Šest bachyní se selaty vyvolalo paniku (Horizont)

Lidé se bojí o brambory, jedno pole už vzalo za své

BUKOVEC, TŘINEC
Paniku v Bukovci vyvolalo šest bachyní s dvaceti selaty. Spatřil je místní myslivec v břízkách na kraji louky. "Nechoďte do lesa, je to nebezpečné," neslo se obcí od úst k ústům.
V minulých letech se houbaři a borůvkáři obávali střetu s medvědem, který do Slezských Beskyd letos ještě nezamířil, a teď se asi budou mít na pozoru před prasaty. Zatímco na mnoha místech republiky se potýkají se silně přemnoženou populací černé zvěře, v regionu byl relativní klid. Přesto graf zpracovaný myslivci ukazuje, že divočáků přibývá i v regionu. V roce 1994 ulovili na Jablunkovsku a Třinecku 20 divočáků, loni už okolo 130.
Lidé se taky bojí o políčka brambor, která si udělali na svých pozemcích v kopcích, tedy dál od běžné zástavby. "Budeme si muset brambory nějak zabezpečit, večer se tam jezdíme dívat," poznamenala žena z Bukovce. Jak jsme se dozvěděli, obavy jsou namístě, protože několika hospodářům černá zvěř hodovala v bramborách a jednomu dokonce zlikvidovala skoro celý lán na hranici Písku a Bukovce.
"Vloni se to také stalo. Majitel si pak políčko obehnal elektrickým ohradníkem a má klid," radí předseda mysliveckého sdružení Šance Bukovec Josef Sikora, jak mlsná prasata obelstít. Dodává, že ale jinak považuje paniku kolem bachyní s mladými za zbytečnou. Bezdůvodně na člověka neútočí. Vykládá, že nedávno vlezl na poli s obilím přímo mezi divočáky. Překvapené byly obě strany. Zvířata začala prchat přímo kolem něj, nevystartovala proti němu.

Když se zježí, vzít do zaječích
"Černá zvěř hodně migruje. Za den ujde 30 až 50 kilometrů. Tady v horách je sice klid, ale zase málo potravy, proto nevěřím, že by se zdržovala déle. To v lánu s kukuřicí je schopná utábořit se do doby, než ho sklidí. Pokusy dostat ji ven bývají marné. Na druhou stranu byly slabé zimy, čili přežila i slabá selata, proto se zvedla populace i u nás. Já konkrétně jsem letos ulovil dva divočáky, jinde už jich má jedinec na kontě třeba dvacet. Pro nás myslivce je to zpestření," zmiňuje Sikora.
"Zaleží na momentu překvapení," hovoří o střetu s bachyní myslivec Martin Heczko z Oldřichovic. Tvrdí, že pokud jde turista po cestě, pravděpodobnost, že na něj z křoví vyběhne divoké prase, je téměř nulová. Nevyhledává otevřený prostor.
"Po větru vás cítí na velkou dálku. Navíc lidé šustí oblečením, mluví, prostě dělají v lese kravál. Ač zrak divočáků za moc nestojí, sluch a čich mají perfektní. Horší situace nastane, když vítr vane proti vám a třeba černou houbař zaskočí někde v houštině, kde se ráda ukrývá. Matka má potřebu chránit selata. Nebo může člověk narazit na postřelený nebo od divokých psů pokousaný kus. Pak záleží na štěstí," konstatuje Heczko.
V takové krizové situaci doporučuje zastavit se, začít couvat a pozorovat chování zvířete. Pokud se prase zježí, okamžitě změnit směr chůze. Nejjednodušší je však vylézt na strom. S tímto má například zkušenosti žena středního věku z Čech. Vyšplhala před bachyní na strom asi do výšky dvou metrů a strávila tam zhruba hodinu. Když chtěla slézt, divoké prase se vrátilo, a tak musela zpět do větví. Nezbylo než mobilem zavolat policii, která kontaktovala správce honitby a lesníka.

V Bohumíně nabralo prase psa
Pokud chodí turisté do lesů se psy, pak bachyně napadnou většinou je. Letos v březnu vyhlásili strážníci z Bohumína zákaz vstup do lesa Baginec. Bachyně zde napadla právě psa, který se zaběhl na kraj lesa. Chránila vlastní selata a psa těžce zranila.
Případů, kdy nastala situace kdo s koho, jestli člověk nebo divočák, se v posledních letech v republice odehrálo víc. Divoké prase váží až sto kilogramů a dokáže člověka vážně poranit. Při souboji používá především špičáky a obrovskou sílu rypáku. Jeden muž se na Karlovarsku za tmy vydal do chatové oblasti v místě, kudy chodí prasata k vodě. Nejdříve spatřil mládě a domníval se, že jde o štěně. Pak už slyšel jen chrochtání bachyně. Okamžitě se dal na úprk, bachyně za ním. Před páráky a klektáky, jak se říká špičákům kanců, se mu naštěstí podařilo utéct.