Hrozí mor chovům prasat? (Zemědělec)

Nejen kvůli potlačení viru afrického mora prasat v populaci divočáků, ale zejména s cílem udržet obávané onemocnění před branami domácích chovů Státní veterinární správa ČR zpřísnila podmínky v infikovaném území. V jejich rámci nařídila i porážky domácích prasat a ustanovila nová pravidla odlovu divokých prasat.

Na to, jaká je šance přijatými mimořádnými veterinárními opatřeními ochránit prasata v komerčních chovech, jsme se zeptali ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR (SVS ČR) MVDr. Petra Šatrána, Ph.D.

Uvádí se, že nejbližší ložisko afrického moru prasat (AMP) je od místa nákazy na Zlínsku vzdálené asi 400 až 500 kilometrů. Mohl se dostat na jižní Moravu nakaženým divokým prasetem?
Přestože se Státní veterinární správa intenzivně pokoušela dohledat zdroj nákazy, způsob zavlečení viru afrického moru prasat na území České republiky je dosud neznámý. Zejména první nálezy uhynulých divokých prasat pozitivních na AMP se velmi podrobně epidemiologicky vyšetřovaly také za účasti experta z Community Veterinary Emergency Team (CVET) Vittoria Gubertiho, který se touto problematikou zabývá již řadu let. "Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších hlášených případů AMP v Polsku a na Ukrajině tak považujeme, stejně jako zmíněný expert z evropského krizového týmu, za nejpravděpodobnější způsob přenosu lidskou činnost. Může se například jednat o nelegální dovoz živočišných produktů z domácích nebo divokých prasat.

Jaká je podle vašeho názoru šance udržet prasata, která se dovedou za noc přemístit běžně o čtyřicet kilometru, v infikovaném území pachovými ohradníky?
Instalace pachových ohradníků je jen jedním z řady opatření, jejichž cílem je minimalizovat migraci divokých prasat a předejít šíření nákazy. Umísťují se ve vysoce rizikové části zamořené oblasti, která byla vyhlášena pro celý okres Zlín. V jednotlivých jeho lokalitách však není stejná míra rizika výskytu nákazy. Z dosavadních výsledků vyšetření nalezených uhynulých divokých prasat je zřejmé, že se nákaza vyskytuje v katastrech Příluky, Hvozdná, Kostelec u Zlína, Lužkovice a Želechovice nad Dřevnicí. Zatím nedošlo k jejímu dalšímu šíření, a tak v rámci zmíněné zamořené oblasti byly ještě stanoveny zóny s vyšší a nižší mírou rizika výskytu nákazy. Zevní hranice vysoce rizikové zóny tvoří silnice číslo 490 Zlín-Fryšták, 489 Fryšták-Lukov, 489 a 491 Lukov-Hrobice, 491 Hrobice Slušovice, Slušovice-Lípa a silnicí 49 Lípa-Zlín. Cílem těchto opatření není pouze zabránit migraci prasat ze zóny ven, ale rovněž zabránit příchodu nových prasat do rizikové oblasti a minimalizovat kontakt prasat z různých oblastí.

Která další opatření přispívají k udržení divokých prasat v zamořené oblasti?
Zásadním opatřením ve vysoce rizikové zóně zamořené oblasti je omezení všech činností, které by vedly k většímu pohybu a shromažďování zvířat. Proto je v rámci veterinárních opatření v této zóně nařízen zákaz lovu a krmení divokých prasat. Omezení jejich migrace z oblasti s výskytem nákazy by kromě zmíněných pachových ohradníků měly pomoci i elektrické ohradníky a ponechání plodin, jako jsou pšenice, řepka, sója a kukuřice na vybraných zemědělských plochách. Rušení divokých prasat v oblasti s největším rizikem výskytu nákazy se snažíme předejít i informovaností obyvatelstva a omezením pohybu osob.
Naproti tomu v zóně s nižším rizikem se loví všechny kategorie prasat, a to i legislativou zakázanými způsoby lovu. Lovit zde však mohou pouze proškolení lovci a při lovu je nutné dodržovat specifická pravidla zajišťující prevenci šíření nákazy. Klíčovým opatřením v celé definované zamořené oblasti však zůstává především aktivní vyhledávání a sběr uhynulých divokých prasat a vyšetřování vzorků z jejich těl v Národní referenční laboratoři pro africký mor prasat ve Státním veterinárním ústavu Jihlava. Tato činnost má za cíl jednak snížení množství infekčního materiálu v oblasti, jednak získání přesných a aktuálních informací o šíření nákazy.

V rámci nových pravidel odlovu divočáků v zamořené oblasti se provádí školení lovců. Kdo ho zajišťuje a co je jeho cílem?
Tato školení se týkají právě postupu při lovu divokých prasat ve výše zmíněné zóně s nižším rizikem v rámci zamořené oblasti. Proškoleno zatím bylo přibližně osm set lovců černé zvěře. Na těchto školeních lovci získají informaci o vlastnostech viru AMP, dále o vydaných opatřeních a především o požadavcích na biologickou bezpečnost při lovu a přepravě uloveného kusu, které jsou nezbytné k prevenci šíření nákazy. V zamořené oblasti jsou povoleny pouze individuální způsoby lovu. Odlovený kus je nutné označit plombou a při manipulaci s ním je třeba použít ochranné pomůcky, respektive rukavice, dezinfikovatelnou obuv či návleky. Jak uloveného divočáka, tak i použité jednorázové ochranné pomůcky musí lovec vložit do nepropustného obalu, dále provede dezinfekci místa odlovu a použitých ochranných pomůcek a vše odveze do sběrného místa do kontejneru, jejichž rozmístění schvaluje krajská veterinární správa. Uložení uloveného prasete lovec hlásí asanačnímu podniku AGRIS, spol. s r. o., který zajišťuje svoz speciálním vozidlem, likvidaci ulovených kusů a odebírá úřední vzorek k vyšetření na přítomnost viru AMR.

