Začnou lovit norky a nutrie (5+2 dny)

Zvířecí "cizince" v okolí Pohořelic na Brněnsku zredukují myslivci. Odlov chtějí povolit jako první v kraji.

POHOŘELICE
Zatímco dříve byli mýval či psík mývalovitý v tuzemsku k vidění leda v ZOO, dnes se leckomu prohání za domem. Na Pohořelicku, kde z nepůvodních druhů operují i norek americký a nutrie, chtějí zmírnit invazi těchto vetřelců odstřely. O odlovu uvažují jako první na jižní Moravě.
"Před nedávnem jsme chytili mývala a před tím v zimě i dva psíky mývalovité. Objevili se tu asi před pěti lety a největší škody páchají na drobné zvěři," popsal Josef Feichtinger z mysliveckého sdružení Vlasatice na Pohořelicku. Zavlečeného mývala, psíka mývalovitého, norka amerického či nutrii nyní mohou lovit jen členové myslivecké stráže. Takovou funkci ve sdruženích ale zastávají jen vybraní myslivci. Pohořelický odbor životního prostředí zahájil řízení, aby se do redukce populace zvířecích vetřelců již v červnu mohli zapojit všichni oprávnění členové.
Ze zmíněné čtveřice nepůvodních zvířat působí největší škody norek americký. "Je celoevropský problém. Jeho plošná likvidace není možná. Reálné se zdá jen redukovat jeho počty tam, kde působí větší problémy. Decimuje populace ptáků, plazů i obojživelníků, povolení k odstřelu je proto přijatelné," okomentoval situaci Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody.
Čiperná lasicovitá šelma ohrožuje zbytek populace původního norka evropského. V jejím pestrém jídelníčku figurují také ohrožené druhy užovek a raci, jejichž stavy snižuje také přenášením račího moru.
Oproti tomuto vytrvalému predátorovi nepůsobí mýval a psík mývalovitý až tak hrozivě. "Psík mývalovitý se u nás vyskytuje už přes dvacet let a jeho populace zatím nemá tendenci narůstat tak, aby působila závažné problémy. Mývalí expanze možná ještě nastane. V sousedním Německu dnes žije již více než milion mývalů a druh se rychle šíří dál," upozornil Hlaváč. Nejméně škod zatím způsobuje býložravá nutrie. Při hloubení svých nor ale může narušit hráze vodních děl. I když myslivci dostanou povolení k odstřelu, škodících cizinců se zbavit nejde, protože žijí skrytě a aktivní jsou za tmy. "Není snadné na ně narazit, jejich přítomnost často odhalí jen stopy," popsal Václav Procházka z pohořelického odboru životního prostředí.
Podle odborníků může být populační exploze nepůvodních druhů jen dočasným výkyvem. "Podobně mohutný nárůst nastal v Evropě v minulém století u ondatry pižmové. Její stavy ale následně opět rychle klesly, populaci zdecimoval parazit tasemnice kočičí," upozornil Hlaváč.