Problémy kvůli přemnoženým divočákům (ČT 1)

Jana Fabianová, moderátorka
Moravskoslezským zemědělcům škodí přemnožená divoká prasata, ponejvíce na Opavsku a Frýdeckomístecku. Výrazněji nepomáhá ani odlov, který myslivci zintenzivnili. A téma doplní Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. Hezký večer.

Jiří Janota, předseda ČMMJ
Dobrý večer vám i televizním divákům.

Jana Fabianová, moderátorka
Je situace v Moravskoslezském kraji horší než jinde v republice. 

Jiří Janota, předseda ČMMJ
Já si myslím že není to až tak rozdílné, protože v rámci České republiky máme určité oblasti, kde opravdu černá zvěř působí významné škody zemědělcům. Jak jste řekla, v Moravskoslezském kraji je to v těch dvou lokalitách. Poměrně významný výskyt prasat máme i v západních Čechách. Ale já bych chtěl říct, že problém s prasaty není problém jenom České republiky, ale celoevropský problém a dá se říct možná i celosvětový, protože dneska máme ve zvýšené míře prasata i v městských aglomeracích. Občas je to prezentováno i v rámci televize, popřípadě rozhlasu. Nicméně tu samou situaci zažívají i okolní státy. Prase je opravdu na vzestupu. Na druhou stranu je třeba říct, že myslivci samozřejmě se snaží plnit plány lovu. Máme v poslední myslivecké sezoně střelený rekord v počtu černé zvěře. Nicméně i ti myslivci, jak naši členové, tak ostatní, si musí uvědomit, že je potřeba opravdu snižovat přírůstek. Na druhou stranu se dostáváme do jednoho problému, na který já upozorňuji už dlouhodobě. Myslivost se dostala do začarovaného kruhu ekonomického. Jestliže myslivci platí poměrně významné částky ve statisících za nájmy v honitbách, za režii těch honiteb, tak samozřejmě chtějí to nějakým způsobem umořovat. A černá zvěř je jeden z těch činitelů, kteří jim přináší peníze. Tak i tam vidím trochu tu neochotu a dokud toto stát nevyřeší, tak se s tím problémem dá se říct budeme potýkat dlouhodobě.

Jana Fabianová, moderátorka
Prosím ještě zpátky jednu otázku k těm zemědělcům. Je zima a to je období, kdy tedy zemědělci úplně nevyjíždí na pole a louky. Popiště, jak konkrétně jim teď divočáci škodí.

Jiří Janota, předseda ČMMJ
Tak samozřejmě nastane oteplení a ty prasata se z lesů, kde dneska máme semenné roky, se přestěhují do polí a začnou vyhledávat, protože jsou všežravci, tu biologickou potravu. Začnou hledat žížaly, myši, a začnou ty louky opravdu nějakým způsobem rozrývat a působit ekonomické škody. Ale je potřeba si znova uvědomit, že bez spolupráce zemědělců a myslivců se tento problém nevyřeší a je potřeba tu diskuzi začít vést. Máme řadu případů, kdy existuje bezvadná spolupráce, ale pak jsou i případy, kdy prostě nejsou schopni se domluvit a házejí si klacky pod nohy. I ti zemědělci si musí uvědomit, že bez toho, aniž by se s těmi myslivci domluvili, tak nedojde k tomu snižování prasat. My máme dneska velké lány, kde se ta černá zvěř nastěhuje na půl roku a je těžko lovitelná, de facto se vůbec nedá lovit. Tam je potřeba spolupráce s těmi zemědělci, a tím, že se umožní nějaké pásy, pruhy, popřípadě se vysoké plodiny typu kukuřice, řepek, nebudou sázet až na hranici lesa, aby i ti myslivci měli možnost nějakým způsobem odlovit část té populace.

Jana Fabianová, moderátorka
Děkuju vám za komentář k tématu. Hezký večer.

Jiří Janota, předseda ČMMJ
Hezký večer také, nashledanou.

Komentář najdete zde (čas 18:14)

 

Jana Fabianová, moderátorka
Moravskoslezským zemědělcům škodí přemnožená divoká prasata, ponejvíce na Opavsku a Frýdeckomístecku. Výrazněji nepomáhá ani odlov, který myslivci zintenzivnili.

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář
A dynamika růstu té černé zvěře je aktuálně vysoká. Bachyní je hodně a do toho rozmnožování se dostávají i odrostlejší mláďata, takže je docela problém s tím eliminovat ten stav té černé zvěře. Ono dostat se k černé zvěři a k odlovu černé zvěře není úplně jednoduché, dělají se v rámci republiky různé naháňky a organizované lovy. Ale prase je velice chytré, inteligentní a jenom tak odlovit se nenechá.

redaktor
Teď je období tedy leden, únor, je to období, kdy se teda hlavně rodí selata. Proč by pak tedy bachyně měla být tak nebezpečná?

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář
Tak samozřejmě je to matka, každá matka chrání své mláďata. V okamžiku, kdy někdo jde například s pejskem do přírody, toho pejska nechá volně pobíhat, tak se může stát to, že ta bachyně samozřejmě ty mláďata bude bránit. A může dojít i k uhynutí tady takového pejska.

redaktor
Takže doporučení jsou jaká?

Lubomír Hajný, myslivecký hospodář
Jaká doporučení jednoznačně při volném pohybu v krajině s pejskem, nechat ho na vodítku, nenavštěvovat nějaké husté mlází, nepouštět toho pejska do toho hustého prostoru, protože tomu psovi hrozí nebezpečí. Ostatně i tomu člověku, protože ta bachyně může samozřejmě zaútočit i na člověka.

Reportáž najdete zde (čas 5:44)