Novinky ve farmových chovech jelenovitých (Zemědělec)

Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, členská organizace Asociace soukromého zemědělství ČR, nezahálí ani v tomto roce. Letos čekal její členy tradiční mítink Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých, asociaci navštívili také kolegové ze sousedního Německa a jak pro členy, tak i ostatní zájemce byl zorganizován seminář s názvem Maso zvěře z farem. V následujícím textu jsou přiblíženy jednotlivé body činnosti Asociace farmových chovů jelenovitých ČR.

Na České zemědělské univerzitě v Praze se každý rok koná pravidelný mítink Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých (FEDFA). Ani ten letošní nebyl výjimkou, zasedání se uskutečnilo ve dnech 6.-7. dubna. Sešli se na něm zástupci organizací z Německa, Rakouska, Velké Británie, Švýcarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Španělska, Nizozemska, Slovenska a Ruska. Hostem byl i profesor Louw Hoffman ze Stellenbosch University v Jihoafrické republice.

Cílem je posílit vliv FEDFA v Bruselu
Nový prezident FEDFA Tomas Landete Castillejos přepracoval složení celé organizace, role jednotlivých funkcionářů (viceprezident, hospodář, sekretář), způsob reprezentace národních asociací, setkávání zástupců a mnoho dalšího. Zaměřil se také na rozšíření vlivu federace a prosazování jejích zájmů najednáních v rámci Evropské unie v Bruselu. FEDFA se nově stala členem sdružení IDUBA (The International Deer and Wild Ungulate Breeders Association), neboť řada problémů je společných, například ve Velké Británii se sdružili chovatelé jelenovitých na farmách, v oborách a parcích do jedné asociace. IDUBA je organizací, která sdružuje chovatele jelenovitých a jiných divokých kopytníku celkem na čtyřech kontinentech.
Důležité pro Asociaci farmových chovů jelenovitých ČR jsou také kontakty a výměna informací se zástupci podobných organizací na Novém Zélandu, v Austrálii a USA. Neboť i v tomto oboru se projevuje vliv globalizace obchodu s živou zvěří, masem a vedlejšími produkty (parožím), jež má na evropské farmáře nesporný dopad. Velkou aktivitu začala vyvíjet také Čína, která má v chovu jelenů tisíciletou tradici. Zástupci tamějších firem začali v Evropě nově nakupovat tvrdé paroží jelenů.

Problematika prodeje masa z farem
Delegáti jednotlivých zemí informovali o počtu farem, zvěře, cenových relacích, podpoře státu, způsobu porážení a výhledech do budoucna. Hlavním bodem programu bylo seznámení se a prodiskutování problematiky prodeje masa zvěře z farem. Jerzy Gabrielczyk vypracoval průvodce pro harmonizaci národních legislativ v zemích EU - Produkce masa zvěře z farem a jeho prodej. Jedná se o nejdůležitější záležitost rozvoje farmových chovů zvěře a není náhodou, zeji přednesl právě zástupce Polska. V jeho zemi totiž stejně jako u nás vytvořili úředníci nesmírně složitou legislativu a byrokracii, s kterou se jiné stáry nemusejí potýkat, a tato činnost u nich probíhá bez větších problémů.
Jerzy Gabrielczyk informoval o výkladu nařízení EU číslo 853/2004 a možnosti tvorby národní legislativy pro farmové chovy. Evropská unie je významným importérem jeleního masa z farem Nového Zélandu, ročně se ho doveze přibližně 11 000 tun, které by mohly být vyprodukovány v Evropské unii. Tento styl chovu zvěře totiž přispívá k ozelenení krajiny a zvyšuje podíl ekologické produkce v zemědělství. V České republice tomu tak bohužel není.

