Biopásy do zemědělské krajiny patří (Zemědělec)

Oživit uniformní zemědělskou krajinu a vrátit do ní zeleň, to by mělo být podle Václava Bartůňka prioritou zemědělství současnosti. Sám během deseti let péče o krajinu vysadil stovky stromů jednotlivě do polí i v liniových výsadbách, desítky remízků, založil tři mokřady, dosadil ovocnými stromy starý třešňový sad a kolem jeho polí můžete spatřit pruhy biopásů, které poskytují úkryt a potravu pro lesní zvěř, ptáky i hmyz. Z 240 hektarů obhospodařovaných pozemků tvoří zhruba čtyři hektary biopásy.

Václav Bartůněk, myslivec, podnikatel v gastronomii a zemědělec v jednom hospodaří v podhorské krajině na Příbramsku. Původní profesí kuchař se po revoluci, kdy se jeho rodině vrátilo osm hektarů zemědělské půdy, chopil příležitosti a začal hospodařit. Postupně si pronajímal a kupoval další pozemky. V současnosti na svých pozemcích pěstuje zhruba 70 ha ozimé řepky, 50 ha ozimé pšenice, 10 ha brambor a 50 ha jarního i ozimého ječmene. Velké plochy patří loukám, na kterých se pase masný skot, stádo čítá zhruba 25 krav a jednoho býka. Kromě toho má V. Bartůněk jako myslivec pronajatý revír od Lesů ČR a na farmě chová menší stádo daňků a jelenů. Maso a brambory pak putují do jeho restaurací.

Vrátit zeleň do polí
Jakožto myslivec a pamětník krásné diverzifikované české krajiny se V. Bartůněk rozhodl zdevastovanou krajinu nekonečných lánů polí bez jediného stromu rozčlenit remízky a liniovými výsadbami, které by sloužily pro zvěř a drobné živočichy. Postupně dospěl až k biopásům. Inspirací mu byly především zemědělské krajiny v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku, ale i staré remízky po předcích.
Na současné podobě zemědělské krajiny v České republice s jednolitými lány polí se významně podepsalo kolektivní hospodaření v době komunismu. Po revoluci se už majitelé zrestituovaných polí většinou k hospodaření na svých pozemcích nevrátili. Podle V. Bartůňka chybí v České republice drobní zemědělci, kteří se nesoustředí jen na produkci, ale zabývají se širší činností a pečují o půdu a vzhled krajiny pro budoucí generace.
Podle svých slov se V. Bartůněk dlouho zabýval myšlenkou navrátit do polí remízky, solitérní stromy, liniové výsadby nebo mokřady, jako tomu bylo dříve. Nakonec se mu během deseti let podařilo s pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dotačního titulu Program péče o krajinu svůj sen zrealizovat. V místech, kde dříve nerostl ani strom, je v současnosti kulturní zemědělská krajina s vhodně vysazenými stromy a keři.

Pro zvěř, ptáky a hmyz
Václav Bartůněk má na svých pozemcích téměř čtyři hektary biopásů, které navázal na liniové výsadby stromů. Dále je založil i na okraji půdních bloků, podél polních cest a vodotečí, podél remízků a uvnitř půdních bloků ve směru orby. Biopásy spolu s remízky slouží jako biokoridory pro zvěř a ostatní živočichy, kteří se tak mohou snáze přemísťovat z lesů za potravou. Naprosto nevhodné je založit biopás podél frekventované silnice, kde by hrozil častý střet zvěře s dopravou.
Jak V. Bartůněk vysvětlil, měla by být směska pěstovaná na biopásech co nejpestřejší, aby v nich našlo potravu co nejvíce zvěře a ptáků. Zamezuje se tak škodám na zemědělských plodinách. Důvodem pro jejich založení bylo poskytnout úkryt a potravu pro zvěř a drobné živočichy, ale zároveň rozčlenit velké lány polí. Navíc mají biopásy i protierozní charakter. Jak V. Bartůněk dodal, spolu s výsadbami stromů působí také esteticky.
Biopásy mají mít šířku šest až dvanáct metrů a roste na nich směs rostlin, které nabízejí pastvu pro ptáky, zvěř i včely. Pěstuje se na nich pohanka, lupina bílá, slunečnice, kukuřice, proso, jetel, jarní ječmen, jarní pšenice nebo kapusta. Dotační titul Biopásy přesně stanovuje jejich nejmenší množství.

Zaorat a znovu založit
Biopásy letos založil V. Bartůněk koncem dubna, aby v něm vyseté rostliny dozrály později než hlavní plodiny. Původní porost biopásu zaorává těsně před založením nového. Poté znovu vyseje připravenou pestrou směsku rostlin, podle potřeby půdu zároveň s orbou vyhnojí chlévskou mrvou.
Nevýhodou biopásů je podle něj nemožnost ošetřit porost herbicidy, z porostu se pak šíří plevele. Biopásy nelze ošetřovat po celý pětiletý cyklus ani insekticidy. To umožňuje přežít larvám i dospělcům hmyzu, které slouží jako potrava pro koroptve a ostatní polní ptactvo, do dalšího roku.
Agroenvironmentální dotační titul Biopásy, který je stanovený na pětileté období, poskytuje dotaci ve výši 401 eur na hektar biopásu jako kompenzaci újmy za to, že se zemědělec na tomto kusu půdy vzdá běžného zisku. Podle V. Bartůňka to pokryje náklady na osivo a zpracování půdy a zemědělec zároveň udělá něco pro přírodu.