Obce mají povolení k ničení bobřích nor i hrází (Dobrý den s kurýrem)

Zlínské hejtmanství řeší stále víc žádostí o náhradu škod způsobených chráněným bobrem evropským

UHERSKOHRADIŠŤSKO
Chráněný bobr evropský už nemá na růžích ustláno ani ve Zlínském kraji. Hejtmanství totiž rozdává povolení na likvidaci bobřích nor, hradů a hrází. Zasahovat do přirozeného vývoje chráněného živočicha je možné, když řádění bobra ohrožuje majetek, bezpečnost a zdraví lidí nebo jinak narušuje veřejný zájem.
"Bobr osídluje řeky i malé vodní toky, odvodňovací či závlahové kanály i rybníky a vodní nádrže a způsobuje nemalé škody, ať už konzumací zemědělských plodin, kácením dřevin nebo podmáčením pozemků stavbou hrází," objasňuje "tažení" proti bobrovi Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.
Bohaté neblahé zkušenosti mají s hlodavcem v Topolné, Jarošově nebo Březolupech, kde už osm let žije v obecním rybníku Hluboček z roku 1952, který je dominantou malebného koutu přírody zvaného Chrástka.

Kukla: Škody na vodárenských zařízeních jsou závažné
"Ještě než kraj vydal celoplošné rozhodnutí, využili jsme třikrát čtyřikrát možnosti výjimky a bobří hráze narušili. Jenže za pár dnů, někdy i hodin, byly zpátky," posteskl si Petr Kukla, starosta Březolup. Likvidaci bobřích hrází a hradů tudíž nepovažuje za řešení. Vždyť okolí rybníka se nenávratně mění... "A to samozřejmě člověk nevidí, co živočich způsobí pod vodou," dodává starosta.
Zlínský kraj každoročně řeší zvýšený počet žádostí o náhradu škody způsobené bobrem. Jenže o finanční náplast požádá jen zrnko obětí, současná platná legislativa totiž mnohé újmy hradit neumožňuje.
"Často jde přitom o závažné škody na majetku nebo o přímé ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti či jiného veřejného zájmu. Riziko vzniku je spojeno s budováním bobřích hrází a hradů," říká Urc. Zlínský kraj proto správcům vodních toků a staveb dal do ruky "zbraň" k boji s bobry.
"Škody opravdu hlásí jen málokdo, ze zákona je totiž možné žádat o náhradu jen při újmě na úrodě nebo dřevinách. A přitom mnohem závažnější jsou škody na vodárenských zařízeních," zdůraznil Kukla.
"Hlavním problémem je, že bobr nemá přirozeného predátora. Je potravou pouze medvědů a vlků, kteří jsou mimochodem také chránění a jen tak se v přírodě nepohybují," pokračuje Kukla, který se každopádně hodlá bobra zbavit nadobro. A možná se brzy dočká, o chráněné zvíře je totiž údajně zájem v Libereckém kraji. "Bobr patří do rezervací a národních parků, což je i názor expertů. Jen je třeba ještě přesvědčit zákonodárce. Vždyť revitalizace postižených území pak přijde na miliony," zdůraznil Kukla.