Opuštěná mláďata (Haló noviny)

Jaro je v rozpuku a v přírodě to znamená období nového života. Na svět začínají přicházet první mláďata, v lesích divočáci, na polích zajíci, v městských parcích se již objevují první kosáčata a brzy je budou následovat další ptáčata, na stromech také veverky, u domů ježci, v lesích a na loukách srnčata a mnoho, mnoho dalších zvířecích druhů. V dnešní kulturní krajině ale bohužel více než často dochází ke střetům člověka se zvěří, což nemusí vždy končit šťastně. Na druhou stranu se mnohá zvířata s lidmi již sžila natolik, že svá mláďata vyvádí v jejich těsné blízkosti. Co ale dělat, když my lidé na nějaké to mládě narazíme? Jak se zachovat, je-li mládě opuštěné, zraněné? A máme se vůbec přírodě do jejího koloběhu života plést?
Možná vám poslední otázka, tedy jestli se máme vůbec do koloběhu života plést, připadá zvláštní a necitelná, ale odpověď "pokud možno ne", vám dá každý zanícený přírodovědec. Ano, když najdete v přírodě mládě, opravdu bývá často nejlepší řešení nedělat nic, nezasahovat, nepomáhat. Pokusíme se vysvětlit na několika modelových situacích proč.

Opuštěné mládě zajíce
Mláďata zajíců bývají nejčastějšími opuštěnými mláďaty jara a často jich celé houfy končí v záchranných stanicích. U zajíců je to ve většině případů naprosto zbytečně! Zajíci totiž rodí své mladé přímo na trávě (v houštině, pod keři), mláďata jsou již osrstěná a vidí. Matka je nechává na místě a pouze k nim dochází na kojení. A to jen párkrát denně. Mláďata ale v prvních dnech života nevydávají žádný pach, mají dokonalé maskování, a tak jsou proti běžným predátorům dobře chráněná. Ač tedy mládě vypadá jako sirotek, s vysokou pravděpodobností jím není.
Co tedy dělat, když narazíte na mládě v přírodě? Nic!!! Vezmete-li zajíče domů, nebo do útulku, odsoudíte jej k nešťastnému životu v kotci, či dokonce k smrti. Zajíci se dají doma vypiplat, ale díky tomu, že se nenaučí od rodičů správnému chování, po vypuštění se stávají snadnými terči predátorů. A v domácím chovu trpí, dospělí jsou velmi bojácní a snadno se stresují.
Jiná situace nastává, najdete-li zajíče v blízkosti obydlí. Mnoho divokých zajíců žije nepozorovaně na sídlištích, v městských parcích, u vesnic. Tady ale může mládě najít pes či kočka a vystrkat jej z hnízda. Najdete-li mládě na otevřeném prostranství, je vhodné odklidit jej zvířatům z cesty. Nabrat jej klacky, u městských zajíců možno i rukou a odnést pod nejbližší křoví, houští, kam se psi nedostanou. Je přírodovědci vypozorováno, že mládě si večer matku zavolá a lidský pach zvláště u městských zajíců většinou není žádný problém.

Opuštěné srnče
Druhými nejčastěji "zachraňovanými" mláďaty jsou srnčata. I ty matka porodí a zanechává v mlází v lese, na loukách či u polí v hnízdě. Srnčata také prvních čtrnáct dní nevydávají žádný pach, a jen tiše spokojeně leží a vyčkávají příchodu samice, která se vždy zdržuje vpovzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech. Pokud takovéto mládě objevíte - nikdy na něj nesahejte, nepouštějte k nim psa a místo urychleně opusťte! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek.
Může ale nastat situace, kdy srnče (ale i zajíče) pomoc potřebuje. Poznáte to, pouhým pohledem. Pomoc je nutná, když je mládě zraněné či vysílené, uštvané, zraněné psem, nemocné, nebo očividně osiřelé (viz tabulka). Pak je vhodné na mládě nesahat, ale zavolat mu pomoc, tedy zatelefonovat do záchranné stanice.

Mládě veverky
Veverky rodí mladé několikrát do roka, první vrh mají již na jaře a mláďata schovávají v hnízdech na stromech – v dutinách, či kulových hnízdech z větví a mechu. Mláďata hnízdo opouštějí, až když jsou silná a dovedou sama šplhat. Najdete-li tedy na zemi mládě, které před vámi neutíká, je potřeba mu pomoci! Mláďata těchto hlodavců se mohou na zem dostat hned z několika příčin. Například, když je celé hnízdo zničeno silným deštěm nebo větrem, nebo když hnízdo zničí predátor. Může se stát, že mládě vypadne brzy, když je příliš zvídavé anebo jej matka upustí, když mladé stěhuje. Někdy chybu udělají i lidé, když pokácejí strom s hnízdem veverek.
Pokud se již stane a mláďata (často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá) skončí mimo hnízdo, potřebují okamžitou lidskou pomoc! Teď na jaře je nejdůležitější zabránit podchlazení. Nejvhodnějším řešením je mládě zachumlat do hřejivé látky a v papírové krabici umístit do vytápěné místnosti. Důležité je ihned kontaktovat záchrannou stanici, která má s odchovem takto malých mláďat bohaté zkušenosti 

