Škody po přemnožených divokých prasatech (ČT 1)

Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Zemědělci si stěžují na přemnožená divoká prasata, na polích dělají statisícové škody navíc a nejvíc černé zvěře je na západě Čech, severu Moravy a ve Slezsku. Právě v tomto období by si měli dávat větší pozor na divočáky i lidé, kteří se do přírody vydávají.

Marek Slavík, redaktor ČT
Louka, která připomíná spíše zorané pole, divoká prasata si místo oblíbila, hledají tady potravu.

Vít Heinz, soukromý zemědělec, Hradec na Moravíci
Na takové louce se hospodaří hodně špatně, užitek žádný, nehledě na to, že to krmivo je úplně znehodnocené.

Marek Slavík, redaktor ČT
Vít Heinz kvůli tomu řeší i častější poruchy zemědělských strojů, do kterých se dostávají kameny a hlína.

Vít Heinz, soukromý zemědělec, Hradec na Moravíci
Ty největší škody jsou v těch strojích a dovolím si říct, 300 000–400 000 ročně.

Marek Slavík, redaktor ČT
Divoká prasata navíc obydlují nová místa, třeba lesy ve Staříči na Frýdecko-Místecku.

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář, Staříč
V loňském roce jsme odlovili 14 kusů, což je na naše podmínky hodně.

Marek Slavík, redaktor ČT
S hledáním divočáků jim pomáhá i dron. S termovizí dokáže zvířata přesně lokalizovat a lovci jsou pak úspěšnější.

Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty
Je potřeba ji regulovat, a to obzvláště dnes, kdy nám hrozí šíření afrického moru prasat.

Marek Slavík, redaktor ČT
Ale ohrožují i další zvěř, v lese žerou mladé zajíce a taky vejce koroptví a bažantů.

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář, Staříč
V místech, kde probíhá například záchranný program drobné zvěře, jako je koropte v polní, tak působí velmi negativně jako predátor.

Marek Slavík, redaktor ČT
Divokým prasatům nahrál také kůrovec tam, kde kvůli němu vznikly holiny, je dnes už několikametrový téměř neprostupný porost a v něm pak černá zvěř skrytě žije. Přirozeného predátora v Česku nemají. Rychlému šíření divokých prasat pomáhají i jejich rozmnožovací schopnosti.

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář, Staříč
Bachyně rodí od pěti klidně do 13, 14 kusů a v tom jednom vrhu.

Marek Slavík, redaktor ČT
Mláďata rodí samice právě v únoru. Na těchto záběrech z fotopastí jsou selata stará přibližně týden.

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář, Staříč
V okamžiku, kdy někdo například s pejskem do přírody, toho pejska nechá volně pobíhat, tak se může stát to, že ta bachyně samozřejmě ty mláďata bude bránit.

Marek Slavík, redaktor ČT
Lidé by proto své psy měli mít v přírodě na vodítku, vyhnout by se měli také hustým křovinám. Marek Slavík, Česká televize.

Reportáž najdete zde

• Předchozí
• Následující