Rozdíly mezi členskými státy unie jsou značné
Přehled ukázal, že co se týče potravin živočišného původu, existuje velký rozdíl v implementaci nařízení mezi jednotlivými členskými státy EU. Zkušenosti ze zemí s jednodušším, nebyrokratickým výkladem ukazují, že pro zákazníky nevznikají problémy bezpečnosti potravin, ale naopak se regionálně zvyšuje jejich spotřeba a dochází tak k významné podpoře farmaření. Jerzy Gabrielczyk shrnul legislativu Evropské unie do "klíče" pro producenty masa zvěře na farmách, v oborách a volně a uvedl rozdíly v těchto systémech. Setkání přineslo všem mnoho cenných informací a inspirace pro další činnost. Ceníme si toho, že další jarní zasedání budeme příští rok opět hostit v Praze.

Přednáška profesora z Jihoafrické republiky
Hostem mítinku byl i profesor Louw Hoffman ze Stellenbosch University v Jihoafrické republice, který Asociaci farmových chovů jelenovitých ČR navštívil již několikrát, tentokrát přednášel o produkci a zpracování masa zvěře ve své domovině. Zajímala ho však i situace v České republice, a to včetně mysliveckého hospodaření a lovu. Jeho vystoupení bylo velice názorné, neboť jej doplňoval i promítáním fotografií.
Radu lidí by to mohlo překvapit, ale chov zvěře je v JAR na vysoké úrovni. V současnosti se tam nachází 12 000 farem, které chovají přibližně 18 milionů kusů zvěře (během 50 let se počet znásobil třicetkrát). Tento styl hospodaření tam patří mezi významná hospodářská odvětví a jsou pro něj vytvořeny i speciální legislativní podmínky. Na farmách můžete nalézt i cizí zvěř, a to včetně vyšlechtěných různé barevných variet. Rada podniků se specializuje na poplatkový lov, čímž paradoxně pomáhá mnoha druhům zvěře přežít Zvěřina je zde ale druhotným produktem, nad ní stojí turismus.

Farmový chov antilop
V Jihoafrické republice je však možné nalézt i farmy zaměřené primárně na produkci kvalitního masa, a to především z různých druhů antilop. Porážku zde provádějí profesionálové, podniky jsou dobře řízeny, mají speciálně upravená vozidla, vypracované metody transportu, mobilní bourárny a moderní chladírny.
Práce je to však velmi náročná, neboť se jedná o velkou zvěř a vše se odehrává při vysokých teplotách, někdy je třeba provádět odlov i v noci či za použití vrtulníku. Vseje zpracováváno a vyváženo do celého světa, místní specialitou je tradiční sušené maso zvané Biltong.
Ročně farmáři vyprodukují asi 150 000 tun masa, z toho do Evropy je exportována zvěřina v hodnotě 100 milionů USD. Díky těmto chovům, které jsou často v marginálních oblastech, bylo vytvořeno 140 000 pracovních míst. Do roku 2035 by měly být stavy zvěře navýšeny na 30 milionů kusů, což přinese dalších 210 tisíc volných pozic.

Návštěva z Německa aneb Také Bavoráci kroutili hlavami
První týden v dubnu přivítala Asociace farmových chovů jelenovitých ČR zástupce chovatelů farmové zvěře z Bavorska. Vzájemná spolupráce trvá již desítky let. Tentokrát přijeli funkcionáři spolku z vedení a jednotlivých regionů, neboť v Německu má každá spolková země svou zemskou organizaci, největší Bavorsko a pak i organizace v regionech, jako například Falcko a další. V Bavorsku existuje 1500 farem zvěře, jež chovají hlavně daňky a jeleny. Dodávají na trh tisíc tun masa, které tvoří pouze část celkové spotřeby, i přesto je však tato forma přímého prodeje spotřebitelům důležitým prvkem lokální ekonomiky.
Skupinu sedmnácti účastníků vedli předseda Max Weichenrieder a obchodní ředitel Josef Weissensteiner. Byla připravena cesta po farmách v jižních a středních Čechách, to vše bylo doplněno kulturním programem v podobě návštěvy Prahy. Počasí přálo a po celou dobu setkání panovala přátelská atmosféra. Bavorští zemědělci přivezli své informační publikace, zpravodaj Landwirtschaftliche Wildhaltug, prospekty k prodeji masa z farem a další pozornosti.