Dostávají lovci nějaké zastřelné?
Lovcům je vypláceno krajskou veterinární správou zástřelné pouze ve vybraných oblastech České republiky. Přestože opatření vedoucí k redukci populace divokých prasat jsou aplikována plošně na celém území, pouze v oblasti s intenzivním odlovem a v části zamořené oblasti, to je v zóně s nižším rizikem, se vyplácí zástřelné. V oblasti s intenzivním odlovem všech věkových kategorií divokých prasat s využitím zakázaných způsobů lovu je výše zástřelného tisíc korun. V zóně s nižším rizikem v zamořené oblasti mohou lovit pouze proškolení lovci, kteří při lovu musí dodržovat výše zmíněná specifická pravidla zajišťující prevenci šíření nákazy. Z toho důvodu bylo lovcům v zamořené oblasti navýšeno zástřelné na dva tisíce korun. Vzorky ze všech divokých prasat ulovených v oblasti s intenzivním odlovem i v zamořené oblasti s nižším rizikem jsou vyšetřovány na přítomnost viru AMR Výsledky vyšetření dosud ulovených divokých prasat byty negativní.

Jaké riziko pro šíření afrického moru prasat představuji chovatelé, kteří vykrmují prasata za účelem domácí porážky?
Chov jednotlivých kusů prasete pro domácí porážku je spojen s větším rizikem přenosu viru AMP než ve velkých uzavřených komerčních chovech s černobílým režimem provozu. Ale i v domácích chovech lze riziko infekce výrazně omezit. Zásadní je v první řadě prevence přímého kontaktu s divokými prasaty a prasata nepouštět do výběhu. Navíc je ještě třeba minimalizovat riziko přenosu nákazy nepřímým kontaktem. K prevenci přenosu infekce prostřednictvím osob patří ošetřování prasete v pracovním oděvu a v pracovní obuvi vyčleněných výhradně k této činnosti. Mimořádně důležitá je i bezpečnost krmiva, které nesmí obsahovat odpady z veřejného stravování, zbytky z kuchyně a ani materiály z volné přírody, jako je například čerstvá tráva. Také sláma k podestýlání by měla být skladována v prostoru bez přístupu volně žijících zvířat.
V katastrálních územích zamořené oblasti, to znamená v celém okrese Zlín, bylo nařízeno do 31. 7. 2017 poražení všech domácích prasat určených k domácí porážce, pokud chovatelé nezajistili výše uvedené podmínky chovu, včetně nepodestýlání slámou.

Kolik je u nás aktuálně ohnisek, respektive potvrzených úhynů na africký mor prasat?
Od potvrzení prvního pozitivního případu 26. 6. 2017 bylo k 10.8.2017 dosud nalezeno sto padesát uhynulých divokých prasat, z nichž byla u osmdesáti sedmi potvrzena přítomnost viru AMP. Informace o nálezech uhynulých divokých prasat a výsledcích vyšetření jsou denně aktualizovány na webových stránkách Státní veterinární správy.

Máte nějaké zajímavé postřehy ze zahraničí, kde s africkým morem prasat bojují?
Zajímavé jsou zejména zkušenosti z Litvy, Lotyšska a Estonska, ze kterých je zřejmé, že lov v infikovaných oblastech vždy vedl k rozšíření nákazy. To potvrzuje skutečnost, že vzhledem k vlastnostem viru AMP, jeho značné odolnosti ve vnějším prostředí a schopnosti rychlého šíře
přímým i nepřímým kontaktem jsou lov a manipulace s ulovenými kusy spojeny s kontaminací prostředí a jsou tak vysoce rizikovou činností. Lov sice přispívá k žádoucí redukci populace divokých prasat, v zamořené oblasti je však možné lovit pouze při splnění přísných požadavků na biologickou bezpečnost při lovu a při zacházení s uloveným kusem. Jak bylo již výše zmíněno, je možný pouze individuální způsob lovu, při transportu musí být používány takové postupy, které by minimalizovaly kontaminaci prostředí.

Jaká je šance udržet africký mor prasat mimo komerční chovy?
Zajistit účinnou prevenci zavlečení původce AMP do komerčních chovů domácích prasat je jistě náročné, není to však nemožné. Nejúčinnější ochranou chovu je vysoká úroveň biologické bezpečnosti a organizační zajištění černobílého provozu farmy. Svaz chovatelů prasat ve spolupráci se Státní veterinární správou zpracoval letáček s přehledem základních požadavků na biologickou bezpečnost chovu. V současné době provádíme v chovech prasat mimořádné kontroly, během nichž je ověřována úroveň ochrany chovu. Výše zmíněný letáček je chovatelům předáván i v průběhu těchto kontrolních návštěv na farmách.

***
Klíčové informace
Původcem afrického moru prasat je DNA virus. K přenosu nákazy, která není přenosná na jiné druhy zvířat ani na člověka, dochází přímým kontaktem, krví, spermatem nebo nepřímo prostřednictvím dopravních prostředků, pomůcek a materiálu, ale i kontaminovaných produktů živočišného původu. Virus je vysoce odolný. V kontaminovaných výbězích zůstává plně infekční nejméně jeden měsíc, v trusu přežívá při pokojové teplotě 11 dnů, ve vykostěném vepřovém mase uskladněném při teplotě 4 °C zůstává infekční po dobu 150 dnů, ve zmraženém mase i několik let. Ničí ho vysoké teploty, při 60 °C je inaktivován za 20 minut.

Aktuální informace o africkém moru prasat najdete na novém webovém portálu www.africkymorprasat.cz