Drony by mohly myslivcům pomoci zachránit mláďata (Pelhřimovský deník)

Celorepublikový seminář u Kojčic ukázal účastníkům, jak v poli vyhledat lesní zvěř

Pelhřimov
Minulý týden v sobotu se nad Kojčicemi vznášely létající drony se zcela originálním plánem a posláním. Jednalo se o úplně první akci použití dronů v oblasti myslivosti v celé republice. "Tato akce je úplně nová. Drony se používaly dříve jen u vojáků a teď se to teprve začíná uvolňovat do civilní sféry. To je ještě miminko v plenkách, o kterém nikdo neví, co se z něj vyvine." sděluje místopředseda Myslivecké rady OMS Pelhřimov
Josef Nenadál.
Cílem akce bylo pomocí dronů s různými druhy kamer - optickými nebo termokamerami - vidět lesní zvěř schovanou například v obilí, řepce nebo krmných plodinách, a ochránit ji tak před zemědělskými technologiemi při senoseči. Vzhledem k tomu, že akce byla doprovázená dlouhou přípravou - například vysečením plochy pro parkování aut nebo nachystáním lehkého občerstvení, bylo na místě velmi rušno, a proto veškerá zvěř vzala do zaječích a výsledků nebylo mnoho.
Na začátku akce se nejprve konal teoretický seminář o používání dronů, promítaly se ukázky záznamů z kamer a účastníci měli možnost se dozvědět o dronech a jejich funkci více.
Celá akce byla pořádána firmou CCE Praha, s.r.o., a Vojenským technickým ústavem letectva a protivzdušné obrany ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Kojčice a Okresním mysliveckým spolkem Pelhřimov. Účast na první akci svého druhu prý byla hojná, novinka lákala. "My jsme to pojali jako celorepublikový seminář, jenomže bohužel se to při předávání pozvánek neodvíjelo z centrály podle našich představ. Přesto když jsem se potom díval do prezenční listiny, zjistil jsem, že tady byli účastníci i z Ústí nad Labem, Litoměřic, samozřejmě mnoho pražských účastníků, Český Krumlov tady byl, Jindřichův Hradec," řekl Josef Nenadál.
Zapsaných účastníků bylo asi 74, k honitbě se ale přidali i další lidé z okolí, kteří však zapsaní nebyli. Po sečtení by se tedy účast dala vyčíslit asi stem lidí.
Jedná se o bezpilotní letouny s vyspělými softwary ovládané dálkově. Softwary dronů jsou však stále ve stadiu vylepšování, některé jsou již schopny určit podle hmotnosti a velikosti teplého objektu i jeho druh. Jedna ze společností zabývajících se drony vyvíjí i software, který dokáže zmapovat a nafotit lesní kalamitu a polomy a úzce s ním pracuje program, ve kterém podle softwaru dokážou odhadnout, kolik kubických metrů dřeva je tam svalených.
"Možnost Využití je velmi široká, obce by to mohly v budoucnu využívat při hledání osob, třeba když se ztratí malé dítě nebo zabloudí starší člověk. Hasiči by to mohli využít při povodních, záplavách, při lesních kalamitách,můžese to používat k určitým hlídacím záležitostem, protože když někde bude někdo páchat nějakou trestnou činnost, například něco zcizovat, lze ho zkrátka tímto dronem natočit, nebo v noci to ta termokamera zabere. Na druhou stranu není možné zapomenout na to, že mái velkou škálu zneužití, například pro teroristické nebo sledovací účely." říká Josef Nenadál.
Přesné využití dronů v budoucnosti však není ještě úplně známé. Závisí na tom, jaké technické schopnosti ještě budou drony mít a samozřejmě i na finanční dostupnosti. Je možné, že se i oblast myslivosti dočká dalších takových akcí a drony budou v budoucí době moci informovat samotné traktoristy a kombajnisty o zvířatech ukrytých v obilí.
Podle informací Josefa Nenadála jsou řidiči těchto strojů na zvěř sice opatrní, ale i přesto jsou evidovány číselné záznamy o tom, že skoro 30 srnčích mláďat z 50 až 60 je zemědělskými stroji při senoseči zasaženo.