkou na stavbu biocentra přišel myslivec a současný správce lokality Pavel Štefan z Hrušek. "Rozhodl jsem se myslivosti věnovat kvůli ochraně zvěře a přírody. Vté době jsem navrhl majiteli pozemků stavbu prvního biokoridoru," nastínil situaci Štefan.
Pozemky, které tehdy Hégr vlastnil, však pro myšlenku biocenter nebyly příliš vhodné. "Jako nejlepší řešení se nakonec ukázala výměna pozemků se zemědělským družstvem z Rostěnic. Díky tomu jsme vytvořili poměrně rozlehlý kus přírody," vysvětlil Hégr.
Hranice obou lokalit tvůrci biocenter osadili velkými kameny, aby zemědělci nerozorávali hranici biokoridoru a neponičili oplocení. "Při výsadbě jsme se drželi přirozeného výskytu rostlin, takže tady nejsou žádné nepůvodní druhy. Ostatně by to ani nešlo kvůli získání dotace," připomněl projektant.

Berličky pro dravce
Dodal, že mysleli také na ptáky. "Nechali jsme sem umístit budky a polobudky, dravci jako káně, moták a jestřáb zase ocení dosedací berličky, z nichž mohou číhat na kořist. Kdyby tady biokoridor nebyl, tak by ptáci museli hledat jiná stanoviště a tuto oblast by opustili," vysvětlil Štourač.
Celkově vyšla stavba centra na víc než dva a půl milionu korun. "Pětaosmdesát procent tvoří příspěvek z evropských fondů, patnáct procent jsme získali od státu," vyčíslil Hégr.
Už brzy se celý projekt oficiálně představí lidem z Hrušek. "V červnu lokalitu představíme všem milovníkům přírody. U Tůní budeme nabízet občerstvení a na kopec k lokalitě Biokoridor bude zajištěná doprava koňským povozem," doplnil Hégr.
Nové biocentrum zkolaudovali začátkem letošního roku také ve Švábenicích. Návštěvníkům nabízí víc než hektar vodní plochy.