Sokolích mláďat bylo letos méně, může za to člověk i výr velký (Děčínský deník)

Letos sokoli vyvedli v chráněné krajinné oblasti a v národním parku dohromady třináct mláďat, je to spíš průměr

Děčín
Na severu Čech přibývá vzácných sokolů stěhovavých. Osm mladých letos vyvedly páry v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, dalších pět mláďat vyvedli sokoli v národním parku. S jejich označením pomáhali horolezci. Právě Labské pískovce jsou pro hnízdění sokolů ideálním místem.
"Nemusí si vlastně hnízda ani dělat, jen si vyberou vhodné stanoviště, kde je podkladem písek," uvedl Miroslav Rybář z Agentury ochrany přírody ČR.
Podle ornitologa Pavla Bendy se letos nejedná o nijak výjimečný rok.
"Je to spíše průměrný, nebo lehce podprůměrný rok. Odpovídá to také přírodním podmínkám, které letos panují," uvedl ředitel správy národního parku a ornitolog Pavel Benda.
V národním parku letos zahnízdilo šest párů sokolů, ale jen dva úspěšně. Ty vyvedly dohromady pět mláďat.
Například před čtyřmi lety byl ale výrazně silnější sokolí ročník. Tehdy v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národním parku České Švýcarsko, které tvoří dohromady jednu ptačí oblast, zaznamenali ornitologové o polovinu více mláďat než letos. Tehdy jich bylo v hnízdech 21.
"Takové výkyvy jsou ale naprosto přirozené. Slabší roky střídají ty silnější, případně i rekordní," dodává Pavel Benda.
V současné době hnízdí v Labských pískovcích na třicet párů sokola. Z toho přibližně dvacet na saské straně, zbytek na české.
Právě v Sasku začali s návratem sokola do krajiny jako první. V Labských pískovcích totiž sokol patřil v minulosti mezi vyhubené živočichy, škodilamupředevším činnost člověka. Postupně sokoli začali hnízdit i na české straně a správa národního parku jej nyní považuje za svého erbovního živočicha.
A právě před člověkem chrání ochránci přírody sokoly i dnes. Každoročně je v době hnízdění zakázán vstup do lokalit, která si sokoli vybrali pro vyvedení mláďat. A to i přesto, že často hnízdí v první zóně.
Omezení vstupu se obvykle netýkají značených turistických cest, častěji na ně mohou narazit návštěvníci, kteří se pohybují po neznačených cestách.
Omezení se týká také horolezců, mezi kterými je České Švýcarsko velmi oblíbené. Sokoli totiž hnízdí na skalách a v případě vyrušení by se dospělí jedinci již nemuseli ke svým mláďatům vrátit.
Zákaz vstupu ale již skončil. "Veškerá letošní dočasná omezení pro návštěvníky kvůli ochraně hnízdišť zvláště chráněných druhů ptáků v Národním parku České Švýcarsko k 31. červenci 2015 skončila," uvedl mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Kromě sokolů se podařilo dospělým ptákům vyvést mláďata i u čápů černých a výrů velkých.
Právě výři někdy zařadí sokolí mláďata na svůj jídelníček. A to třeba tehdy, pokud si sokoli vyberou k hnízdění tak velkou dutinu, do které se vejde i výr, který pak sokolími mláďaty nakrmí ta svá.
Loni tak ochránci zachraňovali mláďata, kterým výr roztrhal matku. Bez té totiž zpravidla uhynou. To ale lidé ze správy národního parku nechtěli dopustit, a proto dvě mláďata dostala adoptivní rodiče, ochránci je totiž přendali do jiných sokolích hnízd.
Letos mohlo být přitom sokolů v národním parku o téměř polovinu více. Tři mláďata ale zahynula kvůli požáru. S největší pravděpodobností vystresovaná velkým pohybem lidí i hasičské techniky včetně vrtulníku vypadla z hnízda.
Zda ale mladí sokoli přežijí první rok svého života, to se většinou ornitologové nedozví. Pokud je uloví jiný predátor, zpravidla se totiž jejich zbytky nenajdou.
Sokolům se daří nejen ve skalách Českého Švýcarska, ale i na méně obvyklých místech. Tři mláďata letos vyseděl pár na komíně cementárny v Čížkovicích. Pravidelně se mláďata objevují také na komíně chemičky Unipetrol v Litvínově.

Zajímavosti o sokolovi 
Sokol stěhovavý Velký podíl na úbytku sokola stěhovavého mělo používání pesticidů, které se přes potravní řetězec dostávaly do těla dravců. Před rokem 1950 byla populace sokolů v tehdejším Československu poměrně silná. Jeho rozšíření bylo limitováno pouze výskytem vhodných hnízdišť. Pak ale došlo k prudkému úbytku z důvodu již zmíněného nadměrného používání pesticidů a v 70. letech 20. století nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. Tento stav přetrvával až do let osmdesátých, kdy se začaly objevovat pokusy o zahnízdění. V letech 2001 - 2003 byl počet hnízdících sokolů v České republice odhadnut na 20 - 25 párů. V mnoha případech jde o jedince pocházející z Německa či Rakouska. Zdroj: wikipedie.cz