V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, u berana na Sokolovsku (ČTK)

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrdila se na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku u berana, který uhynul. Podle veterinářů hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů. Novinářům to dnes oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka a lidem nehrozí žádné nebezpečí. Způsobuje ji virus, jeho přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci.

Majitel statku Petr Zacharda se na dotaz ČTK odmítl k případu uhynulého zvířete vyjádřit. Pouze potvrdil nákazu a odkázal na Státní veterinární správu. Ta upřesnila, že farma aktuálně chová více než 370 ovcí, přes 200 koz a více než 130 kusů skotu. V uplynulých dnech uhynuli na farmě další dva berani, kteří vykazovali jeden z příznaků nákazy, tedy výtok z nozder.

Výborný zdůraznil, že kvůli onemocnění není nutné zvířata plošně utrácet. Zavedená ale budou mimořádná opatření, platit budou v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji, v Praze a dále v části Libereckého, Jihočeského a Středočeského kraje. Celkem se opatření budou týkat perimetru o velikosti 150 kilometrů od ohniska, které správa oficiálně vyhlásí začátkem příštího týdne.

„Nebude možné z tohoto území, kde budou vyhlášená mimořádná opatření, přemisťovat živá zvířata mimo toto území, zároveň bude zastaven obchod, a to i ten mezinárodní, což je velký problém pro chovatele. Nebude možné vyvážet živá zvířata, ale ani inseminační materiál v rámci obchodu s plemennými dávkami,“ řekl ministr.

Podle ředitelky Krajské veterinární správy Karlovarského kraje Márie Slepičkové byla přijata přímo na farmě základní opatření. „Chovatel nesmí zvířata přesouvat, musí zajistit dezinfekci na přístupu ke zvířatům. Dnes, pravděpodobně odpoledne pak bude vydané mimořádné veterinární opatření,“ řekla dnes ráno Slepičková ČTK.

Farma v Jindřichovicích na Sokolovsku spadá pod Horský statek Abertamy na Karlovarsku, který chová jedno z největších stád ovcí v regionu. Omezení se nicméně nedotknou masa a mléka, podle ministra bude možné nadále porážet zvířata a jejich maso zpracovávat. Před porážkou ale veterináři zvířata vyšetří, pokud bude zvíře zdravé, maso lze standardně dál využívat ke spotřebě, opatření se nedotknou ani prodeje a spotřeby mléka. „Žádné ohrožení zdraví občanů nehrozí,“ upozornil Výborný.

Výborný i ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád vyzvali všechny chovatele, aby při zaznamenání příznaků ihned kontaktovali krajskou veterinární správu a dodržovali preventivní opatření. „V případě výskytu klinických příznaků budou od postižených zvířat v hospodářství odebírány vzorky,“ uvedl Semerád.

Nemoc se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček, uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevuje krvácení a vředy. Hmyzu, který virus přenáší, svědčí především teplo a deště. „Kvůli počasí, které prožíváme, hrozí nebezpečí, že virové onemocnění bude ohrožením i pro další chovy, nejen v oblasti západních Čech,“ doplnil Výborný. Správa doporučuje chovatelům, aby na farmě likvidovali stojatou vodu či kaluže, kde by se hmyz mohl množit.

Příznaky a průběh onemocnění lze zmírnit vakcinací, stoprocentně účinná ale není, řekl Semerád. Podle Výborného se zatím plošná vakcinace neplánuje, očkování budou soustředit na chovy, kde se nákaza projeví. Onemocnění letos zaznamenali veterináři také například v Německu, Dánsku či Lucembursku. Ministerstvo je podle Výborného připravené kompenzovat chovatelům škody ze svého krizového fondu. Úřad poskytne kompenzaci za zvířata, která uhynula nebo musela být utracena, případně uhradí i vakcinace.

Poslední pozitivní případ katarální horečky ovcí byl v Česku podle veterinářů zaznamenán v září 2009. Od konce dubna 2013 byla ČR považována za zemi bez výskytu tohoto onemocnění.

Opatření budou veterináři upravovat podle šíření nákazy a platit budou do doby, než SVS dokáže, že se onemocnění nevyskytuje na území ČR.

ČTK

• Předchozí
• Následující