Rys v Jeseníkách? Může být. Medvěda tu ale potkáte stěží (Mladá fronta DNES)

Jesenická příroda je unikátní. Dáme lidem nové stezky, aby si ji mohli prohlédnout, ale zároveň chceme zachovat oblasti, třeba kolem Pradědu, kde platí, že čím méně turistů, tím lépe, říká nová šéfka CHKO Jeseníky Michaela Pruknerová.

JESENÍKY
Zvonek jesenický, který se objevuje i ve znaku chráněné krajinné oblasti, rys ostrovid, různé typy trav, motýl okáč sudetský nebo střevlík hrbolatý. To je jen pár z celé řady klenotů chráněné oblasti, jejíž správu nyní vede Michaela Pruknerová.
"V jesenické přírodě uvidíte i dvanáct tisíc let stará rašeliniště. Je tu archiv vývoje celé planety," říká nová šéfka CHKO Jeseníky.

* Představte si, že jsem člověk, který toho o Jeseníkách moc neví. Přesvědčíte mne o jejich unikátnosti?
Jsou unikátní jak z hlediska geomorfologického vývoje a najdeme zde jedinečné subalpínské bezlesí, které není nikde jinde v republice. Částečně je v Krkonoších, ale u nás má jedinečný charakter. Jsou zde i pozůstatky ledovcových karů. V jesenické přírodě lze vidět určitý archiv vývoje celé planety Země. Uvidíte i sedm dvanáct tisíc let stará rašeliniště. Ta území tvoří ideální podmínky pro rostliny i některé živočichy, kteří se vyskytují jen v Jeseníkách.

* Doporučíte mi trasu, kde bych si "vývoj planety" prohlédla?
Horní hranice lesa, kde začíná vysokohorské bezlesí, je třeba pěkně viditelná při hřebenové túře s nádhernými výhledy směrem z Červenohorského sedla na Keprník a dál na Šerák, kde se prochází i kolem rašelinišť. Na Rejvízu je zase krásně vidět, jak nejdřív suchý les později postupně přejde v území s bujnou zelení rašeliništních lesů.

* Co by se mohlo v Jeseníkách během následujících let změnit?
Právě připravujeme nový desetiletý plán péče o celou oblast. Platit má od roku 2013. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášená v 60. letech a její hranice se dodnes nezměnily. Jenže za více než 40 let došlo k rozvoji obcí, dopravní infrastruktury a některé oblasti dnes nemá smysl mít začleněná do CHKO. A naopak jsou území, kde by stálo za to rozšířit ochranu. Chceme se snažit o změnu hranic CHKO tak, abychom nezasahovali zejména do vnitřního území obcí a zbytečně je nebrzdili v rozvoji. Naopak v CHKO, která je rozdělná do čtyř zón ochrany, jsou i místa, která chceme posunout do vyššího stupně ochrany.

* Můžete být konkrétnější?
Jde většinou o rozšíření v rámci národních přírodních rezervací Keprník a Praděd. To jsou území, která dnes ve velkém nenavštěvují turisté, a my bychom chtěli, aby to tak i zůstalo. Aby i Jeseníky měly oblasti s nedotčenou přírodou.

* Kterým obcím by se mohly rozvázat ruce, pokud by se "couvlo" z jejich území?
Konkrétní jména ještě nemáme. Nicméně jsou obce, kde se to nabízí. Třeba Lipová-lázně. Tam je část za řekou v CHKO a druhá část není. Dochází k paradoxům, kdy se někde vyjadřujeme k tomu, jakou má mít dům střechu, okna či podezdívku, a kousek dál přes řeku si někdo klidně postaví dům s modrou střechou a pestrobarevnou omítkou, což se do krajiny nehodí, ale my nemáme žádnou páku to ovlivnit. Nebo Jeseník má území ve čtvrtém stupni ochrany a na jakoukoliv stavební činnost potřebuje naše stanovisko.

* Není to jedna z odpovědí, proč lidé někdy reagují nevraživě na snahu o vyšší stupně ochrany?
Obce někdy vnímají ochranu přírody jako překážku. Třeba stavby nových lyžařských areálů bývají v konfliktu s ochranou přírody. Dochází tam k poměrně masivnímu kácení. Obce si ale uvědomují, že Jeseníky jsou jejich deviza. Lidé tady často mají složitější život kvůli práci, ale zase ocení, že žijí ve zdravém a krásném prostředí, které je i atraktivní pro turisty. Což může místním přinést práci. Ani starostové tak nemají zájem hory zničit. Je to jen o komunikaci. Aby jsme se s nimi bavili už při tvorbě jejich územních plánů, kde jsou třeba cenné lokality. Tam, kde oni vidí obyčejnou louku, my vidíme unikátní systém i s rostlinami, které nikde jinde nerostou. Důležité je předcházet neshodám.

