Hbité šelmě zachutnalo kapří maso (Chrudimský deník)

Rybníkář z Rabštejnské Lhoty se obává, že se při výlovu dočká už jen smutné podívané.

Pavel Novák z Rabštejnské Lhoty nasadil do svého vlastního rybníka na tři stovky chovných kapříků. Na podzimní výlov vykrmených ztěžklých ryb se ale pomalu přestává těšit. Zhruba padesát kaprů mu už totiž stačil sežrat věčně hladový a neodbytný norek americký, který se usadil právě u jeho rybníka.

"Teď už zde norek loví skoro denně a jestli to tak půjde dál, na mě už žádné ryby nezbudou," stěžuje si muž, jemuž se nedaří nevítaného vetřelce původem z amerického kontinentu nijak zbavit. "Norek americký do naší přírody nepatří. Chová se kvůli ceněné kožešině, jenže kvůli únikům mnoha jedinců z chovů u nás postupně zdomácněl a jeho populace se tu dál množí. Prsty v tom mají i někteří z ochránců přírody, kteří zvířata z několika chovů v minulosti svévolně vypouštěli," dodává Pavel Novák.
Norka se nelze lehce zbavit. V naší přírodě ho neohrožuje žádný přirozený predátor, v zastavěných částech obcí mimo honitby je jeho odstřel vyloučen a do klecové pasti se ostražité zvíře nenechá snadno vlákat. "Nejde navíc jen o norky, podobně se teď v naší přírodě množí třeba i nepůvodní mývalové," připomíná František Kodrlík z odboru životního prostředí městského úřadu v Chrudimi.
Zoolog František Bárta pak naznačuje možnost obrany před predátorem, jenž v naší přírodě potravně konkuruje vydrám. "Je to mimořádně živá, hbitá a ostražitá šelma. Zároveň je to zabiják, který se do míst, kde nachází potravu, bude vracet stále. V honitbách mimo zastavěná území přichází v úvahu odstřel, na oplocených pozemcích lze zase doporučit trvalou přítomnost psa na místě výskytu. Pomoci může i do země zapuštěné oplocení kombinované ještě s elektrickým ohradníkem," dodává František Bárta.