Roste počet na mor uhynulých divokých prasat (Horácké noviny)

TŘEBÍČSKO
Africký mor prasat nyní likviduje divočáky ve volné přírodě a také myslivci se nyní zaměřili na jejich intenzivní odlov ve velkém. Cílem dosud vydaných veterinárních opatření je udržet a likvidovat oblast morové nákazy na Zlínsku.

Minulou středu 19. července došlo k úpravě nařízených Mimořádných veterinárních opatření k africkému moru prasat na zbytku území ČR v části, týkající se možností lovu. Nová opatření mají za cíl zabránit šíření nákazy mimo již zasaženou oblast. I ve vzdálenosti do 200 metrů od hranice sousední honitby je proto nyní povoleno vnadit, umisťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení. Na vnadišti se však nesmí najednou nacházet více než 5 kilogramů krmiva, přičemž na 100 hektarů honitby smí být umístěno jen jedno vnadiště. Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje divočáky přikrmovat, vyjma obor uznaných pro chov prasete divokého.
Snahou veterinářů je udržet a likvidovat morovou nákazu prasat na Zlínsku a přirozenou bariérou k tomu mají být i dálnice, vedoucí z Brna na sever a na jih. "Jestliže by se podařilo v současnosti mor nějakým způsobem udržet v té oblasti, bylo by to dobré. Pokud ho ovšem nepřenese člověk na botách, zvěřinou, kombajny. Ale z pohledu migrace zvěře věřím, že by se to mohlo podařit nějakým způsobem tam zadržet. Jestliže se to nepodaří, tak při koncentracích černé zvěře u nás bych to viděl dost obtížně. Jakmile mor překročí hranici dálnice, která to teď dělí, tak musím říct, že pak už by republika byla v podstatě ve stejném režimu. Protože pokud máme až pětkrát vyšší koncentrace černé zvěře na hektar než baltské země, a tam je to problém zastavit, tak si nedělám iluze, že by to u nás bylo jiné," konstatoval vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat Krajské veterinární správy SVS pro Kraj Vysočina MVDr. Pavel Brávek.

Mazurská jezera mor zadržují
V sousedním Polsku mají mor již několik let izolovaný v oblasti sto kilometrů od hranic s baltskými státy, kde se rozprostírají Mazurská jezera, tedy velké plochy, kde se divoká prasata skoro také nevyskytují. "Takže tam mají klasickou přírodní bariéru. My jsme menší země a musíme využívat hlavně bariéry umělé, protože těch přírodních zas tolik nemáme, kromě nějakých řek. Prasata jsou ale poměrně dobří plavci, a protože mor provází poměrně vysoká horečka, tak se dostávají k vodním zdrojům a jsou schopna je i přeplavat. Navíc, při současném suchu prase přejde kdejakou řeku suchou nohou," říká MVDr. Brávek.

Byl to záměr, nebo ne?
Zdroj morové nákazy na Zlínsku se dosud nenašel, nenašel ho ani přizvaný expert z Evropské komise. Hygienici dělali šetření i v tamní nemocnici. "Infekčnost toho viru je tak ohromná, že skutečně stačí, když někdo přiveze jednu klobásu a někam ji hodí. A protože se virus šíří všemi sekrety, tak jeho zdroj může být tak malý, že je těžkou dohledatelný," doplňuje MVDr. Brávek. I na nejvyšších místech veterinární správy a ministerstva se dokonce spekulovalo o tom, že to mohl být i zlý úmyslný čin na zakázku, že tam někdo nějaký nakažený klobás vyhodil. "Vyloučit se to také nedá. Já bych se osobně přikláněl k variantě přenosu viru v rámci migrace lidí, to znamená, že jsou tam řidiči aut, lidé v nemocnici, mohou přijet na návštěvu atd. To bych nevylučoval, zdá se to jako nejpravděpodobnější zdroj, i když prokázaný nebyl," uvažuje MVDr. Brávek.

Vybít černou? A co dál?
Pokud by bylo třeba vybít stáda černé zvěře, zásadně by to změnilo českou myslivost, zaměřenou na lov spárkaté zvěře. "Určitě by to změnilo nejen lov černé zvěře, ale veškeré spárkaté. Nyní, kdy máme srnčí říji a myslivci jsou zvyklí chodit na čekanou a na trofejovou zvěř, se najednou po nich chce, aby to prase likvidovali veškerými způsoby. Zavání to tím, že už to není úplně myslivost," uvažuje Brávek.
Je však otázkou, jestli by se po likvidaci černé zvěře do honiteb vrátila drobná zvěř. Černá svým přemnožením může likvidovat zvěř drobnou, ale to jsou otázky a výhledy třeba na několik desítek let dopředu. "V dalším vývoji by se i ta černá mohla zase namnožit, ale myslím si, že by se muselo jít cestou výrazné kontroly věkové struktury, protože to je to, co nám teď udělalo největší problém, že myslivci pustili z rukou kontrolu bachyň a tím pádem nikdo neodstřílí deset až patnáct selat od jedné bachyně za rok, to je prostě nereálné. To už by skutečně potřebovalo radikaci prasat a ne zájmový lov," dodal MVDr. Pavel Brávek.