* Hodně se ale mluví o tom, že potenciál Jesenicka je vyšší, že by z turistiky mohlo těžit daleko víc.
To ano. Ale infrastruktura a zázemí pro turisty by se měla budovat v obcích. Dnes třeba lidé míří stále víc do Koutů nad Desnou, vyjedou nahoru lanovkou, dojdou pěšky k přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Mají potřebné zázemí a přitom krásné výhledy, přírodu. Na takových místech je třeba nabídnout interaktivní naučné stezky. Což je dnes ale i o penězích. Taková stezka už nemají být jen cedule s popisem, ale i interaktivní prvky, u kterých se děti zabaví a rodiče zamyslí.

* Je v plánu nějaká nová stezka?
V údolí Velké kotliny, kde dřív byla naučná stezka, budeme její obnovenou šestikilometrovou podobu otevírat 9. června. Skutečně interaktivní naučnou stezku plánujeme právě v Dlouhých Stráních. Chceme ji začít snad už příští rok budovat mezi horním koncem lanovky a horní nádrží.

* Jdou dohromady s ochranou přírody cyklisté, z nichž je stále víc vyznavačů free ride, volné jízdy?
Na území rezervace je největším problémem eroze, kterou cyklisté způsobují při sjíždění nepříliš zpevněných cest. Snažíme se proto zpřístupňovat atraktivní trasy vedoucí ale zároveň v úsecích, kde k podobnému poškozování nedochází. Staví se i oficiální cyklistické traily s dřevěnými prvky. Ale stále víc cyklistů vyznává styl free i co se týká myšlenek. Nemají moc rádi pravidla. Dříve nebo později stejně začnou jezdit mimo oficiální trasy. Což se musí korigovat.

* Od toho máte stráž přírody?
Ta má hlavně informovat, ale v případě potřeby může vystavit pokutu i přivolat policii. Jenže když strážce sám potká někde v lese šest kluků na horských kolech, tak nemá moc šancí na nějakou represi.

* Bývají agresivní?
Spíš ujedou. Nejagresivnější jsou někteří, především polští, borůvkáři najíždějící do rezervace. Někdy jsou až nebezpeční. Strážce nemá chodit do nějakých fyzických kontaktů, takže pokud se mu nepodaří zjistit totožnost, udělení pokuty je komplikované. Stráž je pro lidi, kteří chtějí být poučení. U těch ostatních je to složitější.

* Je snaha vrátit do hor třeba rysa?
Ano. Byť nemáme záchranný program a třeba v Beskydech se vyskytují už v desítkách kusů. V Jeseníkách každoročně objevíme tak čtyři pět jedinců. Pokud by se podařilo, aby populace rostla, budeme rádi.

* Vím o snaze o návrat medvědů do Jeseníků.
Většinou jde o občanské iniciativy. Takže to není naše snaha. Nevidím to jako holý nesmysl, ale návrat medvěda je strašně komplikovaný. Jeseníky navíc nejsou zase tak velké a medvěd by tam nemohl využít ani přirozených migračních cest jinam, protože jsou přerušené třeba dálnicemi. O oficiálním programu za vrácení medvědů proto neuvažujeme.

* Vlk by měl snazší pozici?
To je obdobné. Spotřebuje poměrně dost potravy a měl by žít ve smečce. Na to ale Jeseníky zase tak velké nejsou.

* Kterému zvířeti se tu daří?
Máme radost z nárůstu generace sokola stěhovavého. Přibývá hnízd, letos jich je kolem 17. Umístili jsme proto do některých z nich fotopasti a budeme videa od června umísťovat na internet, třeba na náš web. Chceme tuto věc zpropagovat.

***
PROFIL
Michaela Pruknerová
Narodila se v roce 1970 v Havířově. Bakalářské studium oboru cestovní ruch absolvovala na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, následně studovala na Mendlově zemědělské univerzitě v Brně obor ekonomika a management. Přes deset let působila v soukromé sféře v oblasti obchodu a marketingu. Od roku 2004 pracovala ve veřejné správě. Od letošního března je vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Má dvě děti.