Maličký ježek
I ježkové mívají mladé víckrát do roka, první vrhy už na jaře. Mláďata samice rodí v hnízdech zbudovaných pod kmeny, v hromadách klestí a listí, a takové vhodné haldy nachází i na lidských zahradách. Může se tedy stát, že při pracích na zkrášlení zahrady zničíte právě ježčí doupě. Pokud najdete mláďata zraněná, opuštěná (matka se k nim nevrací ani během několika hodin – nutno pozorovat zpovzdálí), neosrstěná a slepá mláďata s bílými bodlinkami, která jsou mimo hnízdo, a v pozdním podzimu odrostlá mláďata s nedostatečnou hmotností pro přezimování (min. hmotnost koncem října je 450 g, v listopadu 600 g), je potřeba jim pomoci. Nejlepší opět je, když zavoláte záchrannou stanici. V první řadě je pak potřeba ježka zahřát - dát do krabice vystlané třeba natrhanými ubrousky, odrostlejším mláďatům je možné podat něco k snědku - např. kočičí konzervu. Rozhodně nekrmte mlékem. Na podzim lze příliš malé ježky nechat přezimovat pod dozorem, nechat je zabydlet na zahradě, případně v kotci a pravidelně je přikrmovat. Tehdy se ale poraďte s veterinářem, bude nutné odblešení, případně odčervení a kvalitní výživa.

Opuštěné ptáče
Prakticky od jara do podzimu se může stát, že na svých výletech, ale třeba i ve městě, jen cestou z práce, najdete opuštěné vypadlé ptáče. Je pak snadné podlehnout sentimentu a bezhlavě se pustit do záchrany nebohého, opuštěného ptáčátka. Ptáčata, jak každý ví, se líhnou v hnízdě. Nicméně jak rostou, nemusejí se tam všechna vejít a některá čilejší pak vypadnou. Často na zemi skončí i již dobře opeřená mláďata, která ale neumějí ještě řádně létat. Někdy ale na zemi skončí i mládě nemocné, nebo zraněné třeba kočkou, nebo travní sekačkou. Nicméně, pokud chceme skutečně pomoci, je žádoucí potlačit emoce a postupovat věcně a metodicky...

Co je tedy vhodné udělat v takové situaci?
1. Nedělat nic. Tato možnost představuje takový solidní základ a často je to skutečně to nejlepší, co můžeme udělat (vzhledem ke skutečnosti, že spousta "záchran" končí zhoršením celé situace). Bohužel je příroda nastavená i na to, že zhruba padesát procent ptačích mláďat se nedožívá dospělosti. Je to smutné, ale v přírodě dané.

2. Pouze odvrátit akutní nebezpečí. Jde-li o již přepeřené mládě, které jen nemá dost sil na odlet, je dobré jej například přemístit z chodníku, silnice na nejbližší bezpečné místo. Ideálně na trávu, pod keře, či strom.

3. Pokusit se pomoci mláděti a rodičům. V takovém případě ale musíte znát základy chování opeřenců a postupovat se vší zodpovědností, jinak bude mít vaše snaha negativní efekt. U velmi malých mláďat je často tou nejlepší pomocí vrátit je zpět do hnízda @ stačí do jakéhokoli hnízda poblíž s podobně vzrostlými mláďaty ideálně stejného druhu. Ptáci jsou velice ochotní adoptivní rodiče a přírůstky nijak neřeší (vzpomeňte na kukačky).

4. Odnést mládě do záchranné stanice. Toto je vhodné řešení jedině tehdy, je-li mládě očividně neschopné samo přežít. Tedy je-li příliš malé nebo poraněné, pak je opět nejvhodnější zavolat profesionály, tedy záchranou stanici. V ideálním případě volejte opět ještě před tím, než se uchýlíte k jakémukoli osobnímu zásahu do situace.

Telefon vždy u sebe!
Mohli bychom zde psát ještě o spoustě jiných živočišných druzích, které nejen lidskou aktivitou mohou utrpět újmu. U všech by byla ale ta základní rada stejná: Našli jste raněné zvíře, nebo opuštěné mládě ve volné přírodě? Zavolejte do nejbližší záchranné stanice! Kontakty na ně najdete na www.zvirevnouzi.cz. Pomoc najdete v Národní síti záchranných stanic zobrazených na mapě. Najedete-li kurzorem na mapu, objeví se vám kontakt na nejbližší stanici. Pokud si opravdu nevíte rady, volejte centrální dispečink záchranných stanic tel.: 774 155 155. Zde vždy je někdo, kdo vám v každé situaci poradí a případně vás přepojí na bližší stanici. Připravte se, že záchranáři, stejně jako u lidí, budou chtít vědět, o jaké zvíře jde, co se stalo a kde se to stalo (alespoň přibližně). Nebojte, lidé ze záchranných stanic znají tyto situace velmi dobře a většinou jsou schopni vymyslet tu nejlepší variantu pomoci

KDY POTŘEBUJÍ MLÁĎATA POMOC?
Pomoc je nutná, když je mládě: zraněné či vysílené (leží na boku, se zvrácenou hlavou, má očividné problémy postavit se na nohy, je vyhublé)  uštvané či přinesené kočkou, psem  objevují-li se u něho klinické příznaky onemocnění (stroupky, vřídky či lysiny v srsti, průjem, nepřirozeně nafouklé břicho, jasně viditelné problémy s dechem apod.)  očividně osiřelé (je mimo hnízdo, vyhledává lidskou společnost, připojí se k vám na procházce, intenzivně píská - volá samici, která nepřichází ani po našem odchodu do několika málo hodin)

JAK SE ZACHOVAT?
Než cokoli podniknete, volejte pomoc! Zavolejte do nejbližší záchranné stanice a neznáte-li kontakt, nonstop vám pomohou na centrálním dispečinku záchranných stanic na tel. čísle: 774 155 155 pro daný případ. Máte-li tedy v srdci místo pro přírodu a zvířata v nouzi, minimálně telefon na centrální dispečink záchranných stanic by neměl ve vašem mobilu chybět. Nikdy nevíte, kdy budete moci nějaké němé tváři zachránit život.