Zlínsko oplotit a divočáky vystřílet, radí expert. Veterinář oponuje (zlin.iDNES.cz)

Ve spolupráci s armádou oplotit zlínský region a úplně vybít zdejší divoká prasata. To je podle zemědělského experta Františka Havláta jediná cesta, jak zastavit šíření afrického moru. Šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád ale takový postup nevidí jako reálný.

František Havlát je zemědělský expert z Vysočiny a mimo jiné radil už Praze, jak se vypořádat s přemnoženými divočáky. Jeho názory bývají poměrně radikální, nicméně hovoří se znalostí věci.

V případě afrického moru prasat, který řádí na Zlínsku, vidí jediné možné řešení: území s výskytem nemocných divočáků neprodyšně uzavřít oplocením a všechnu černou zvěř v ní zlikvidovat.

"Jenom tak se podaří zabránit tomu, aby se nákaza šířila dál na Moravu nebo do celé České republiky, což by mohlo mít velmi vážné následky," říká v rozhovoru pro MF DNES Havlát.

Jak si tak zásadní krok představujete v praxi?
Už při prvních nálezech nemocných prasat před necelým měsícem měla být lokalita za spolupráce myslivců, armády a integrovaného záchranného systému hermeticky uzavřená. A i když se mi to těžko říká, protože jsem také myslivec, všichni divočáci v ní měli být postříleni. Tím by se zjistilo, jaké procento divočáků je nakažené. Současně se mělo zjistit, co bylo zdrojem nákazy. To se bohužel nestalo. Černá zvěř pobývá v této době na polích řepky, a když zemědělci začnou sklízet úrodu, zvířata se rozutečou. Potom se může stát, že se rozšíří po celé Moravě i dál, a nechci ani domýšlet, co by to mohlo znamenat pro chovatele prasat.

Má smysl oblast s nakaženými zvířaty oplotit ještě dnes?
Ano. Je potřeba zastavit veškeré zemědělské práce v této lokalitě. Jde o území o rozloze 30 až 40 kilometrů čtverečních. To se musí oplotit. Pachové ohradníky, které tam mají být, jsou nedostačující. Černá zvěř na ně nereaguje, je na tyto pachy zvyklá. Řešením je jenom oplocení a likvidace zvířat.

Ministr zemědělství před pár dny při návštěvě Zlína říkal, že tuto možnost zvažoval, ale že by to byl příliš velký zásah do života lidí.
Zásah do života obyvatel by to byl. Ministr si ale musí rozmyslet, jestli chce, aby se nákaza rozšířila a zdevastovala chovy prasat, nebo udělá takové, pro někoho radikální opatření. Podle mě ale není nad čím přemýšlet. Už teď jsme soběstační v produkci vepřového masa jen ze čtyřiceti procent, zbytek musíme dovážet.

Jak by vypadalo vaše opatření přímo na místě?
Oplocení, které by mohlo být vysoké 1,2 metru a hlídali by ho myslivci a armáda, by vedlo kolem obcí i přes silnice. Na nich by byly brány, jimiž by auta projížděla. Na monitorování divočáků v uzavřené oblasti bych použil drony. Myslivci by s armádou prasata likvidovali s tím, že by používali jen brokové zbraně, a ne kulové, které by mohly někoho zranit. Za 5 až 10 dní by mohla být populace černé zvěře zlikvidovaná a oblast zase otevřená.

Co podle vás může nastat, když se oblast neuzavře?
Sliny nakažených divočáků mohou na trávě a slámě přežít až půl roku. Do lesa přitom jezdí auta, na pole zemědělské technika. Ta může při sklizni najet na mrtvého divočáka a roznést nákazu dál. Také lidé ji mohou na botách odnést z lesa. Ministerstvo zemědělství nebo veterinární správa musí jasně říct, jestli je to skutečně tak nebezpečné, nebo je to jen bublina, aby se likvidovaly chovy prasat? Jen si vzpomeňte na BSE  (nemoc šílených krav - pozn. autora)  - vybili jsme téměř pět tisíc kusů hovězího dobytka a pozitivních bylo pouze něco málo přes dvacet kusů. Vypadalo to jako cílené tlumení hovězího chovu. Chci říct, že je v tom pro mě příliš mnoho neznámých. Situaci bohužel ještě neosvětlila veterinární správa ani ministr zemědělství.