Divočáci se přemnožili. Už to musí řešit i vláda (Mladá fronta DNES)

PRAHA
Tři havarovaná auta, dva zranění, škoda přes 300 tisíc korun. Místo činu: Praha. Viník? Stádo divokých prasat.

V poslední době jsou podobné případy čím dál častější. Za posledních 50 let totiž v Česku až stonásobně vzrostl počet divokých prasat. A troufnou si i tam, kde by je člověk vůbec nečekal.

Problém s divočáky už je natolik tíživý, že ho musela řešit i vláda. Včera na návrh lidoveckého ministra zemědělství Mariana Jurečky schválila návrh, který myslivcům umožní rozmísťovat více pastí na odchyt divočáků. Nově může být taková past umístěna na území 150 hektarů, až dosud šlo o plochu 250 hektarů.

Na nákup pastí navíc mohou nimrodi získat státní dotaci osm tisíc korun na kus. Dohromady nejde o velké peníze: stát by podle zprávy ministerstva zemědělství měly pasti vyjít na necelý milion korun ročně navíc. Pomoci však prý mohou dost.

„Divočáků je hodně a dělají nám problémy,” vítá nové nařízení tajemník Českomoravské myslivecké jednoty Luděk Králíček.

Divočáci totiž škodí na zemědělských pozemcích. „Vyrývají hlodavce, a tím z půdy dělají terén, který je těžko přístupný pro zemědělskou techniku. Potíže jsou i při sklizni. Když pak zemědělci chtějí nakrmit krávy, mají zase problém, protože v senu zůstává prach z drnů, což krávy nerady,” přibližuje Králíček. Divoká prasata vadí i ekologům, protože loví drobnou zvěř, jako jsou koroptve, bažanti nebo zajíci, které je u nás rok od roku méně.

To divočáků výrazně přibývá. Zatímco v šedesátých letech minulého století jich myslivci evidovali kolem dvou tisíc, teď hovoří o sto tisících. Neoficiálně zaznívají i odhady dvě stě a více tisíc kusů.

Každá bachyně může mít i osm mláďat, takže je poměrně velký koeficient přírůstku, který se odvíjí podle toho, jaká byla zima, jaká byla odrůda zemědělských plodin, bukvic, žaludů,” říká Králíček.

Antikoncepce pro bachyně
Nejčastější pastí na divočáka je klec. „Čím větší je, tím lepší, protože divočáci jsou chytrá a opatrná zvířata,” doplňuje myslivec. „Všechny pasti, které se u nás používají, musí divočáka chytit živého. Jinak je to ilegální past,” tvrdí.

Nášlapné pasti nebo jedy, které se používaly v minulosti, jsou dnes zakázané. „Čas od času se sice objeví někdy až kuriózní nápady: uvažovalo se například o tom, že by se divočákům sypala antikoncepce. Ale v zemích, kde to zkoušeli, tak málem vyhubili jiné druhy, pro které to vůbec nebylo určené,” upozorňuje Králíček.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha by si však na svědomí měli sáhnout i myslivci. Někteří totiž preferují odstřel „trofejových” kňourů a bachyně se pak páří s mladými divočáky, a mají tak víc mláďat. „Chybí také přirození predátoři jako vlci, kteří u nás byli téměř vyhubeni,” připomíná ekolog Bláha.