Po sídlištích běhají zajíci a vracejí se i jiná zvířata (Mladá fronta DNES)

Ve městech se čím dál častěji objevují zvířata, která tady dříve nežila, anebo je to dávno. "Možná se to někomu nezdá, ale třeba uvnitř Ostravy je hodně zeleně. Různé druhy ptáků tu snadno najdou potravu a cítí se bezpečně. Takže se sem stěhují," říká Jan Mayer z ostravské pobočky Českého svazu ochránců přírody.

Spousta lidí vnímá Ostravu jako mrtvé a černé město. Jak ale uvedl Jan Mayer ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alces, už dávno to není pravda.
"V Ostravě, ale i v jiných městech se čím dál častěji objevují druhy zvířat, které tady dříve nebyly. Anebo se po letech vracejí," řekl Jan Mayer. Poštolky, straky, holubové hřívnáči, sojky, sovy, krahujci. Všechny už jste mohli zahlédnout ve městě i na sídlišti.
"Možná se to někomu nezdá, ale uvnitř Ostravy je hodně zeleně. Ptáci tu snadno najdou potravu a cítí se bezpečně, tak se sem stěhují," uvedl Mayer. "Samozřejmě, některé druhy se tu nikdy neukážou. Ale bydlím v Ostravě-Hrabůvce a nedávno jsem tu viděl strakapouda, který ve městě běžně nebývá," poznamenal ornitolog.
A že je přibývání některých druhů zvířat ve městech docela rozšířeným jevem, potvrdil i Jan Kašinský ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku. "Příčin bude asi více. Prostředí v okrajových sídlištích se změnila. Kdysi vysázené stromy jsou dnes více než 15 metrů vysoké. Lákají krahujce, ale i sojky, straky nebo holuby hřívnáče. Opuštěná hnízda osidluje kalous ušatý," popsal Kašinský. Pukliny mezi panely a špatně přiléhající klempířské prvky zase vytvářejí vhodné prostředí pro netopýry.

Zelená tráva přilákala zajíce
Možná to zní jako pohádka, ale je to fakt. Po sídlišti dnes celkem běžně běhají zajíci, lasičky i hranostaji, všichni sem jdou za potravou.
"Zajíci sem přišli kvůli velkým zeleným plochám. Je to logické, zabrali jsme jejich teritoria - na loukách jsme postavili paneláky. Teď se vracejí a znovu osidlují místa, ze kterých jsme je vytlačili. Hlavně v noci, to je na sídlištích klid," řekl Jan Mayer. Zajíci si patrně také mysleli, že jim tu nehrozí žádné nebezpečí. Jenže se přepočítali. "Liška si řekla: ,Co bych se honila po lese, když mám zajíce mezi domy,' a šla," podotknul Mayer.
Liškám se zalíbilo třeba v Krnově, kam nechodí jen za ušatými tvory. Objevily se v ulicích i u supermarketu. Zjistily, že hlavně během zimy ve městě seženou potravu snadněji než v přírodě. A protože to jsou zvířata velmi přizpůsobivá, s vidinou snadného nasycení potlačila vrozenou ostražitost a vydala se do ulic. "Jen aby nám pak nehrozilo, že se sem vrátí skoro všichni. Na jižní Moravě se objevil šakal," podotknul Jan Mayer s nadsázkou. Nicméně, soužití se (staro) novými přistěhovalci může být někdy skutečně složité.

Lidé pískot kalousů nesnesou
Liška může být nositelem prašiviny a parazitárních onemocnění. Lidé by se k ní neměli přibližovat. A pokud jde o ptáky, obyvatelé domů musejí být hlavně trpěliví. "Když se uhnízdí někomu v domě kalous ušatý, je to vážně těžké. Mláďata pískají celou noc, připomíná to chrčivé ječení. V noci je zvuk ještě výraznější. Člověk by ani neřekl, že je to pták," popsal ornitolog.
Kavky zase zjistily, že nemusejí hnízdit jen ve skalách, ale i v domech s výklenky. Rády využívají také nové panelové domy s větracími šachtami. A když pak mají mláďata, je to rachot.
"Jakmile kavky vylétávaly za potravou a mláďata se dožadovala pozornosti, byl z toho v Ostravě-Hrabůvce poprask. Lidi se ptali, kdy už ten kravál skončí a co se dá dělat proti tomu, aby kavky neřvaly. Opakoval jsem, že až se rozletí, bude klid. Je to zvláštní. Člověku už nevadí auta ani tramvaje, na to jsme si zvykli, ale zvuky, které ve městě neznáme, nám lezou na nervy," dodal Mayer.