Ochranáři vnímají i problémy, které návrat vlků do české přírody přináší (hradecky.denik.cz)

Královéhradecko, Policko
Jak jsme již informovali, začátek semináře Vlčích hlídek o monitoringu a ochraně šelem poznamenala neohlášená "návštěva" několika desítek farmářů. Přišli hlasitě protestovat proti vlkům, kteří jim působí škody.
 
"Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko organizuje veřejné akce zaměřené na problematiku velkých šelem. Chovatelé ovcí a myslivci se vloni například zúčastnili dvou besed, kde jsme mnohé nepravdy rozporovali," říká Miroslav Kutal, kterému vadí, že někteří aktéři z pohledu ochranářů nepravdivé informace šíří dál.

Chovatelé ovcí kritizují původ vlčí smečky. Zaznívají názory, že se nejedná o divoké vlky, kteří se zde usídlili, ale o uměle vysazené "polovlky" odněkud z obor, kterým se zde daří a rozmnožují se.
Není pravda, že vlci na Broumovsku jsou kříženci nebo "polovlci". Genetické analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že vlci na Broumovsko přišli z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku - asi 100 kilometrů severozápadně od Broumovska, která je součástí takzvané lužické populace vlka. Na území Broumovska se od loňského roku prokazatelně pohybuje jedna vlčí smečka, která v zimě měla čtyři členy. Věrohodné informace o větším počtu vlčích smeček na území Broumovska neexistují. Pokud by se ukázalo, že škody způsobují psi nebo kříženci, chovatelé nemají nárok na žádnou náhradu škod.

Máte představu o množství škod, které vlci na hospodářských zvířatech letos způsobili?  
Kompletní statistiky za rok 2017 ještě nejsou k dispozici, můžeme hodnotit jen rok 2016, kdy vlci na Broumovsku zabili během 37 útoků 87 ovcí, šest koz a pět telat. Většinu nahlášených ovcí (70 %) však vlci usmrtili u jednoho chovatele, který odmítal adekvátní zabezpečení svých stád i nabídku zapojení do projektu, v rámci kterého by jeho stáda mohla být modelově zabezpečena. U dalších devíti chovatelů šelmy v roce 2016 útočily jednou až třikrát. Ve statistikách nemohou být zahrnuty případy, které nebyly Správě CHKO hlášeny.

Neměli by se ale vlci živit hlavně v lese a ne na pastvinách?
Potravní analýzy vlčích trusů z Broumovska naznačují, že v přírodě plní funkci významného regulátora přemnožených divoce žijících kopytníků. Předběžné výsledky na základě 21 vzorků trusu ukázaly, že v 81 % vzorků se vyskytuje srst jelenovitých, v 19 % srst divokých prasat. To nasvědčuje tomu, že stáda chovatelů, kteří alespoň základní doporučená opatření provedli, jsou před vlky relativně dobře chráněna a vlci se zaměřují především na divoce žijící kopytníky.

Jednou z navrhovaných ochran je přítomnost velkého pasteveckého psa. Chovatelé však tvrdí, že v obydlené oblasti, kde vedou turistické cesty, silnice nebo jsou zahrady, je nesmysl.
Zdaleka ne všechny pastviny jsou lemovány turistickými cestami, zahradami či silnicemi. Správnou výchovou pasteveckého psa, vhodně postavenou ohradou a instalací informačních cedulí významně snížíme riziko možného konfliktu. Za případnou škodu způsobenou správně vychovaným pasteveckým psem nenese podle současných právních názorů odpovědnost chovatel. Pastevečtí psi se používají i v tak turisticky vytížených oblastech, jako jsou Švýcarské Alpy.

Co říkáte na negativní stanoviska chovatelů ovcí a dalších lidí, kteří tvrdí, že na Broumovsko už vlk nepatří?
Hnutí DUHA i přes umělé vyostřování situace několika jedinci vnímá problémy, který návrat vlků některým místním lidem přináší. Majitelům lesů však vlci naopak mohou snížit náklady na ochranu lesů, protože snižují počty jelenů, srnců (a divočáků), kteří lesy poškozují. Také ekologický chov dobytka je prospěšný pro naši krajinu a neměl by kvůli návratu šelem zmizet. Nabízíme proto chovatelům hospodářských zvířat poradenství při zabezpečování stád před útoky velkých šelem i konzultace k možnosti získat na ochranná opatření finanční příspěvek. Slušnou a otevřenou debatu vítáme, s některými farmáři jsme také připravili společnou žádost o dotaci na tato preventivní opatření. Práce dobrovolníků Vlčích hlídek přináší cenné poznatky o výskytu šelem, jejich původu nebo o složení potravy. Kvalitní monitoring šelem je proto v zájmu všech, včetně farmářů a je tak paradoxní, že se lidé, kteří mu věnují svůj volný čas, stávají terčem hrubých útoků a nenávisti.