Oboru Kralice předčasně uzavřel vítr-dřevorubec (Horácké noviny)

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Pokud jste během prázdnin nestihli navštívit krásné přírodní prostředí Obory Kralice nad náměšťským zámkem, tak letos už to nestihnete. Především také proto, že vstup do obory až do dovolání zakazují dvě cedule z důvodu zajištění bezpečnosti osob a majetku, s ohledem na pád stromů a větví po větrné kalamitě.

Do obory je běžně povoleno vstupovat v červenci a v srpnu, i když tam celoročně probíhá lov zvěře, takže vstup je jen na vlastní nebezpečí každého návštěvníka. Letos tam ale velký vítr při bouřce 11. srpna olámal nejen větve staletých velikánů, ale povalil i celé staré mohutné stromy. "Některé stromy jsou i zavěšené, takže v podstatě z tohoto důvodu je omezený vstup do obory. Podobná situace se udála na revíru Náměšť v rámci lesní správy Náměšť, kde došlo k popadání větší části stromů. Revírník to odhadl asi na tři tisíce kubíků. Je to hlavně v katastrech Březník a Kralice v údolí podél řeky Oslavy. I tam je omezený vstup do lesů. Porostů, kde došlo k pádům stromů, je poměrně dost," informoval vedoucí odboru životního prostředí náměšťské radnice Ing. Tomáš Sedláček.
Zakázán je tedy nejen vstup do Obory Kralice, ale i do dalších lesních porostů v oblasti Náměště, Kralic a Březníka. "V Oboře Kralice se část spadlého dříví ponechává. Zejména staré mohutné stromy, které se tam nechávají prakticky všechny. To, co bude ležet na cestách nebo na ohradní zdi, tam asi dojde ke zpracování na samovýrobu," nastínil Sedláček.

Už před husity
Obora Kralice je velmi starý objekt a podle některých badatelů musela být založena již před husitskými válkami. Nedaleké městečko Mohelno má totiž ve znaku daňka od roku 1417. Tehdejší majitel, Petr z Mohelna, přívrženec krále Zikmunda, vyžádal, aby byl městečku udělen nový znak. Král svolil, aby městečko přijalo znak Petrův se sedícím daňkem ve středním zlatém poli. Daňčí zvěř na Mohelno a náměšťské panství pravděpodobně dovezl Jan mladší z Meziříčí, který od roku 1377 vlastnil Náměšť a od roku 1398 také Mohelno. Pobýval velmi často na válečných výpravách v Lombardii v severozápadní Itálii a je možné, že daňčí zvěř byla součástí jeho válečné kořisti. Nyní je obora režijní honitbou Lesní správy Náměšť.
Ten, kdo od parkoviště nad náměšťským zámkem zamíří cestou k blízké bráně obory, si jistě kolem sebe všimne i některých ponechaných torz odumřelých stromů. Obora samotná je přírodní památka, kde se kvůli tesaříkům obrovským, páchníkům hnědým a dalším vzácným broukům ponechává rozpadající se dřevo. Zvláštní ochraně podléhá přes sedm set velmi starých dubů a habrů s obvodem kmene nad 300 cm.

Kochání jen před oborou
Návštěvník mířící do obory, jehož kroky v těchto dnech zastaví zákazové cedule, může vzít zavděk alespoň procházkou strání pod lesní správou. Nedávno tam bylo vysazeno 238 sazenic lesních i okrasných dřevin, jako je lípa malolistá, dub zimní, jeřáb břek, habr obecný, javor klen, jírovec maďal a také některé druhy rhododendronů. Část obnoveného parku sice už není v ochranném pásmu, ale přesto i tam lesníci citlivě ponechali některá torza stromových velikánů. Důvodem byl i fakt, že přímo v jedné ze zámeckých budov se vyskytují i chránění netopýři, kterým dutiny ve vykotlaných stromech v okolí také přijdou vhod.
Veškeré stavby, budovy a porosty kolem zámku tvořily promyšlený celek. Ostatně, i dnešní lesní správa má své sídlo na bývalém lesním úřadě. Haugwitzové ztvárňovali prostor kolem zámku k vlastnímu obrazu, snažili se kultivovat bližší i vzdálenější krajinu v jeho okolí. Estetické záměry přitom dokázali šlechtici skloubit s uvažováním dobrých hospodářů. Traduje se, že kaštany a žaludy z jírovců a dubů vysazených v nejbližším okolí zámku používali Haugwitzové jako krmení pro zvěř v kralické oboře.