Do Krkonoš přiletěl jeřáb popelavý. Je to senzace roku, tvrdí experti (Mladá fronta DNES)

Ornitologové poprvé v historii zaznamenali v Krkonoších dlouhodobý výskyt jeřábů popelavých a hovoří o senzaci. Tito mohutní ptáci s rozpětím křídel přes dva metry dosud nad Krkonošemi pouze přelétali.

KRKONOŠE
Svítá, slunce je kousek nad obzorem a stromy dělají dlouhé stíny. Nikde žádné venkovské stavení, nikde žádní lidé, jen neskutečný klid. Už nějaký čas chodíme mokrou trávou v široce rozevřeném téměř bezlesém údolí, které může mít plochu sto hektarů. Orientujeme se podle ostrůvku rákosí, který je v záplavě zeleně dobře vidět. Očima i dalekohledem pročesáváme nekonečné louky a doufáme, že ho spatříme.
"Jeřáb popelavý se postavou podobá čápovi, není s ním ale příbuzný. Je to nádherný pták, je větší než čáp, na výšku má okolo 120 centimetrů a rozpětí křídel dva metry dvacet. Takto ohromný pták snadno upoutá pozornost a navíc je slyšet, když se hlasově projevuje. Připomíná troubení trubky. Tady se to pěkně rozléhá," říká potichu Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Jsme na úpatí Krkonoš na Trutnovsku. "Hlavně nemůžeme uvést lokalitu. Jeřáb popelavý potřebuje klid. Na tomto místě je pozorujeme už třetí týden. Je velká pravděpodobnost, že by se tu mohl chtít zahnízdit. Pro nás je to naprostý unikát, senzace roku, protože jeřáb popelavý není pták, který by se v Krkonoších v minulosti vyskytoval. V minulosti jsme je v oblasti sice pozorovali, ale jen, když tudy prolétali. Aby se tady zastavili a déle zůstávali na jednom místě, je v této oblasti něco nevídaného," pokračuje Drahný.
Necelých dvě stě metrů od nás na okraji lesa se pasou srny. O chvíli později na protějším svahu za bezejmenným potokem opatrně našlapuje liška. Krkonošská příroda se probouzí do nového dne.
Ornitology z KRNAP na výskyt jeřábů v této lokalitě upozornil myslivec, který žije na nedaleké samotě.
"Jeřáb popelavý je typický tím, že má na hlavě červenou skvrnu, jinak hlava a krk jsou černé s výrazným bílým pruhem. Jeho základní zbarvení je šedé," popisuje Drahný s fotoaparátem v pohotovosti.
Teritoriem jeřába popelavého je především severovýchodní Evropa a Asie. Západní hranice rozšíření protíná Norsko, Dánsko a Německo, jeho hnízdiště v Čechách tvoří jihozápadní hranici rozšíření. Na východ se vyskytuje až téměř k Ochotskému moři, jižní hranice prochází severním Mongolskem. Izolovaná hnízdiště se nacházejí v Turecku a východní Číně. Hnízdo staví na zemi, většinou na ostrůvku suché půdy uprostřed mokřin. "Migruje na zimoviště na jih, většinou na Blízký východ, některá má však i ve Španělsku a v Africe. Momentálně by se měl vracet ze zimoviště na hnízdiště v severní Evropě. Když tady v Krkonoších najde vhodné podmínky, do Polska či Finska už nepoletí a zůstane tady," vysvětluje Drahný.
V Česku se jeřábi popelaví objevují teprve od konce 80. let. V současné době lze na území republiky hovořit asi o třiceti párech. Nejblíže Krkonoš jsou doloženi na Jizerské louce v Jizerských horách v Libereckém kraji. Podle ornitologů i ti krkonošští zřejmě patří k německé populaci. "Pozorovali jsme tady nejprve tři jedince a nedávno už jen dva. Vysvětlujeme si to tím, že přiletěl pár s mládětem, které se později osamostatnilo," říká Drahný a na důkaz vyhledá na paměťové kartě svého fotoaparátu jejich snímky. "Jeřábi žijí v páru, podobně jako třeba labutě. Dožívají se až třiceti let," dodává Drahný.
Vzdalujeme se od ostrůvku rákosí, na němž je velká pravděpodobnost, že jeřábi zahnízdí, a přecházíme