Zpráva EU: Příroda nám mizí přímo před očima (Ústecký deník)

Evropská komise vydala oficiálně první zprávu o stavu přírody. Nejvíce ji ohrožuje zemědělství, přeměna přírodního prostředí, lov a tráviči

Evropská komise vydala Zprávu o stavu přírody Evropské unie. Klíčová zpráva dokládá, že příroda v Evropě nám mizí před očima. Hlavním viníkem je intenzivní zemědělství. Naopak se ukazuje, že síť chráněných území Natura 2000 ochraně přírody pomáhá.

Nepříznivá situace
Zpráva o stavu přírody 2015 vydaná Evropskou komisí ukazuje, že jen menší části druhů se daří dobře ve většině členských států EU. Tato nepříznivá situace je dokonce horší, pokud hodnotíme jednotlivé typy prostředí. Zemědělství a s ním spojené činnosti představují v EU největší hrozbu pro druhy a konkrétní lokality a typy prostředí, zejména pro louky a stepi. Mořskou přírodu ohrožuje nejvíce neudržitelný rybolov, v sladkovodních typech prostředí je nejvíce ohrožena přírodní rozmanitost v řekách.

Ochrana funguje
Ariel Brunner, odborník BirdLife International na evropskou ochranu přírody, zprávu komentuje: "Tato nová zpráva ukazuje, že ochrana přírody funguje, bohužel celkový stav přírody v EU zůstává neutěšený. Pokud okamžitě neomezíme negativní vlivy na přírodu, zejména ty, které mají původ v zemědělství, nepodaří se nám zastavit úbytek biodiverzity k roku 2020. Přijdeme tak o cenné druhy a prostředí a jako společnost za to zaplatíme vysokou cenu."
"Na druhou stranu," dodává Ariel Brunner, "máme jasné doklady toho, že síť chráněných území Natura 2000 přináší své ovoce. Více než 100 tisíc občanů EU se během jednoho týdne zúčastnilo veřejných konzultací vyhlášených Evropskou komisí a vyjádřilo jasnou podporu zachování soustavy Natura 2000.
Zjištění uvedená ve Zprávě o stavu přírody přinášejí solidní vědeckou podporu těmto občanským požadavkům. Nezbývá než doufat, že Evropská komise bude obojí brát vážně." Konzultace Evropské unie jsou blíže vysvětleny na stránkách České společnosti ornitologické, www.birdlife. cz/naturealert.html.

První oficiální
Zpráva o stavu přírody 2015 je první zprávou tohoto druhu, kterou vydala Evropská komise. Zpráva vychází z údajů poskytnutých členskými státy EU v rámci jejich povinností dle Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích. Zpráva o stavu přírody 2015 byla zpracována Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), pro Směrnici o ptácích za období 2008 až 2012 a pro Směrnici o stanovištích pro roky 2007 až 2012. Údaje o ptácích použité v této zprávě vycházejí z rozsáhlého sběru dat v členských zemích koordinovaného Evropskou komisí ve spolupráci s BirdLife International. Česká společnost ornitologická se na práci podílela zpracováním části odborných podkladů za Česko i zpracováním dat na celoevropské úrovni.

Hlavní zjištění
Polovina ptačích druhů je v EU mimo ohrožení. Přibližně šestina druhů je v EU ohrožena (kategorie zranitelný, ohrožený, kriticky ohrožený), další šestina patří mezi druhy téměř ohrožené, ubývající nebo zdecimované. Stav poslední šestiny druhů není dostatečně dobře znám. Zdá se, že zimujícím ptákům se v EU daří o trochu lépe než hnízdícím. Nutno ovšem podotknout, že tyto informace se týkají jen skupiny ptačích druhů, které jsou vázány na vodní prostředí. Vodní ptáci jsou v Evropě v zimě velmi dobře sledováni, což není případ jiných skupin druhů. Mnoho druhů, uvedených na seznamu Přílohy 1 Směrnice o ptácích, tj. druhů, pro něž jsou vyhlašována chráněná území, tzv. Ptačí oblasti, přibývá. To ukazuje, že opatření vyplývající ze Směrnice o ptácích mají na tyto druhy příznivý vliv. Nicméně stále je velký podíl těchto druhů, které i nadále patří mezi druhy ohrožené. To je dáno zejména jejich nízkou početností a vzácností. Mezi ptačími druhy z Přílohy 1, pro něž byly vypracovány tzv. plány péče, je ještě více těch, které přibývají. To opět ukazuje na kladný přínos plánů péče a celkově Směrnice o ptácích pro ochranu ohrožených ptačích druhů. Naopak mnoho druhů, které jsou na seznamu Přílohy 2 Směrnice o ptácích, tj. druhů, které mohou být v EU loveny, ubývá. Příčiny zůstávají zatím neznámé. Jako nejčastější hrozbu pro ptáky zmiňovaly zprávy členských států zemědělství, přeměnu přírodního prostředí a lov, pytláctví a trávení. Příklady českých ptačích druhů, kterým ochrana jednoznačně prospívá, mohou být sokol stěhovavý nebo tetřev hlušec. Sokoli se k nám vrátili díky ochraně v 90. letech po více než třicetileté pauze a stále jich přibývá. Tetřev, nebýt rozsáhlých chráněných území a Šumavě, by byl již ze střední Evropy zmizel úplně. V Národním parku a Ptačí oblasti Šumava se mu ale daří dobře.