Spisovatel Jaroslav Hubálek žil a tvořil také v Bystrém (Svitavský deník)

Lesník, myslivec, lesní rada, prozaik, dramatik a básník, autor próz pro mládež i pro dospělé o přírodě, o životě lesních zvířat Jaroslav Hubálek se narodil 28. března 1886 v Dolní Dobrouči u Ústí nad Orlicí v učitelské rodině.

Mladá léta
Mládí prožil v České Třebové, od roku 1902 studoval na dvouleté revírnické škole v Písku, poté pokračoval na vyšším ústavu lesnickém v Písku, kde v roce 1906 odmaturoval. Jako nadaný literát přispíval již jako student do lesnických a mysliveckých časopisů - do Loveckého obzoru, Lesní stráže nebo České myslivosti. Po absolvování vojenské služby působil jako lesník v Ostrově, Bítově na Moravě, Corštejně na Dyji.

V Rusku
Řadu let se živil nejen prací lesníka na Ukrajině, v ruském Polsku, v Litvě, v carském Rusku, kde zažil nepředstavitelná dobrodružství. Od roku 1919 žil, pracoval a začal literárně tvořit na Podkarpatské Rusi. Z tamní Kamenice nad Uhom se s ženou a třemi dětmi přestěhoval v roce 1935 do Bystrého u Poličky, kde setrval jako lesní rada do roku 1939.
Za druhé světové války působil jako polesný v několika polesích tehdejšího protektorátu, po roce 1945 až do odchodu do důchodu spravoval jako přednosta správy státních lesů revír v Lanškrouně. Na sjezdu lesníků v Novém Jičíně 28. 8. 1961 náhle zemřel, jeho urna je uložena v urnovém háji na lanškrounském hřbitově.

O přírodě
Dílo Jaroslava Hubálka bylo ovlivněno jeho prací a životními osudy, je tedy tematicky zaměřeno na přírodu. Zřejmě nějaký vliv na jeho tvorbu měla i skutečnost, že jeho strýcem byl český spisovatel F. V. Krejčí. Kromě řady odborných prací vydal Jaroslav Hubálek od roku 1926, kdy vyšla jeho první knížka Ze stínů karpatských pralesů, řadu povídkových knih (např. Lesem i luhem), knížek pro mládež (např. Lišák Cikán, Medvědice Brumka a její syn), románů (např. Za krvavým obzorem, Stezkou života, Ostrovid,Srub u Žulové skály) či poutavých vyprávění (např. Rok v přírodě, Nekorunovaný král, Obrázky z lesů a polí). Jaroslav Hubálek publikoval občas pod různými pseudonymy: Cvrček, Lesák, Sylvanus a Venátor. V Lidových novinách publikoval na 400 podčárníků z přírody, několik povídek vyšlo časopisecky či v antologii Vůně jehličí, a to vedle povídek klasiků české přírodní prózy Jana Vrby nebo Jaromíra Tomečka. V případě Hubálka jde většinou o knížky autobiografické, opírající se o vlastní prožitek. Hlavními hrdiny některých knih jsou zvířata (např. rys, medvěd, zajíc, kuna, tchoř). Příběhy próz čtenáře přenášejí do českých lesů, do Beskyd, ale třeba také do přírody na Zakarpatské Ukrajině. Nejen čtenáři, ale kritika Hubálka nazývala Setonem české literatury (to podle oblíbeného kanadského spisovatele a zakladatele woodcrafterského hnutí Ernesta Thompsona Setona). Několik knížek Jaroslava Hubálka zůstalo v rukopisné podobě, některé knížky byly vydány až po jeho smrti, např. knížka Slunečné údolí vyšla k 120. výročí narození spisovatele. V jeho pozůstalosti zůstalo také mnoho básní - lyrických, epických i satirických. Za připomenutí stojí i informace, že jedna z próz Jaroslava Hubálka měla být také v meziválečném období převedena do filmové podoby.

V Bystrém
První knížky vydával Jaroslav Hubálek během svého šestnáctiletého působení na Zakarpatské Ukrajině. Během několikaletého pobytu v Bystrém, kde s rodinou bydlel v prvním poschodí východního křídla zámku, pokračoval ve své literární činnosti, neboť i lesnatý kraj v okolí Bystrého ho uchvátil a předkládal mu řadu námětů pro jeho prózy. V Bystrém dokončil některé své prózy (např. autobiografický deník Stezkou života), vychází mu rozšířené vydání povídek Ze stínu karpatských pralesů nebo napsal pro místní ochotníky divadelní hru z lesnického prostředí Do vlastní sítě, kterou Bysterští sehráli v roce 1936. Představení však bylo tehdejší kritikou přijato s rozpaky. Ještě po odchodu z Bystrého Jaroslav Hubálek publikoval v roce 1941 v příloze regionálního časopisu Od Trstenické stezky povídky Ztracená ves (o zpustošení osady Kamence u Trpína) nebo Na pomoc zákonu.
Myslivecké tématice se v literatuře se dnes věnuje moravskotřebovský rodák, novinář, publicista, spisovatel a předseda Klubu autorů Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Koudelka (*1955).

Vyrazte na výlet Na stránkách Svitavského deníku se pravidelně setkáváte s Literárními toulkami, které píše Milan Báča ze Svitav. Dokonce je už vydal i knižně. Zajímavé "literární" pátrání ve svitavském okrese si můžete přečíst nejev v knížce, ale kompletní seriál najdete také na webu Svitavského deníku. A možná vás toulky inspirují a vydáte se sami do "terénu" po stopách slavných spisovatelů...