Myslivci nařízeni vítají (Zemědělec)

Myslivecké spolky napříč republikou většinou vítají mimořádná veterinární opatření, která kvůli africkému moru prasat uvolňují podmínky lovu divočáků. Umožní jej například i tam, kde se sklízí obilí a kukuřice. Někde se již připravují na plošné odstřely, jinde plánují hony až po žních. Vesměs se však shodují, že bude těžké dostat prasata mimo vzrostlé zemědělské plodiny.

Určit, kolik je v České republice divokých prasat, je podle myslivců obtížné, počty zastřelených kusů ale stále stoupají. V mysliveckém roce, který skončil v březnu 2015, se počet odstřelených divočáků podle Českého statistického úřadu meziročně zvýšil o více než 16 tisíc na téměř 169 tisíc kusů.
Například na Olomoucku jsou divoká prasata přemnožená dlouhodobě, intenzivní lov je podle tamních myslivců základní podmínkou k zastavení šíření afrického moru prasat, který se objevil ve Zlínském kraji. "Honebbní plocha o ploše zhruba sto tisíc hektarů je poměrně různorodá. Lovíme jich ročně asi kolem 2500 na této ploše, hovoříme tak o hustotě 25 kusů divočáků na tisíc hektarů plochy. V pobaltských zemích se šíření afrického moru zastavilo až při hustotě, která spadla hluboce až pod deset kusů na tisíc hektarů. Minimálně dvaapůlkrát bychom se tak měli pokusit snížit stavy černé zvěře," řekl jednatel olomouckého mysliveckého spolku Jiří Zbořil.
Na plošný odstřel prasat se připravují i myslivci v Karlovarském kraji, čeká je školení veterinářů. Problémy tamních zahrádkářů a obcí s přemnoženými kanci ale plošný odstřel podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Karlovy Vary Jindřicha Zemka nevyřeší. "Prasata se zkrátka naučila žít s lidmi. V některých lokalitách v lese téměř nejsou. Žijí na okrajích měst, kde mají snadno dostupnou obživu," řekl Zemek.
Ve středních Čechách, kde bylo v předloňském mysliveckém roce skoleno přes 32,5 tisíce divočáků, větší akce neplánují. "Hony plánujeme po žních," řekl myslivec Jan Kolenčík, který se účastní lovů divočáků na Kladensku. Dodal, že i teď chodí někteří myslivci na čekanou téměř denně.
Skeptičtí jsou svitavští myslivci. "Divočák je trochu záhadné zvíře. Snažíme seje lovit pořád, ale výsledek moc vidět není. I kdyby se povolil lov při sklizni zemědělských plodin, zase tak výrazné to nebude, odstřel se zvýší možná o pět procent. Obávám se, že africký mor prasat bude mít navrch," míní jednatel Okresního mysliveckého spolku Svitavy Josef Češka.
Na Semilsku opatření vítají, lov ale nebude jednoduchý, prasata mají dost míst k úkrytu. "Bude se to zlepšovat, jak budou postupovat žně a plochy se budou odkrývat," uvedl jednatel tamního spolku Josef Tesař. Považuje za rozumné, že nebyly povolené naháňky, ale jen individuální lov. Společné lovy v tomto období bere jako nebezpečné kvůli množství cyklistů, turistů a houbařů.
Šéf opavských myslivců Zdeněk Glauder nepředpokládá, že by opatření mělo masivní efekt. Někteří myslivci sice budou více chodit do lesa, ale ti, kdo jsou i zemědělci a mají doma například hospodářství s chovem prasat, nebudou chtít divočáky lovit. "Nepůjdou nikde, aby riskovali. Opatření ale bereme v úvahu, protože je to opravdu velký průšvih," uvedl Glauder. Problém je podle něj i to, že v některých částech republiky stále nezačaly žně. "To je pak úplně zbytečné, protože v těch řepkách a kukuřicích je prase de facto neulovitelné. Musíme sestavit nějaký plán a intenzivněji se tomu asi budeme věnovat po žních," uzavřel.
Divokých prasat je hodně i ve Ždársku na vysočině, loni jich bylo odloveno kolem dvou tisíc. Plošný lov ale v tomto období roku nebude podle Oldřicha Sedláře z okresního mysliveckého spolku jednoduchý, protože^ se divočáci víc než v lesích drží ve vzrostlé řepce a hlavně v kukuřici. Podle posledních mysliveckých údajů se nyní v ČR loví zhruba 178 tisíc kusů ročně. Pokud myslivci vyslyší výzvu státu, mohly by se odstřely o půlku zvednout, řekl myslivec a odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miloš Ježek. .