Bioprodukty z bavorských farem
Zajímavé je, že většina farem produkuje maso již jako bioprodukt nesoucí označení Biolandhof. Jedním z účastníků byl i Günter Spatz, jenž řadu let pracoval v Bruselu jako zástupce německých zemědělských spolků, a nyní, v důchodu, se věnuje pouze své jelení farmě. Přivezl své výrobky - salám a klobásy, které nesou dané ekologické označení.
Bavorské farmy jsou podstatně menší než ty české, a tak když jsme na jednom statku viděli desítky nádherných jelenů a nová minijatka, mohli si naši sousedé hlavy ukroutit, když byli informováni o tom, že tento podnik nemůže podle české legislativy produkovat ekologické potraviny. V Německu existuje program pro ekologické zemědělství - Bundesprogramm ökologischer Landbau und andere Formen nachhaltiger Landwirtschaft, který řídí místní ministerstvo zemědělství a výživy a samozřejmě jej využívají i chovatelé farmové zvěře. Úředníci České republiky oproti tomu vytvořili pouze skanzen byrokracie.

Seminář "Maso zvěře z farem"
Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (AFCHJ ČR) se inspirovala školeními ASZ ČR, která proběhla v různých regionech České republiky, a byla zaměřena na zpracování produkce. Dne 27. června proběhl ve Svatém Poli u Dobříše pro členy, ale i ostatní zájemce specializovaný seminář s názvem Maso zvěře z farem. Program byl následující:
* Maso zvěře z farem - Václav Pařízek, AFCHJ.
* Legislativa porážení zvěře ve farmových chovech - Jiří Kruml, Ministerstvo zemědělství.
*Legislativa výstavby bourárny pro farmovou zvěř - Tamara Latini, ÚVS Státní veterinární správy ČR.
* Praktické zkušenosti z výstavby a provozu minijatek - Martin Kozohorský.
* Exkurze na minijatkách a jelení farmě Martina Kozohorského.
V sále restaurace Na Chmelnici se sešlo 70 účastníků z celé republiky, což svědčí o aktuálnosti tématu. Přítomní byli informováni o současné platné legislativě, kterou je nutné dodržovat, a to od porážky přes výstavbu, provoz bourárny až po prodej masa zvěře z farmy.
Vývoj této legislativy nebyl v ČR vůbec jednoduchý, ale řada členů AFCHJ ČR již svou produkci tímto způsobem prodává. K jednotlivým tématům byly bouřlivé diskuse, neboť existuje řada problémů, které by šly při normálním přístupu státních úředníků odstranit, ale to nebylo cílem setkání. Stejně takje zdůrazňována rozdílnost směrnic na prodej myslivecké zvěřiny, které se farem netýkají, protože farmový prodej masa je rozdílný. To bylo názorně předvedeno při prohlídce minijatek, kde se postupně vystřídali všichni účastníci semináře, a následná diskuse měla již vyloženě praktický ráz. Na závěr bylo možné se pokochat jeleny.
Diskriminace pokračuje
I přes protesty AFCHJ ČR je opět navrhováno zanést do novely veterinárního zákona povinnost písemného hlášení před konáním domácí porážky jelenovitých. Tento krok považují členové asociace za diskriminaci, neboť u ostatních srovnatelných druhů hospodářských zvířat (ovce, kozy, domácí i divoká prasata a mufloni) se to nevyžaduje. Přitom například u ovcí proběhne ročně více než 100 000 porážek. Toto rozhodnutí asociace považuje za příklad arogance a osobní antipatie úředníků Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy ČR vůči jednomu chovatelskému oboru. Tuto domněnku potvrzuje i "vysvětlení" zástupce SVS, který na jednání antibyrokratické komise MZe pronesl, že hlášení potřebují pro kontroly. Jak tedy probíhají kontroly u ostatních druhů zvířat? Žádných pádných argumentů se asociace nedočkala ani na samotném semináři.
(Poznámka: Plné znění článku naleznete na www.asz.cz)