Zahrádkáři k sobě leckdy divočáky lákají (Ústecký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Rozhovor s Karlem Roučem z kanceláře ústeckého primátora o problémech s divokými prasaty
Ústí nad Labem
Jenom loni v okrese Ústí nad Labem myslivci ulovili 1182 divokých prasat.
Přemnožená prasata s sebou přináší mnoho potíží. Potýká se s tím i Ústí. O tom v rozhovoru mluví Karel Rouč z ústeckého magistrátu. Vysvětluje také, jaká řešení město zkoušelo.
* Lidé obviňují magistrát, že proti pohybu divočáků po městě nic nedělá, co na to řeknete?
Ústecký odbor životního prostředí, coby orgán státní správy myslivosti, se tomu věnuje dlouhodobě, bohužel zatím bez významného výsledku. Od občanů požadujeme v případě jejich podnětu co nejpodrobnější informace o době a místě pohybu prasat, aby mohly být na základě těchto informací provedeny příslušné kroky.
* Dobře, ale divoká prasata stále častěji zabrousí do města, nejsou třeba přemnožená?
Jejich stav se neustále zvyšuje a divoká prasata zacházejí za potravou čím dál hlouběji do měst. Jejich přemnožení je dáno především absencí přirozeného nepřítele, dostatkem potravy a také přiblížením rychle probíhající výstavby na okraji měst k jejich přirozenému prostředí.
* Co divočáky do měst láká?
Lidé svoji činností bohužel zvířata do zástavby lákají jak vědomě, tak i nevědomě. Jsou případy, kdy lidé berou tato zvířata de facto jako své domácí mazlíčky a nezdráhají se je krmit. Nevědomým krmením je myšleno nezajištění kontejnerů, nesbírání spadaného ovoce z okolí zahrad, vytvářením kompostů až za plotem pozemku, právě tím nevědomky lákají divoká prasata do obce.
* Co s tím?
První variantou by bylo vyhnat je ze zástavby. Zde narážíme na dva problémy. Prvním je členitost zdejšího terénu a blízkost zástavby u lesních pozemků, druhým problémem je schopnost prasat urazit za jeden den poměrně značnou vzdálenost, až 30 kilometrů.
* Jsou jiné varianty řešení?
Druhou variantou by bylo jejich lov přímo ve městě. Lov na nehonebních pozemcích je však značně problematický, nelze lovit v blízkosti obytné zástavby, protože by to mohlo ohrozit obyvatele odraženou kulkou.
* Kde tento způsob kupříkladu město využívá?
Dlouhodobě je takto řešen například výskyt divokých prasat v areálu Masarykovy nemocnice, kde bylo vytipováno vhodné stanoviště k lovu. Najít však vhodné místo k odlovu v blízkosti obytné zástavby je značně problematické a opakuji, takový lov je i nebezpečný.
* Co se stalo s pachovými odpuzovači, které jste použili?
Odpuzovače jsou založeny na "lidském pachu" a zde se setkáváme se zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, proto jsme nezaznamenali významný úspěch.
* Ale jak to chcete řešit?
Zvířata musíme lákat na honební pozemky a zintenzivnit lov na okrajových částech honitby.
Ústí nad Labem
Jenom loni v okrese Ústí nad Labem myslivci ulovili 1182 divokých prasat.
Přemnožená prasata s sebou přináší mnoho potíží. Potýká se s tím i Ústí. O tom v rozhovoru mluví Karel Rouč z ústeckého magistrátu. Vysvětluje také, jaká řešení město zkoušelo.
* Lidé obviňují magistrát, že proti pohybu divočáků po městě nic nedělá, co na to řeknete?
Ústecký odbor životního prostředí, coby orgán státní správy myslivosti, se tomu věnuje dlouhodobě, bohužel zatím bez významného výsledku. Od občanů požadujeme v případě jejich podnětu co nejpodrobnější informace o době a místě pohybu prasat, aby mohly být na základě těchto informací provedeny příslušné kroky.
* Dobře, ale divoká prasata stále častěji zabrousí do města, nejsou třeba přemnožená?
Jejich stav se neustále zvyšuje a divoká prasata zacházejí za potravou čím dál hlouběji do měst. Jejich přemnožení je dáno především absencí přirozeného nepřítele, dostatkem potravy a také přiblížením rychle probíhající výstavby na okraji měst k jejich přirozenému prostředí.
* Co divočáky do měst láká?
Lidé svoji činností bohužel zvířata do zástavby lákají jak vědomě, tak i nevědomě. Jsou případy, kdy lidé berou tato zvířata de facto jako své domácí mazlíčky a nezdráhají se je krmit. Nevědomým krmením je myšleno nezajištění kontejnerů, nesbírání spadaného ovoce z okolí zahrad, vytvářením kompostů až za plotem pozemku, právě tím nevědomky lákají divoká prasata do obce.
* Co s tím?
První variantou by bylo vyhnat je ze zástavby. Zde narážíme na dva problémy. Prvním je členitost zdejšího terénu a blízkost zástavby u lesních pozemků, druhým problémem je schopnost prasat urazit za jeden den poměrně značnou vzdálenost, až 30 kilometrů.
* Jsou jiné varianty řešení?
Druhou variantou by bylo jejich lov přímo ve městě. Lov na nehonebních pozemcích je však značně problematický, nelze lovit v blízkosti obytné zástavby, protože by to mohlo ohrozit obyvatele odraženou kulkou.
* Kde tento způsob kupříkladu město využívá?
Dlouhodobě je takto řešen například výskyt divokých prasat v areálu Masarykovy nemocnice, kde bylo vytipováno vhodné stanoviště k lovu. Najít však vhodné místo k odlovu v blízkosti obytné zástavby je značně problematické a opakuji, takový lov je i nebezpečný.
* Co se stalo s pachovými odpuzovači, které jste použili?
Odpuzovače jsou založeny na "lidském pachu" a zde se setkáváme se zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, proto jsme nezaznamenali významný úspěch.
* Ale jak to chcete řešit?
Zvířata musíme lákat na honební pozemky a zintenzivnit lov na okrajových částech honitby.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.